bike-trek.cz

Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

  14. července 2018
Úvod / Články / Výlety a turistika / Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

Pivnická rokle nemá nic společného s pivem, ale s spíš s vodou, která v pískovcovém a opukovém podloží vymodelovala rokli nevídaně krásnou. Toto opomíjené místo, a možná je tomu dobře, umístěné ve zcela nenápadné krajině obklopené poli, nás velmi příjemně překvapilo.

Ještě večer jsme přemýšleli, kam se vypravíme na rodinný výlet. Narazil jsem na zmínku o roklině Pivnice s jedinou přiloženou fotkou. Mně se líbila. Martině taky. A jsem další info nehledal a bylo rozhodnuto.

Pivnickou roklinu najdete 1 km severně od obce Zderaz. Tam jsme dojeli autem a zaparkovali na placu před zemědělským objektem. Moderní zemědělský lid manipulující s moderní zemědělskou technikou si nás podezíravě prohlížel. Trochu jsem se tomu podivoval, protože tu stálo dalších asi 8 aut, o kterých jsem se domníval, že sem dovezla přírodychtivé turisty, jako jsme my. Ale možná to byly vozy zaměstnanců družstva. To by bylo dobře, protože pak by se dalo doufat, že v roklině moc lidí nepotkáme.

Mapa a informace

  • Odkaz na mapu: mapy.cz/s/2RbR2
  • Pěší vzdálenost: asi 6 km
  • Výchozí místo: Zderaz, prostor před zemědělským objektem
  • Možnost občerstvení: Restaurace Na rozcestí (vyzkoušeli jsme a nedoporučujeme) nebo hotel Renospond, obojí ve Zderazi.

Ale k věci. Po prosluněné polní cestě značené žlutou značkou se vydáváme k asi jeden kilometr vzdálenému lesu. V půlce se musíme uhýbat z cesty línějším výletníkům, kteří autem zajíždí až k lesu. Jsme rádi, když i my jsme konečně v jeho stínu. A děti tu hned dostaly velkou chuť k jídlu. Pravda, vlastně je čas oběda. Jenže požadavky na něco k jídlu nebo nějakou mlsotu jsou stále častější po celou dobu, kdy jdeme po lesní cestě. Rozptýlení na chvíli přineslo blízké setkání se slepýšem, který na sebe nechal sáhnout a zvědavě si nás jazykem očichával.

Roklina Pivnice

Pravotočivá zatáčka lesní cesty s následným klesáním do nitra lesa je už dávno za námi. V mapě jsem vyčetl, že po nějakých sto metrech by měla odbočovat pěšina vlevo dolů do rokliny, ale nic jsme neviděli a to jsme ušli dvojnásobek. Koukáme dolů, kde se zpoza stromů ozývají hlasy. Martina si všímá vyšlapané pěšiny strmě klesající opukovým svahem. Museli jsme tu dětem trochu pomoct, ale bez problémů jsme sestoupili na dno rokle. A nestačili jsme se divit, v jakém světě jsme se to ocitli!

Nemám slovní zásobu Hemingwaye ani Bezruče, abych v následujícím textu dokázal popsat pískovcové útvary, mezi které jsme vstoupili. Na druhou stranu by to dnešnímu čtenáři, zvyklému spíš na videa nebo alespoň na fotky, nic neřeklo. Proto jsem k tomuto článku připojil fotogalerii. Jak se říká jeden obraz vydá za tisíc slov. Natož třicet vybraných fotek.

Pivnická rokleV roklině Pivnice

Protože jsme do rokliny vstoupili níže než jsem chtěl, a protože i proti toku potoka, který tu dnes není, je vidět členitost rokliny, jdeme nejprve nahoru s tím, že pak projdeme stejný úsek dolů a budeme pokračovat dál dolů.

Osobně si tu připadám jako v hodně zmenšeném Slovenském ráji s ještě jedním rozdílem - stěny rokliny nejsou vápencové, ale pískovcové. Čekal jsem prostě jen úzké údolí obklopené pískovci, ale ta rokle je opravdu krásná a pískovcové stěny rozmanitě vymodelované. Jsme v místě, kde je to opravdu úzké, a jdeme kousek proti proudu. Vystupujeme různé skalní stupně vytvořené vodou a děti i my jsme tímto dílem přírody nadšeni. A opravdu překvapeni krásou místa.

Když už byl skalní zářez mělký, protože jsme došli téměř až nahoru, a skalní stěnky přestaly být zajímavé, otáčíme to a jdeme dolů. Skupinka přicházející proti nám nás varuje, že je terén náročný. Ale to neznají naše děti, co už mají za sebou a kam už dokázaly vylézt. Jsem přesvědčen, že tady nebude nic, co by nás mohlo překvapit, natož zastavit. Pravda, asi na dvou místech jsme jim museli pomáhat a z velkých stupňů je spouštět za ruce dolů, ale jinak byl terén zvládnutelný i pro ně. A navíc si to užívaly.

Roklina PivniceÚzkým vtokem sestupujeme do obrovského hrnce

Roklina je stále členitá a za každým ohybem se objevují nové fantastické tvary a místa. V jednom takovém, obrovském hrnci uzavřeném vysokou barevnou stěnou, do kterého jsme se dostali úzkým vtokem, svačíme. Pak se objevuje malá věž opřená o bok rokle, pod kterou se dá projít prostorným oknem. Nádhera.

Pivnická rokle

Zleva (jdeme od severu k jihu) se sem připojuje další roklina, tak si ji jdeme prohlédnout. Pod vysokou stěnou nacházíme dva otvory vedle sebe vedoucí do prostorné jeskyně, kam se v pohodě vejdeme a můžeme se tu i postavit. Tak tohle jsem tu opravdu nečekal. Roklina Pivnice naprosto předčila naše očekávání.

Pokračujeme v procházce druhé rokle. Zátka ze spadaných větví vypadá neprostupně a už se chceme otočit, ale jdu se k ní podívat zblízka. Větve se dají v pohodě obejít a už stoupám na další stupěň a volám na Martinu, že můžeme pokračovat výš. Do rokliny vybíhají skalní pilíře omleté vodou, která mezi nimi vytvořila jakési meandry. S nabírající výškou se i vedlejší roklina snižuje a tak to otáčíme zpět.

Roklina Pivnice - jeskyněPohled z jeskyně ven ke vstupním otvorům

Vracíme se k místu spojení obou roklin a pokračujeme směrem dolů. Odsud už to tak zajímavé není. Roklina se rozšířila do údolí s písčitou pěšinou tvořenou dnem občasného potoka a končí pěšinou v trávě, ústící zpět na lesní cestu o 1 kilometr níže než jsme ji opustili. Po ní se teď vrátíme lesem nahoru k poli a zpět do Zderazi.

Rozhledna Borůvka

Máme hlad, už je odpoledne a místo oběda jsme měli jen svačinu. Říkáme si, že se cestou k rozhledně Borůvka zastavíme někde na jídlo, ale žádnou pořádnou restauraci, kde by normálně vařili, jsme nepotkali. A to jsme omylem zajeli i do Předdhradí, kde jsme si prohlédli exteriér hradu Rychmburk.

Rozhledna BorůvkaRozhledna Borůvka

Autem přijíždíme přímo pod rozhlednu a v malé budce platíme vstupné 35 Kč za dospělého. Konstrukce rozhledny je netradiční a líbivá, ale shora nebylo nic zajímavého vidět. V dálce na jihu vidím nad horizontem lesa titěrnou čárku představující vysílač Krásné, ale Kunětickou horu ani hrad Košumberk, o kterých na rozhledně píší, vidět nejsou.

Výhled do krajiny splývající do roviny je bez nějaké zajímavé dominanty a vše je prostě moc daleko. Takže rozhledna sice pěkná, ale na tomto místě trochu zbytečná. Navíc mám raději rozhledny, které nezavírají a na které můžete vystoupit v kteroukoli denní nebo noční dobu, v kterékoli roční období. Borůvka se tak nestala pomyslnou třešničkou na dortu.

Rozhledna BorůvkaVýhled do ploché krajiny byl v celém horizontu

Na doporučení slečny od vstupenek se vracíme do Zderazi do restaurace Na rozcestí na spíše časnou večeři než pozdní oběd. Hlad máme jako smečka vlků. Hranolky připomínají houbu nasáklou omastkem, smažený sýr jakžtakž, ředěná malinovka, zatuchlá Plzeň a odpadky po předchozích hostech na stole, které za celou dobu obsluha neodnesla, jsou naše vzpomínky na tuto hospodu. Takže nedoporučujeme. Ve Zderazi by měl být ještě hotel Renospond, tam byste se měli najíst líp.

Na závěr ale celý den hodnotíme jako skvěle strávený v přírodě a navíc v - pro nás - novém a hezkém místě. K pískovcům máme blízko a máme je rádi a tady jsme si užili jejich trochu jinou podobu.

Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Anketa

Dokonalý vánoční dárek

Tak co by vám tak udělalo maximální radost, kdybyste našli letos pod stromkem? Samozřejmě mezi dárky, které souvisí s pohybem a cestováním.

Nový bajk

 2 (15,4%)

Celkem hlasů: 13

Poslední komentáře

Přechod Beskyd

Letos jsme tam byli jen tak na vyjížďce a je tam celkově mrtvo. Ale taky pamatuju

ČT Author Cup 2018

Díky za tenhle článek ze závodu. Zase jsem si parádně početl a pobavil se! Kamarád Honza

Blátivé Specialized Rallye Sudety

Supr závod. Letos bylo počásko naopak za odměnu, co? ;-)

Krátké zprávy

Luční b. na silničce

Dnes na Luční Boudě v Krkonoších. Velká to paráda. Na silničce dřina, ale i tak krása.

Inverze na Sněžce

Dnes na Sněžce. Asi není co dodat. Více fotek je tady.

Inverze

Rýchory na Sněhu

V Rýchorách si už užíváme první bajkování na sněhu!

Sníh