bike-trek.cz

Pěšky přes zimní rozhlednu Vrbice

  17. prosince 2022
Úvod / Články / Výlety a turistika / Pěšky přes zimní rozhlednu Vrbice

Zima letos zavítala i do údolí Orlice a přála našemu dalšímu předvánočnímu výletu, narozdíl od zdraví některých zájemců, kteří se nemohli přidat. Rozhodli jsme se pro krátkou trasu z Kostelce nad Orlicí nahoru na rozhlednu Vrbice a dál do Potštejna. Není zde obvyklé, aby nás po celou cestu doprovázela tak bohatá sněhová nadílka.

Začínáme na nádraží v Kostelci nad Orlicí. Nejprve se dohadujeme, která ze dvou zdejších vlakových stanic to skutečně je, ale kontrolou v IDOSu Vláďa potvrzuje, že se jedná skutečně o správnou stanici. Z nádraží musíme chvíli po silnici směr Suchá Rybná, a to až za most přes Orlici, kde ze špinavé a prosolené břečky konečně odbočujeme vlevo na lesní cestu značenou žlutou značkou a pokrytou panensky bílým sněhem.

  • Délka trasy: 13 km
  • Zajímavá místa: Seykorova studánka, rozhledna Vrbice (pozor na otevírací dobu), zříceina hradu Velešov, hrad Potštejn
  • Občerstvení: rozhledna Vrbice (pokud je otevřeno), restaurace Praha v Potštejně

Lesní úsek opouštíme kousek za Seykorovou studánkou a chovnými rybníky. Žlutá značka pokračuje rovně po polní cestě, dnes ukryté pod 15 až 20 centimetry prašanu. Přicházíme do okrajové části Doudleb nad Orlicí – Příkazy, kde zatáčíme vpravo na modrou turistickou značku. Procházíme mezi několika posledními domy na zasněžený svah pod lesem.

Jirka Vláďovi ukazuje nahoru na jeden ze stromů, na kterém je namalována obrovská modrá turistická značka tak, aby byla vidět na dálku. Na svahu si místní vybudovali jednoduchý lyžařský vlek, ze kterého se právě někdo spouští dolů. Než jsme vyšli nahoru k lesu a vydali pití a nějakou sušenku, počet lyžařů se zvýšil a navíc dorazily i děti s boby. Výhledy dnes nejsou žádné, je hodně mlhavo a například z blízkého Vamberka vidíme jen vysoký komín a okolní kopce jsou už úplně schovány v nízké oblačnosti.

Les

Pokračujeme dál stoupajícím úsekem přes les. Mám to tu rád i na bajku, ale samozřejmě tudy sjíždím od rozhledny dolů. Nahoru jsem to šlapal snad jen dvakrát. Prošli jsme tichým zasněženým lesem nahoru na louku a dál k silnici. Díky sněhu můžeme za silnicí pokračovat přímo přes pole a nemusíme jít po posolené cestě mezi auty.

Rozhledna Vrbice

Pole není hluboce zorané a jde se po něm dobře. Za bílým horizontem oblého kopce Kastel se začíná vynořovat nejprve střecha a postupně celá rozhledna Vrbice. Po příchodu k rozhledně zjišťujeme, že je zavřeno. Čekal jsem to, ale myslel jsem, že mimo sezónu bude rozhledna volně přístupná na vlastní nebezpečí. Vstup na ní je ale uzavřen mříží. Je tu sice uvedeno nějaké telefonní číslo, kam je možné v případě zájmu zavolat a někdo by nám přišel otevřít. Ale chtělo by se vám sem někoho táhnout v takovémto počasí, když stejně není nic vidět? Tak jsme se tu alespoň najedli a děti se tu vyblbly.

Od rozhledny pokračujeme po červené značce směr Vrbice. Procházíme tuto poměrně hezkou a udržovanou vesnici směrem k lesu. Na louce je to ta úplně pohádková zima a vůbec nám nevadí, že nesvítí slunce. Chvíli se tu s dětmi koulujeme, dokud nás to nepřestane bavit.

Rozhledna Vrbice

V lese je potřeba nepřehlédnout nenápadnou odbočku klesající vlevo ze široké lesní cesty. Vymletá pěšina tu prudce klesá a také zarůstá. Nakonec ústí na silnici, po které jdeme jen pár metrů, než odbočíme vpravo kolem turistického přístřešku směrem ke zřícenině Velešov. Tady se už děti opakovaně dožadují odpovědi, kdy už budeme v té hospodě na obědě.

Opět stoupáme na vrcholek, v jehož závěru jsou i dvě dřevěná schodiště. Dnes si všude prošlapáváme cestu jako první, takže i tady. Byl jsem se tu podívat někdy před 10 lety, ale teď je to tu vše zarostlé náletem a omezený výhled dolů na Záměl je až opravdu z krajního vrchu pozůstatků hradu Velešov.

Vracíme se kousek zpět, pak zkratkou na širší lesní cestu (tu právě v létě občas využívám na bajku) a po ní přecházíme na žlutou značku. Tady už jen klesání, v závěru trochu prudší a dnes hodně kluzké, do Potštejna. Děti se nejdřív nemohly dočkat hospody a teď je musím popohánět.

Na pozdní oběd – už je 13:50 – jdeme do osvědčené restaurace Praha. Všichni jsme si vybrali dle chuti a vypadalo to, že nám všem opravdu chutná. I děti vše snědly bez řečí a Markéta si dokonce dala na závěr polévku. Zjistili jsme, že nám vlak jede ve čtyři hodiny, což se zdálo být za strašně dlouho. Ale nějak jsme se rozseděli, že jsme pak rychle zaplatili a vydali se k nádraží.

Pěšky přes zimní rozhlednu Vrbice

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Přes Hájkovu rokli ke Slavenským hřibům

Dobrý den, Kláro, moc děkujeme za upozornění na tak zásadní chybu, jakou je správný název Slavenských

Bajková Zvičina - čas 0:07

Zdarec. Docela jsem se při čtení pobavil, některá popisovaná místa znám! A když je tma, já

Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

Pivnická rokle příjemně překvapila i nás! Fakt hezké místo.

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park Stubaiské Alpy Karwendel Dolomity

Krátké zprávy

30 velikonočních výletů

Třicáty! velikonoční výlet se nemohl vydařit lépe: Počasí přálo, cíl výletu se líbil a výhledy také, v hospodě nám chutnalo, hezky jsme se prošli a dokonce i sladká tečka byla. A navíc

Dubnový biking jako v létě

V letním oblečení jsme se dnes vydali na jarní vyjížďku, jejímž cílem a u-turn-pointem se stala hospoda v Křivicích. Sice jsem spletl výjezd z Lipin, což nás přivedlo do polí, ale nakoec jsme

Za posledním sněhem

Letos to byla se sněhem opravdu bída, jak se ukázalo při našem výletu do Krkonoš. Vysoké sněhové mantinely podél cesty z Luční boudy na Výrovku se nekonaly, bylo tu jen trochu sněhu.