Zbečnický potok, Zbečník a blízké prameny

Na wikipedii se dočteme, že Zbečnický potok je nazývaný též Materník, ale zároveň že Materník se do něho vlévá na horním toku. Možná v tom někdo zasvěcený udělá do budoucna jasno.

16 km bláta Jestřebích hor

A zase je tu nejkratší den v roce, sedím ve vlaku a jedu šerou krajinou směr nějaké kopce. Tak nějak jsme si zvykli jezdit poslední sobotu před vánoci na výlet.

Po hřebeni Jestřebích hor

Jeli jsme na Velikonoční výlet. Cestovali jsme vlakem a byla to nuda, než k nám nastoupili kamarádi. Bylo to náročný, ale přežila jsem to. Výlet hodnotím jako povedený.

Rozhledny Jestřebích hor

V zimních Jestřebích horách jsme si prošli asi třinácti kilometrový okruh přes Slavětínskou rozhlednu, Jestřebí boudu a rozhlednu na nejvyšším vrcholu Žaltman.

Slavětínská rozhledna

Velkou výhodou této rozhledny je fakt, že je volně přístupná, takže si můžete vychutnat výhled v době, kterou sami preferujete - ať je to ve dne nebo v noci, v každé roční období.

Turov a Maršovské údolí

Naše dvoudenní akce trvala pouhých 20 hodin. První den jsme se vydali na Turov, kde jsme složili hlavu, druhý den jsme pokračovali pustou krajinou až do malebného Maršovského údolí.

Povedené Jestřebí hory

Pobyt v lese končí prudkým singlem. Cítím, že dnes je podklad více mokrý a kluzký. Kolo pode mnou tancuje vlevo a vpravo jako kdyby mělo závrať. Smykem jsem dojel k již čekající skupince, která se ještě živě o něčem bavila. Až tady jsem postřehnul Martinův špinavý dres s trhlinami, nohy i ruce od červeného bláta. V nejprudší části sjezdu, kde se muselo hodně za sedlo, spadl.

Krása podzimních Jestřebích hor

Ale on zatím vytváří tragický scénář o tom, že hospoda v Chlívcích bude zavřená, až tam dojdeme naprosto hladoví a vyčerpaní, což bude hrůza. Naštěstí nemá jeho představa až tak nešťastný konec, protože podle ní bude ke dveřím na řetízku přidělána pistole s několika náboji. Alespoň se nebudeme trápit.

Královecký špičák

Královecký Špičák s nadmořskou výškou 880,6 m byl po dlouhé době dobyt. Jsem tu už počtvrté. Dvakrát pěšky a podruhé na kole. Trvalo mi to sem skoro tři hodiny i se zastávkami. Díky extrémnímu horku je viditelnost mizerná a tak usedám na zem a sním si sušenku, protože mi z toho všeho pěkně vyhládlo.

Jestřebí hory a Babiččino údolí

Celé to měla být první společná pohodová vyjížďka pěkným a celkem nenáročným terénem. Ale kde se v nás vzala ta chuť a hlavně síla nasadit takové tempo!? Cestou zpět jsem se už těšil, že konečně zvolníme, ale biker, který nás dojel a přidal se, nás zase roztáhnul. Takže letíme naplno polňačkami, pěšinami a přes rozpadlý dřevěný mostek se spoustou děr až do Trutnova.