Pěkné počasí mělo přijít až v neděli a tak jsme se rozhodli, že vyrazíme na výlet do Bludných skal, který už stejně dlouho plánujeme. Obvykle tam chodíme od hraničního přechodu v Machovské Lhotě, ale dnes jsem trochu upravil trasu. Sice jsem trochu popletl výchozí místo, takže až na podruhé přijíždíme na to správné parkoviště v Machově.
Po modré značce vycházíme do bublající krajiny probouzející se po zimě. Polní cesta je hned na okraji lesa pořádně rozbahněná a zničená koly lesních traktorů, tak musíme po louce a teprve výš v lese slézáme zpět do úvozu.
Cesta se stáčí a nad chátrajícími skokanskými můstky a míří vzhůru na rozlehlou louku na vrcholu kopce Bučina s parádním rozhledem. Náš pohled přitahují hlavně vzdálené zasněžené vrcholky Krkonoš, Hřeben Adršpašských skal a nejbližší dominantu tvoří stolová hora Ostaš. Za ním jsou vidět členité kopce pohraničních Javořích hor. Ve směru chůze pak už vidíme zalesněný kopec Bludných skal a po levé ruce se po chvíli objevuje Velká Hejšovina, kde na jejím vrcholu zřetelně vidíme skály i turistickou chatu.
Vyhlídka z kopce Bučina směrem ke Krkonoším, Adršpašským skalám a Ostaši
Turistickou značku není na co namalovat, ale podle mapy ověřuji, že by měla mířit dál k lesu. V lese se neobjevují vlci, ale první patníky vyznačující státní hranici. U turistického rozcestníku se žlutá stáčí k východu a podél hranice míří k vrcholu Bludných skal. Tady se nám do cesty položily stromy padlé v nedávných silných větrech. V závěru se musí překonat větší převýšení po přírodních schodech.
Je tu posledních pár schodů, částečně pod ledem, a jsme u přístřešku poblíž vstupu do Bludných skal. Máme hlad a usedáme zde na sluníčku na oběd z vlastních zásob. Snědli jsme skoro všechno a vypili polovinu toho, co jsme si přinesli! Nějak nám tu chutná. Alespoň budou lehčí batohy a uleví se zádům.
Vyhlídka postupně zarůstá stromy
Je tu docela čilý pohyb výletníků, z nichž je asi čtvrtina Čechů. Přesouváme se kolem ještě zavřené pokladny na začátek trasy vedoucí napříč vrcholem úzkými a spletitými uličkami rozpraskaných skal. Tohle místo prostě patří mezi hity našich výletů. Dnes jsme tu hlavně proto, aby si to tady užily děti. Hned na začátku jsou vyhlídky do kraje, na které musíme sobě i dětem pomoct, protože je pěšina i schody po silnou vrstvou mokrého ledu. Výhled je kvůli stromům značně omezen a nerušeně se můžeme dívat jen směrem na Machov, Polici nad Metují, stolovou horu Ostaš a dál na Krkonoše. Velká škoda je, že na druhé straně téměř není vidět další dominanta Kladského kraje – Velká a Malá Hejšovina.
Mapa trasy
Když jsme toto krásné místo objevili s Vláďou během našeho prvního výletu sem, bylo také všude dost ledu, ale dnešek je v tomto ohledu výrazně větší výzva. Nad hlavami nám sice svítí a docela i hřeje jarní slunce, ale mezi skalami leží silná vrstva úplně zledovatělého sněhu. Ze skal navíc kape spousta vody z tající bílé pokrývky a asi víte, jak dobře se chodí po mokrém ledu. Neustále nám to podjíždí a musíme se opírat o mokré a studené stěny trhlin, kterými nás vede lávka, místy vykukující zpod nakupeného ledu. Nohy nám neustále nekontrolovatelně ujíždí a nejhorší je to v místech, kde se musí trochu nahoru nebo dolů. Silná vrstva na lávkách navíc snižuje už tak nízký profil v mnoha místech a my se musíme přikrčit ještě více než v létě. Jedno místo dobře poznávám; obvykle tu stačí jen sklonit hlavu, ale dnes musím skoro do podřepu. Občas nám u toho jako bonus spadne pořádně ledová kapka za krk. Děti už to začíná zlobit a padají tu slova o tom, že nemají rády led, dokonce ani celé bludiště! Dnes je to tu opravdu zajímavé.
Vrstva zledovatělého sněhu na lávkách
Ale spleť skal zvaných Bludné je fakt krásná za každého počasí (a věřte tomu, že jsme tu už za každého počasí byli) a tak si ji užíváme i na ledu. Na konci bludiště se zastavujeme u posezení a dětem se dostává pochvaly za zvládnutí, mlsoty za odměnu a suchých ponožek. Už tolik nenadávají a do bludiště se chtějí podívat znovu, ale až v létě.
Představa cesty zpět kolem skal a dál dolů po zledovatělých schode, po kterých jsme přišli, mě přiměla zamyslet se nad pestřejší variantou. Pokračujeme kousek po zelené, po které sem jinak obvykle chodíme od Machovské Lhoty. Jenže tahle pěšina je nečekaně celá pod sněhem, místy zase dost kluzkým, místy poměrně hlubokým. Děti se s tím popraly ale dobře a po zkušenostech s ledem jim to teď už přišlo jako hračka. V průseku mezi stromy se nám ukazuje výrazný vrchol Hejšoviny, na který jsme vzali děti už minulé jaro.
Brzy jsme stanuli na lesní cestě, po které míříme k západu do první zatáčky, kde přejdeme hranici do Čech. Cestu i značku jsme bez problémů našli, ale po chvíli ji ztratili kvůli polomům a těžbě. Držíme se nějakých vyjetých kolejí od lesní techniky, jinou možnost v tom bludišti zbytků stromů a větví stejně nemáme. Trochu jsme si sice zašli, ale následnou žlutou značku jsme trefili. Po několika stovkách metrů přicházíme na další rozcestí s modrou, která by nás měla dovést zpět na parkoviště do Machova.
Sníh, led a voda - to je kouzačka
Dost fádní lesní cestou, navíc necitlivě upravenou pro lesní techniku, se opravdu dostáváme kousek nad Machov, do místa, kde překračujeme hlasitě zurčící Bučinský potok. Za ním namísto sněhu (nebo ledu) spousta bláta, které raději obcházíme po louce. Ještě pár metrů po pěkné polňačce lemované alejí mladých stromků a už jsme na rozcestí Pod Hůrkou, kde se náš dnešní okruh uzavírá.
Zbyl nám čas, tak se ještě zastavujeme u známých, které jsme opravdu dlouho neviděli. S botami od bláta a špinaví od neustálého se opírání a odírání o skály raději povídáme jen na zahradě. Však je stále krásné odpoledne. Odměnu na závěr výletu jsme si dopřáli ve znovu otevřené restauraci Na Mýtě a úplně na závěr se ještě přibržďujeme pro ověřenou a výbornou pizzu s sebou, která mi měla zbýt i na zítřejší oběd. Jenže se na ní vrhly nějaké kobylky a nezbylo z ní vůbec nic.
Bludné skály na ledu
Články ze stejné lokality
- Hejšovina a dinopark Karlów v rubrice Výlety s dětmi (2018)
- Víkendový útěk za kopečky v rubrice Výlety a turistika (2017)
- Kýčovitě krásné Stolové hory v rubrice Výlety a turistika (2017)
- Krátký okruh Stolovými horami v rubrice Bike (2016)
- Stolové hory v mrazu a sněhu v rubrice Výlety a turistika (2012)
- Góry Sowie, Stolowe a Broumovsko v rubrice Bike (2010)
- Zimní bivak Biale Skaly v rubrice Hory (2010)
- Bludné skály v moci noci v rubrice Výlety a turistika (2009)
- Hejšovina a Bludné skály pod sněhem v rubrice Výlety a turistika (2007)
- Bikemise do Polska - na sever a na jih! v rubrice Bike (2007)
Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0 | přidat komentář