Lago di Braies

Perla Dolomit - Lago di Braies - byla jen krátká zastávka cestou z Innsbrucku za naším hlavním cílem v Dolomitech - túrou kolem masivu Nuvolau k ikonickým Cinque Torri, kterou jsme podnikli následující den po noci pod širákem.

Chvíli to vypadalo, že z dnešního výletu nebude nic, protože jsme na několik hodin uvízli v zácpě na silnici E66 kousek za obcí Perca. Po popojíždění 10 m/min jsem to vzdal a zastavili jsme na vedlejší silnici ve Vila di Sotto u potoka. V klidu jsme se najedli a po necelých dvou hodinách se zase zařadili do posledních zbytků kolony aut, která se naštěstí brzy rozplynula a nedlouho nato nám navigace oznámila, že jsme dorazili do cíle.

Jezero Braies (německy Pragser Wildsee) leží v nadmořské výšce 1469 metrů a je považováno za nejhezčí a také nejnavštěvovanější jezero v Jižním Tyrolsku. Jeho rozloha je 31 ha a maxilmální hloubka 36 metrů. My jsme si ho vybrali jen jako krátkou zastávku při cestě z Innsbrucku do Dolomit.

Za horkého dne a pálícího slunce jsme v odpoledních hodinách zastavili na velkém placeném parkovišti plném aut. Kolem starého Grandhotelu Pragser Wildsee jsme doslova prodrali davem ke břehu jezera. No to je teda mazec, tady je to úplná masovka! Navíc spousta výletníků v nedělních oblecích a róbách. Ale jezero je hezké, zasazené mezi bílými vrcholy se zeleným lemem lesů. Po hladině se to hemží lodičkami. Jdeme vlevo podél jezera kolem jejich půjčovny, což je pěkná dřevěná bouda postavená na vysokých kůlech přímo nad hladinou. (Jezero, jeho okolí i tahle bouda si zahrály v italském seriálu s Terence Hillem, který právě v těchto dnech běží na ČT.)

Děti si chvíli užívají ve vodě a pak pokračujeme v procházce kolem jezera. Pobřežní lesní pěšina se postupně zvedá na skalní ostroh a dále na dřevěné lávky se zábradlím, zabudované poměrně vysoko ve strmé skalní stěně. Po jejím překonání se zase vrací dolů a pak už celou dobu pokračuje lesem a kopíruje břeh. Na jiho-západním konci jezera je kamínková pláž, kde jsme se na chvíli usadili a jen si užívali ten pohled na lehce zvlněnou hladinu a krásné hory. Tady je už také mnohem méně lidí a nedělní výletníci sem nechodí vůbec.

Na parkoviště jsme se vrátili kolem páté a za odpolední stání jsme zaplatili 10 EUR. Od jezera jedeme zpět na silnici E66 a u Toblachu odbočujeme do hor na silnici SS51 směr Cortina d'Ampezzo.