Původně naplánovanou čtyřdení akci Expedice Broumovsko 2012, během které jsme chtěli projít kopce kolem Broumova, jsme museli nečekaně ukončit, a tak zůstal alespoň tento přechod Broumovských stěn. Během necelých dvou horkých dní jsme prošli trasu z Teplic nad Metují přes Broumovské stěny do Broumova.
Účastníci: Jirka, Martina, Mirek, Vláďa
Mapa
- Mapa: https://mapy.cz/s/devupagepu
- Trasa: Teplice nad Metují - Bohdašín - Honské sedlo - Laudonovy valy - chata Hvězda - Kovářova rokle - Supí hnízdo - Kamenná brána - Koruna - Martínkovice - Křinice - Broumov
- Původně naplánovaná trasa: https://mapy.cz/s/jefefuhesu
čtvrtek, 5. července
Vlak nás veze čarokrásným ránem. Přes ranní mlhu prosvítá vycházející slunce a teplota rychle šplhá nahoru. V Náchodě se scházíme s Jirkou a Vláďou a společným vlakem pokračujeme do naší cílové stanice - Teplic nad Metují. Tady vystupujeme přesně podle jízdního řádu v 7:28 a jdeme po silnici do Bohdašína. Přijeli jsme totiž spěšným vlakem, který zde nestaví. V mapě jsme si našli polní cestu, po které bychom měli kratší cestou dojít na zelenou turisticku značku vedoucí podél Příkré stráně až na Honské sedlo.
Odbočili jsme tedy podle mapy a vše si ověřili ještě na GPS. Prošli jsme drasticky vyhlížejícími troskami JZD po cestě zatopené močůvkou a došli na louku. Ranní rosa by se dala ještě přažít, i když jsme během chvíle měli kompletně mokro v botách, ale horší byl brutální útok hejna krvežíznivých hovad; tedy ovádů! Museli jsme se dát skoro na útěk téměř neznatelnou cestou v trávě, dokud jsme se nedostali na slunce, kde nálety trochu polevily. Jirka si ulovil kešku a chvíli odpočinku v Honském sedle jsme využili k občerstvení sušenkou.
Turistický přístřešek v Honském sedle
Po modré pokračujeme na Laudonovy Valy, kam směřují i bílé šipky na modrém papíru - značení závodu MTB Trilogy, který se tu v těchto dnech koná. Opět krátká zastávka po níž pokračujeme po pěšině, která už hodně zarůstá. Při minulých projížďkách na bajku to tu vypadalo úplně jinak, ale faktem je, že od nich už uběhlo pár let. Z pěšiny na hřebeni se postupně dostáváme mezi první skály a stoupáme k chatě Hvězda. Občas se můžeme posilnit naprosto lahodnými a poměrně velkými borůvkami. Otevírají se první výhledy do Broumovské kotliny, ale zatím je silný opar, takže sotva dohlédneme dolů na pár domů v Křinicích. Broumov se skoro ztrácí v mlze a protější Javoří hory vidíme jen v obrysu.
Na chatu Hvězda jsme došli téměř před otevírací dobou, která je v 11:00. Naštěstí je otevřen stánek, kde kupujeme oblíbenou malinovku do půllitru za dvacet pět ká čé. S velkým rachotem se sem malou rychlostí přiřítil samo domo malotraktor a přivezl nově nalakované židle na terasu restaurace. Krátce po jedenácté vstupujeme do chaty společně s dalšími lidmi, kteří se tu zatím shromáždili ve stejné touze jako my - dobře se nasytit. Dáváme valem stánku a jeho párku a dnes vyjímečně usedáme na terase chaty Hvězda s výhledem na Broumovsko.
Chata Hvězda v Broumovských stěnách
Po obědě se Jirka zase trhá a míří na nějakou jinou souřadnici. My jdeme krásně členitou pěšinou po zelené značce do Kovářovy rokle, kde se zase všichni šťastně shledáváme. Je pořádné horko, které se díky okolním skalám a lesu zatím dá snést. Ale i tak se začínáme potit při vylézání z Kovářovy rokle nahoru po červené značce. Odbočujeme k Supímu hnízdu. Výhled je krásný, mlha už zmizela, ale moc si ho užít nemůžeme, protože dnes je tu docela tlačenka. Nevadí, známe to tu dobře.
Za Supím hnízdem je to vždy stejné. Dál totiž skoro nikdo nepokračuje a potkáváme jen někoho jen občas. Horší je, že začíná být fakt horko a nějak nám všem těžknou batohy, které se ráno zdály být tak lehoučké. Nohy šlapou, ale taky žádná sláva. Musíme je rozhýbat, však celá expedice čítá skoro 60 km.
Značení závodu budí respekt
Vláďa s úlevou shazuje batoh u Koruny
Na rozcestí Nad Slavným přecházíme na žlutou značku směrem k Zelenému hájku a Koruně. Občas překonáváme nějaký padlý strom a dál pokračujeme členitým terénem. Zastavujeme se u Vodních zámků, kde je příjemný chládek a kousek i pramen vody, kterou tu doplňujeme.
S Martinou uvažujeme, jestli se odtud nevydáme zkratkou po cyklotrase dolů do Martínkovic do kempu. Ale po půl hodince odpočinku je nám zase dobře a tak Martina rozhoduje pro pokračování.
Kluci už šli napřed a společně jsme se sešli až na vyhlídce Koruna, kam přišli chvíli po nás, protože ještě zaběhli ke Kamenné bráně, kterou jsme my vynechali.
Po radostém setkání se shodujeme, že je to dnes díky horkému počasí docela fuška. Chtělo by se nám tu sedět a ještě dlouho koukat do kraje, na Hejšovinu, na Božanov nebo na Studenou Loučku, ještě dlouho, ale donesl se k nám nějaký hrom a tak raději jdeme dál. Výhled také kazí čím dál patrnější rána v lese v podobě Božanovského lomu na pískovec.
Vyhlidka Koruna
Z Koruny se vracíme opět po dřevěných lávkách, pod kterými je navzdory horkému počasí poměrně dost vody, na rozcestí a pak jdeme k Zelenému hájku a dolů, stále po žluté. Ta se kříží s cyklotrasou 4001, jejíž lesní cesty využíváme. Tady jdeme už jen z povinnosti a jsme rádi, když se začaly přibližovat stavení v Martínkovicích.
Sprchy a umývárky v tábořišti
Ne všude byl výhled pěkný
V Broumově jsme zmatení, kam jít
Jenže na asfaltu ve vesnici je horko ještě horší a hledání tábořiště U Nývltů se zdá nekonečné. Nakonec jsme se doptali a s VELKOU úlevou si sundali batohy a pořádně upocení usedli do zahradních křesílek. Tábořiště žádné občerstvení kromě piva a utopenců nenabízí, tak se dáváme do vaření vlastní večeře. Ani nealko tu nemají, prý by to nikdo nekupoval. To je jasné, co nemají si opravdu nikdo nekoupí.
Po pivku, které jsme teda dali, se Vláďovi tak ulevilo, že vykrkal "Ty vogó" a to ještě nebyl na pánských záchodech. Sociálky jsou tu opravdu hodně slabé a to jsme zvyklí na hodně. Za stan a dvě osoby platíme 140 Kč. Faktem je, že za teplou sprchu jsme byli rádi.
Kolem půl desáté se začalo blýskat a přihnal se nad nás černý mrak. Spustil se lijavec jako v Cimrmanovi, že jsme jen tak tak doběhli z hospody do stanů. Přidal se silný vítr a začala typická letošní bouřka, která se v poslední době dostavuje snad každý den. Hromy, blesky, vítr a déšť. No nic, já stejně usnul. Bouřka rychle přišla a poměrně rychle odešla. A ani nebyla tak silná, jak to původně hrozilo.
Po dešti jsme ještě vyběhli na záchod a omrkli stav stanů. Vše v pohodě. Až v noci jsem se leknul, když jsem si natáhnul nohy do kaluže vody. Někudy se dostala do stanu, ale naštěstí stekla do prohlubně, takže jsme ji pomocí ponožky vytřeli.
pátek, 6. července
Budíme se do nádherného rána. Vyndáváme věci na slunce a sušíme. Po snídani se rádi loučíme s hnusnými záchody a míříme vstříc přírodě a dalšímu putování. Je krátce po osmé a protože dnes chceme spát v Rožmitále, nemusíme nijak spěchat.
Kousek za tábořištěm odbočujeme na polní cestu vedoucí zpět pod Broumovkami do Křinic. Chvíli je lemována alejí bříz. Pak už vede jen mezi poli. Je úplně jasno, slunečno a ... teplo. To bude dnes nepříjemné, protože půjdeme pouze mezi poli. Vlevo máme zalesněný hřeben, vpravo se za obilnými lány vynořují domy Broumova. Ještě jsme neudělali žádnou společnou fotku a tak si fotíme alespoň naše stíny na cestě.
Někteří účastníci přechodu jsou mírně rozladěni nad skutečností, že míříme k Ruprechtickému špičáku, který máme přímo před sebou, kam ale máme jít až zítra. Netřeba se obávat, směr Broumov nabereme hned za Křinicemi.
Pohled na Broumov
Do Křinic přicházíme kolem velké haly se solárními panely, přecházíme silnici a kolem poldru pokračujeme na polní cestu a hned záhy vpravo na travnatý pruh mezi poli. Ani ta cesta tu není, jak je vyznačeno v mapě. Mírně stoupáme k mladé lípě, v jejíž koruně hučí včely. Z malého stínu, který poskytuje, se ohlížíme na hřeben Broumovských stěn. Odsud je to do města už jen kousek.
Část Broumovských stěn
Do polomrtvého a horkého Broumova vstupujeme kolem desáté. Příliš brzy na oběd. Nějak se nemůžeme rozhodnout, co s volným časem, protože hotel Veba, kam chceme jít na oběd, otvírá až v jedenáct. Po puťáku mezi nákupem a zdejším klášterem jsme opět dorazili do Veby, kde jsme si dopřáli skvělý oběd. Já ho ještě završil výtečnou palačinkou se zmrzlinou.
A obědem prakticky původně naplánovaná expedice skončila a zbyl z ní jenom tento přechod Broumovských stěn. Snad to někdy napravíme.
Mapa původně plánované trasy: https://mapy.cz/s/jefefuhesu (celý 60 km přechod)
V říjnu 2013 jsme na přechod Broumovských stěn volně navázali hodně povedeným nočním výstupem na Ruprechtický Špičák.
Přechod Broumovských stěn
Články ze stejné lokality
- Rozhledna Na větrné horce v rubrice Velikonoční výlety (2024)
- V Broumovkách vítáni, z Hejšoviny vyhnáni v rubrice Výlety a turistika (2022)
- Broumovské stěny - opomíjené v rubrice Výlety a turistika, Výlety s dětmi (2021)
- Výlet se vydařil nad očekávání v rubrice Výlety a turistika (2021)
- Broumovská rokle podruhé v rubrice Výlety a turistika (2020)
- Bludiště a Božanovský špičák v rubrice Výlety a turistika (2020)
- Výlet na Broumovsko v rubrice Výlety a turistika (2020)
- Procházka na Policku v rubrice Výlety a turistika (2019)
- Východ Broumovských stěn v rubrice Výlety a turistika (2019)
- Roklina v Broumovkách v rubrice Výlety a turistika (2019)
Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0 | přidat komentář