nacházíte se: úvodní strana > výlety > Výstup na Žalý

28. ledna 2008

Výstup na Žalý

Teprve stav parkoviště na Křížovkách prozrazuje, že to bude venku zajímavé. Není tady skoro žádný sníh, ale zato ledu požehnaně. Mně osobně stačila jenom ta chvilka, než jsme došli k budce s hlídačem, abychom zaplatili parkovné. Vypadá to jako kdyby tady včera jezdila auta v břečce mokrého sněhu a v jednom okamžiku vše zmrzlo. Nevím jaký by to byl pocit spadnout na ostré hrany vyjetých kolejí…

Konečně vycházíme.

Ani jeden z nás se neporoučel k zemi a tak můžeme začít stoupat po žluté značce do mírného kopečku. V osadě Žalý opouštíme asfalt a vlevo odbočující značení nás nutí do kopce daleko prudšího. Ledu na cestě se vyhýbáme chůzí v trávě a míříme si to přímo k lesu. Tady už to vypadá jako v zimě. Zasněžená cesta jistě ukrývá nějaký pěkný sjezd… :o) Počasí nám zatím přeje. Je docela teplo a svítí sluníčko. Škoda, že tak nebude, až budeme na vrcholu Předního Žalý. Chybějící lesní porost nám dovoluje výhled do kraje. Říkám si, že bychom měli v dálce zahlédnout Trosky, protože ty kopce před námi mi jsou povědomé a mám je za Tábor a Kozákov. A také že jo. Silueta zříceniny je vidět. Zastavujeme u rozcestí. Ten ukazuje, že máme za sebou 1,5 km a že nás čeká ještě stejná vzdálenost k rozhledně. Hurá po Bucharově cestě a červené značce!

Rozhledna Žalý

Jdeme lesem, poznáváme stopy běžkařů a mě tak napadá, že to pro ně musí být docela zajímavým zážitkem, jet tudy dolů, když pod ne zrovna hlubokým sněhem se ukrývá vrstva ledu. Dvakrát jsem tudy jel na kole, ale dneska to nahoru trvá nějak moc dlouho. Konečně Přicházíme na vrchol Předního Žalý (1 018,7 m). Šedivá obloha neslibuje zrovna pěkné výhledy a tak na kamennou rozhlednu nejdu.

Chvíli tady fotíme a poté se jdeme ještě podívat k lanovce. Tam chvíli pozoruji, jak přiváží lyžaře, najím se, vyfotím si v dálce vykukující Sněžku a pomalinku se vracíme zpátky na červenou značku. U rozhledny mě prosí němečtí turisté zda bych je nevyfotil a na oplátku chtějí vyfotit oni nás, ale s díky odmítám. Však jsme se potom ještě několikrát minuli…

Po červené směrem na Rovinka.

Po červené pokračujeme směrem na Rovinka. Moc pěkný výhled nemáme, protože se k nám valí husté mraky, které vše schovaly. Širokou upravenou cestu měníme za úzkou, nikým nepoužívanou a tak se často boříme. Další rozcestí se vůbec nechce ukázat a to je špatné, protože ani brácha to tady nezná. Máme na něm totiž odbočit na žlutou značku. Po dvou kilometrech na nás přece jenom čeká rozcestí Pod Zadním Žalým. Dva kiláky po žluté značce nás dělí od Benecka.

Vyšlápneme si krátký kopeček, dáme přednost rolbě a vycházíme na moc široké cestě, která nás vede k chatě Bára. Tady se opakuje led jako dole na parkovišti. O kus dál vidíme auto, kterak se snaží rozjet se. Docela se tím bavíme, ale zároveň se k němu blížíme a tak hrozí nebezpečí, že budeme muset, v případě požádání, pomáhat s jeho roztlačením. Naštěstí se rozjelo i bez naší pomoci. :o) Později vidíme pražskou SPZ a řetězy měl jenom na jednom kole! :o))

Dobrý skutek se tedy nekonal a my přicházíme do Benecka. Jdeme po silnici, až narazíme na červenou značku. Po Bucharově cestě přicházíme na rozcestí a už po známé žluté scházíme na parkoviště k autu.

KOMENTOVAT TISK E-MAIL RSS

Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0

Vložení nového komentáře
Jméno *
E-mail
	zveřejnit e-mail
Web
Komentář * (max. 500 znaků)
Prosím, opiš kód *
*) povinný údaj

 

Články
& akce