bike-trek.cz

V Broumovkách vítáni, z Hejšoviny vyhnáni

  29. dubna až 1. května 2022
Úvod / Články / Výlety a turistika / V Broumovkách vítáni, z Hejšoviny vyhnáni

Dlouho očekávané datum naší již tradiční pánské akce konečně nadešlo a my se, jako již tradičně, vydali na tři dny do Broumovských stěn. Ještě předem jsme vykomunikovali tři výlety, které měly být korunovány nedělním výšlapem na Velkou Hejšovinu. Byl jsem tam naposledy někdy před pěti lety, takže jsem se tam docela těšil.

Pátek

Pod Borem na vyhlídku U Jeřábu

V pátek jsme přijeli do Machovské Lhoty a po ubytování se vydali jen na krátkou procházku do největšího kopce, který se tady nachází a který umí prověřit síly závodníků Rallye Sudety. Dnes prověří i nás, jak na tom jsme, i když jdeme jen pěšky. Tomuto kopci se tady říká Bor.

Po žluté značce míříme do lesa, kde se cesta dotýká státní hranice s Polskem a opravdu máme mezi stromy výhled na zatáčky silnice ležící na polské straně. Přichází opravdu nepříjemně prudké stoupání po lesní cestě. Nedokážu si představit, že existuje dopravní prostředek, který tu může vyjet - snad jedině nějaký pásák. Na rozcestí Bor - odbočka vyhlídka pokračujeme po modré k dalšímu rozcestníku Pod Bludnými skálami.

Občas se nám otvírají výhledy k severu do údolí Machova a Machovské Lhoty. Dříve to nebylo možné, cesta vedla hustým lesem, ale ten je v zuboženém stavu, vykácený a suchý kvůli kůrovci, jako na mnoha jiných místech v ČR. Smutný pohled. Odsud už se zase proplétáme po žluté a postupně krátce klesáme a vycházíme z lesa na rozlehlý oblý vrchol Bukovina.

Pohled na Velkou Hejšovinu

Pohled na Bor (vpravo) a Velkou Hejšovinu (vzadu)

Ten nabízí opravdu úchvatný výhled a malé posezení na vyhlídce U Jeřábu, kde rádi usedáme na svačinu a užíváme si pohled na Broumovské stěny, Velkou Hejšovinu, Ostaš nebo ještě bílé Krkonoše. Pěkný by tu byl i bivak přes noc. Dalo by se tu sedět a koukat dlouho, ale musíme se zvednout a pokračovat.

Pohled na Ostaš

Pohled na Ostaš a Teplické skály

Sestoupili jsme k rozcestníku Pod Hůrkou, kde to nemohu poznat - úplně tu zmizel hustý les, kterým jsme tu procházeli ještě před dvěma roky. Odsud pokračujeme po modré ke Studánka - odbočka, tady pak po neznačené údolím podél Borského potoka ke hřbitovu a pak po polních cestách směrem ke žluté značce jižně od Machovské Lhoty.

Sobota

Kamenná brána, Koruna a Slavenská vyhlídka

Dnes to budeme mít doslova od vyhlídky k vyhlídce. Výhledy na Ostaš a Krkonoše nabízí už Slavný, kde dnes parkujeme doslova mezi prvními návštěvníky. Jsme tu krátce po deváté jako třetí auto. Než se ale dostaneme k nějakým dalším úchvatným výhledům, musíme sestoupit. A to po žluté do Zaječí rokle.

Kamenná brána - Broumovské stěny

Jdeme vlastně takovou klasiku - žlutou značkou se necháme vést přes ikonická místa jiho-východní části hřebene Broumovských stěn. Už v Zaječí rokli na nás dýchnul chlad jak od otevřených dveří lednice, když tam koukáte a nevíte, na co máte chuť. Když jsme se podívali mezi kameny v rokli, mohli jsme tam spatřit zbytky sněhu. Podobně chladno bylo i dál, když jsme přecházeli jeden z přítoků Martínkovického potoka. Mikina, čepice, ale i rukavice se dnes hodí. Jenže právě ty rukavice má jen Jirka. Já jsem je nechal na ubytování a Vláďa - horal - si je s sebou nevzal vůbec.

Ke Koruně

Známá odbočka žluté, propletení se mezi několika skálami a jsme u Kamenné brány. Pod sebou máme celou Broumovskou kotlinu lemovanou Javořími horami. Viditelnost dovoluje spatřit i dnes nevýraznou stavbu rozhledny na Velké Sově v Polsku. Chvíli se tu kocháme známou, téměř domovskou krajinou, než k nerušenému výhledu pouštíme další zájemce. Dnes je to tu v klidu, zatím se žádné davy nekonají.

Výrazně horší je to na vyhlídce Koruna. Tady je už asi deset lidí a teď nevím, kolik psů. Koukli jsme na Hejšovinu, kam máme v plánu jít zítra, a rychle to zabalili a odešli. Na původně plánovaný oběd z vlastních zásob jsme se zastavili až u rozcestníku Zelený hájek.

Vyhlídka Koruna - Broumovské stěny

Po obědě přecházíme na zelenou značku a pohodovou lesní cestou - teď už prosvětlenou teplým odpoledním sluncem - kráčíme v družném hovoru k Pelovce a pak už jen po asfaltu zpět k parkovišti. Jednu zastávku ještě v plánu máme: krátkou odbočku ke Slavenské vyhlídce. Mám pocit, že jsem tady nebyl už věky, ale kluci připomínají, jak jsme tady v okolí něco hledali, což už mi tak dávno nepřijde, protože si na to dobře pamatuji.

Slavenská vyhlídka

Ze Slavenské vyhlídky už ale opravdu jdeme na parkoviště, protože máme v plánu ještě jednu důležitou zastávku, která ale s turistikou nesouvisí, ale s tím, že ji máme za odměnu za dnešní turistiku, už ano. No prostě nezbytná zastávka na zákusek a kávu u Adlerů.

Neděle

Vyhnáni z Hejšoviny!

V neděli za námi přijel Jirkův kamarád Pavel, se kterým jsme už kdysi prošli jednu zdejší roklinu. Máme v plánu jít do polských Stolových hor na Velkou Hejšovinu, kde jsem nebyl od začátku čínské chřipky a tak se sem opravdu po dlouhé době těším.

Nemusíme nikam popojíždět, stejně jako v pátek, vycházíme přímo z Machovské Lhoty. Když jsme kousek za hranicí, projíždí český linkový autobus a teď už víme, že opravdu jede až do Karlowa a ne pouze jen k hranici. Cesta nahoru je strasně vymletá a jsou tu místa, která nechápu, jak bych nyní sjel na kole. Dříve to bylo celé v pohodě sjízdné. Nebo jsem byl šikovnější.

Nad Pasterkou odbočujeme vpravo na louku. Je opar a není tak hezká viditelnost, jako byla v předchozí dny. Tady už potkáváme docela dost lidí v mokřinách na louce, což dříve nepamatuji. I na malém parkovišti pod stoupající cestou je dost živo. Když se značka připojuje k hlavní pěšině a schodům od Karlowa na vrchol Velké Hejšoviny, jde tam nepřetržitý had lidí! Musíme se do něj skoro násilně zapojit.

Před chatou je už doslova hlava na hlavě a navíc mnoho stánků. Masakr! Rychle procházíme k pokladně, než se návštěvníci rozhoupají nebo vynadívají z vyhlídky, ale lístky nám dnes neprodají. Co je to sakra za novinku? Prý nikoho bez předchozí rezervace do skal nepouštějí! Tak to je mazec - masový nával turistů. To se nám tu ještě nikdy nestalo a to jsme tu byli už opravdu mnohokrát. S Vláďou jsme si posteskli nad naší první návštěvou tohoto překrásného místa, kdy jsme tu byli úplně sami. Ano, jen my dva.

Znechuceně odcházíme. Protože nemůžeme projít přes skalní bludiště, musíme se vrátit stejnou cestou, což znamená proti všemu tomu davu, co se sem stále valí. Chvílemi se to zdá jako nemožné, když nemůžeme vstoupit mezi úzké skály, protože prostě neexistuje mezera v proudu lidí proti nám. Kombinací drzosti a lsti se nám to nakonec podařilo a zformovali jsme s několika Poláky malou skupinku vyhnanců, která se rozpadla až dole nad Karlovem. Přemýšlím, jestli všichni, co jdou nahoru mají rezervaci...

Jsme dost znechuceni (možná spíš naštváni - píšu to přeci jen s časovým odstupem) a chceme jít nejkratší cestou zpět. Pak ale narychlo formujeme náhradní plán. Po staré červené, dnes přeznačeno na žlutou turistickou značku, míříme na hřeben Skalniaku a pokračujeme směrem k Bludným skalám. Tady je zase hodně suchý les a dost polámaných stromů, mnohdy ležících přímo přes pěšinu. Ale jinak nikde nikdo, potkali jsme asi jen dva, možná čtyři lidi.

Skála

Motiv odněkud z hřebene vedoucího k Bludným skalám

Na Hejšovinu jsme se nedostali, ale můžeme se odsud na ní podívat během krátké zastávky na svačinu. Kousek dál, když se pěšina přiblížila jižnímu srázu, se zastavujeme na vysoké skále a díváme se přes kopcovitý terén na protilehlé Orlické hory. Snažíme se identifikovat některé kopce a obce. Pavel k tomu účelu vytáhnul z batohu zázračný dalekohled. Zázračný proto, že vypadá skoro stejně jako ten můj za 500 Kč, ale je s ním vidět nesrovnatelně lépe. Možná by spíš stačilo konstatovat, že je s ním prostě vidět. Asi to bude tím, že je na něm napsáno Nikon.

Projít Bludné skály nemáme po předchozí zkušenosti v plánu. Procházíme jen kolem vstupu a míříme dolů po zelené k cestě Zielona droga. I tady je to úplně vykácené. V zatáčce jsme přešli na modrou k rozcestí Nad cvičnou skálou a přes další planiny beze stromů po modré a dál po žluté došli zpět do Machovské Lhoty.

Dodatek: Cestou domů jsme měli v plánu ještě závěrečnou návštěvu u Adlerů. Zhodnotit akci, naplánovat novou a popovídat, než se rozjedeme k domovům. Ale dostali jsme poslední nedělní ránu - u Adlerů už nezbyly zákusky.

V Broumovkách vítáni, z Hejšoviny vyhnáni

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

Pivnická rokle příjemně překvapila i nás! Fakt hezké místo.

Hrad Pecka a mlýn Borovnice

Ale jo, jen bylo moc toho asfaltu. Tak 29. března 2024 znovu.

První zimní výstup na Sněžku

Hezký příběh a pěkné fotky, nemůžu si ale odpustit udivení nad autorovo odvahou nechat svého kamaráda

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park Stubaiské Alpy Karwendel Dolomity