bike-trek.cz

Toulovcovy Maštale komplet

  15. dubna 2022
Úvod / Články / Velikonoční výlety / Toulovcovy Maštale komplet

Na dva roky jsme byli nuceni odložit velikonoční výlet s hromadnou účastí a nahradili jsme je výlety jen s rodinou. Letos jsme tak opět hlasováním vybírali ze tří návrhů, kam bychom se mohli vydat.

Až do posledního dne to bylo nerozhodně a nebylo jasné, jestli pojedeme do Broumovek nebo Toulovcovek. Až poslední dva nedělní hlasy rozhodly ve prospěch Toulovcových maštalí a jak jsem zjistil, neměl z toho radost jenom Jirka, protože tu ještě nikdy nebyl a právě on navrhoval tento cíl, ale také všichni, kteří destinaci vybrali kvůli tomu, že je nejkratší. A takových byla rovná polovina. Pěšky se dnes půjde jen 8 km.

Mapa výletu

Letos jedeme vyjímečně auty. Nebylo jasné, co bude a nebude v době konání výletu platit ohledně nařízení s covidem, a tak byla varianta bez veřejné dopravy určitá jistota. Také nám to umožnilo naplánovat místa, kam bychom se vlakem dostávali s velkými komplikacemi a bylo by to i časově náročné.

Na parkoviště do Boru u Skutče trefili všichni. Nebo alespoň nikdo nevolal, že nemůže trefit. Protože bylo zataženo, ani jsem se nedivil, že jsme se tu sešli pouze v šesti lidech. Ale pak přijíždí a parkuje další auto a další a zase další, jako když Mr. Bean v dílu The Exam vytahuje z náprsní kapsy jednu tužku za druhou. Asi deset minut po deváté vyrážíme na trasu, když na nás ještě někdo mává - Martin s kamarády. A to není ještě vše: v průběhu prvního kilometru nás docházejí další účastníci, kteří se hlásí k Rosťovi.

Skalní věž Petrovna

Na jiho-východním konci Boru se vydáváme po zelené značce kolem prvního pískovcového útvaru - skalní veže Petrovna, kde si Štěpán správně nastudoval popisku s informací, že se jedná o nejvyšší věž v oblasti Maštale. Ošlapaná skála je sice nejvyšší, ale koukat se z ní můžeme tak maximálně na okolní borovice, které ji i směrem do údolí přerostly.

Po zelené (tedy pouze značce) sestupujeme do údolí Farského potoka. Každý si tu při překonání malého vodního toku hledá ty své vhodné kameny, po kterých přejde na druhou stranu suchou nohou. Nikoli však Vláďa, který má čerstvě naimpregnované trekové boty. Ale ani nám trocha vody nemůže ublížit.

Kolem nenápadného skalního útvaru Tribuna vstupujeme do široké roklinky se spoustou popadaných kmenů. Je to tu opravdu čím dál pustější. Alespoň v porovnání s naším posledním výletem, který jsme sem podnikli před 5 lety. Vystoupali jsme na jakýsi hřeben, kde pokračujeme po pohodlné široké lesní pěšině po modré směrem k rozcestí Pod Džberkou. Původně, ani nevím proč, jsem měl zakresleno, že půjdeme po neznačené cestě podél Novohradky. Možná by to tam bylo zajímavější, protože tady to byla jen chůze lesem.

Pod Džberkou zase měníme turistickou barvu a po červené se prakticky stáčíme o 180° k prameni Džberka. Tady se už i ty nejstydlivější děti uvolňují a při svačině promluví i s někým jiným než jen s rodiči. Po delší zastávce na občerstvení a popovídání pokračujeme mírně do kopce po čvachtající pěšině. V blátě sleduji přerušované otisky horského kola a přemýšlím, jestli i tudy jsme projížděli při naší bajkové akci v této lokalitě.

Po chvíli se po levé ruce objevují skalky a já poznávám, že se blížíme k Hrnčířově skále a malému labyrintu, který tu je. Tady jsme si to individuálně prošli a kupodivu se všichni později sešli na červené značce a mohli tak pořídit nezbytné společné foto; dnes obohacené o téměř skutečného vlka, který tu nejstydlivější Karkulku nesežral.

Toulovcovy maštale

BikePřed Hrnčířovou skálou s Vláďou poznáváme krásnou pěšinu a asi i konkrétní skálu, kolem které se prohnal a zapózoval na hezkou bajkovou fotku. Jen občas nechápeme, jak jsme tudy mohli jet, ale asi se za ty roky vše hodně změnilo. To se potvrzuje právě v úseku pod Hrnčířovou skálou, kde pěšina skoro zmizela v sypajícím se písečném svahu. Ale pak dál už to zase poznáváme.

Červená značka se u Voletínského potoka spojuje se žlutou a jak už všichni mluvíme o hospodě (jestli bude nebo nebude otevřená), jsem z toho tak zmatený, že bych málem zapomněl na krátkou odbočku k útvarům Městských Maštalí, aby ty Maštale byly teda kompletní. Naštěstí mě upozornil Martinův zodpovědný kamarád, který měl trasu nastudovanou a asi i staženou. U Městských Maštalí sice zazněly nespokojené hlasy z faktu, že nejsme před hospodou, ale že jsme si zašli k nějakým dalším skalám. Ale co se dá dělat, jednou jsme tady, abychom si to tu poctivě prošli.

Hrad

Po prohlídce Hradu i Liščí díry se vracíme kousek po žluté a teď už po červené přicházíme k Voletínské studánce, vlevo dolů zase na žlutou a podél meandrů Voletínského potoka směr osada Vranice. Důrazné dotazy na to, kde je ta slibovaná hospoda naštěstí přicházejí až ve chvíli, kdy můžu jednoduše ukázat na bílý štít nedaleké budovy s nápisem Na verandě u Toulovce. Děti se radostně rozbíhají a vypadá to, že jejich radost trvá i poté, co vběhly za plot. Tak asi je dnes opravdu otevřeno.

A bylo. Vstoupili jsme do zajímavého interiéru jednoduché hospody s velmi jednoduchým, chtělo by se říct až primitivním způsobem objednávání a placení. No prostě řeknete své přání z nabídky hospodskému číslo jedna, ten to sesumíruje a zavolá (zakřičí) do otevřených dveří sousední kuchyně, hospodský číslo dvě zapíše cenu a spočítá vám celkovou částku, kterou mu zaplatíte. A pak čekáte, až bude vaše objednávka vyvolána kuchařkou Aniou.

Restaurace Na verandě u Toulovce

Já byl s čočkovkou i klobásou spokojen. Oboje dobré. Když už jsme dojedli, někteří se s námi rozloučili a spěchali k autu. Nemohli dojít ani za blízký potok, když se přihnal mrak a spustil se déšť. Nejprve jen lehký, kterému jsme nevěnovali velkou pozornost a nadále diskutovali venku u stolů. Ale pak vydatně přidalo, že jsme se všichni nahrnuli pod střechu rozlehlé kryté terasy. Tady jsme postáli asi čtvrthodinku, než déšť ustal natolik, že nám nevadil v dalším pěším putování.

Přecházíme mostek přes Novohradku a podél Farského potoka pokračujeme po červené značce. I tady máme jednu výraznou vzpomínku z našeho bajkování kdysi dávno, když jsme raději jeli sjízdnějším potokem než po pěšině vedle něj. Pěšina je dnes rozbahněná a klouže, takže chůze je taky zajímavá. Natož se pak zastavit a snažit se něco říct, jak se to stalo Rosťovi. Ale pád zachránil rukama a zadek zůstal čistý.

Mojžíšův pramen už necháváme bez povšimnutí a dál pokračujeme po červené, která teď stoupá lesem k patě většího skalního útvaru, kde by měla být Dudychova jeskyně. Ale asi jsme špatně hledali, protože jsme nic jako jeskyni nenašli. Alespoň se můžeme kochat hezkým pohledm dolů na výrazné meandry Farského potoka. Pak přichází krátký - a zase blátivý - úsek prudkého stoupání a jsme nahoře na polní cestě.

Toulovcovy Maštale se tak staly rázem minulostí. I když jsme tu namotali trasu po všech možných značených trasách, komplet jsme je neprošli. Nebyli jsme třeba na žádné z místních rozhleden. Každopádně díky vám všem dvaceni jedna účastníkům a jednomu skorovlkovi, že jsme se takhle sešli po dvouleté vynucené odmlce.

Toulovcovy Maštale komplet

Foto ke stažení

Společné fotoPo zadání přihlašovacích údajů (jméno a heslo) se otevře dialogové okno pro stažení společné fotky. Obrázek je přizpůsoben pro minilab na velikost 10×15 cm nebo 9×13 cm.

stáhnout do počítače (velikost souboru 2,92 MB)

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Velká Sova na biku. Konečně!

Chtěli jsme se na Velkou Sovu vydat minulý týden, ale podle informací dostupných na internetu byla

bike - circus Hinterglemm (mtb Rakousko)

My jsme do Hinterglemmu vyrazili na doporučení kámoše už začátkem června. Sice jen na 4 dny

Saalbach Hinterglemm – rakouský evergreen

Článek jsem četl, fotky a video viděl a vypdá to, že letos nikam jinam nechci! :-)

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park Stubaiské Alpy Karwendel

Krátké zprávy

20 let na internetu

19. července 2002 byl zaznamenán první přístup na stránky, které se postupně vyvíjely, rozšiřovaly, vylepšovaly, až zakotvily na současné podobě a obsahu na doméně bike-trek.cz. Už koncem devadesátých let jsme v rámci pořádání velikonočních

Na chatu Hvězda

Za krásného podzimního dne jsme se prošli po klasické trase: Hlavňov - Kovářova rokle - chata Hvězda (oběd) - Supí hnízdo - Pánova věž - Pánův kříž - Hlavňov. Kolem