Původně to měl být jeden z návrhů pro letošní velikonoční výlet, na který bychom jeli vyjímečně auty. Vzhledem k dalšímu vývoji ale bylo jasné, že se neuskuteční ani tato varianta, a tak jsme se vydali na Příhrazské skály už dnes. Přírodní rezervaci Příhrazské skály, která zahrnuje pískovcové skalní město u obce Příhrazy a oblast Drábských světniček, najdete v jiho-západním cípu Českého ráje.
Výchozím místem našeho výletu je parkoviště severně od obce Boseň. Zastavujeme pod hradem Valečov, kde je jen pět dalších aut. Venku krásně svítí slunce, ale je poměrně zima. Přes okna auta to vypadalo, že je přinejmenším 15 °C, ale teploměr ukazuje jen sedm.
Mapa a další info
- Mapa: https://mapy.cz/s/luvucenopo
- Hrad Valečov: vstupné dospelý/dítě 50/20 Kč, www.hradvalecov.cz
- Drábské světničky: www.drabske-svetnicky.cz
- Občerstvení: Hrad Valečov, kiosek Pod Drábkama na parkovišti Dneboh
Zřícenina hradu Valečov
Doslova jen pár kroků od parkoviště je hrad Valečov. Zbytky hlavní věže jsou vidět nad lesem. Přicházíme k přírodnímu amfiteátru pod hradem a po schodech stoupáme k hradu. Výlet jsem plánoval jen podle mapy, a tak jsem si myslel, že jde o nějakou volně přístupnou zříceninu. Na malém nádvoří je ale občerstvení s pokladnou, kde se platí vstupné na hrad. Dospělí 50 Kč, děti od 6 let 20 Kč.
Zklamáni ale nejsme. Prohlídka hradu je samostatná, což nám vyhovuje. Otvíráme si velkou mříž a vstupujeme do na betonové schody vsazené do chodby vytesané v pískovcové skále. Dostáváme se do velké místnosti, částečně vyzděné a částečně vytesané, kde jsou ukázky nálezů z hradu a okolí, hlavně zbytky nádob a hrotů šípů. Dozvídáme se také něco o historii místa a hradu.
Po dřevěném schodišti stoupáme nahoru, kde jsou mezi zbytky obvodových zdí umístěné dřevěné terasy se zábradlím. Naskýtá se nám výhled přes rozsáhlou nížinu řeky Jizery na jih a západ. Na západě dominují kuželovité hory, z nichž bezpečně identifikujeme Bezděz. Za zády máme zbytky hlavní věže hradu. Podle vyobrazení původního stavu se dozvídáme, že objektu chybí celé jedno patro, nad kterým byla ještě střecha. Takže to musela být opravdu dominantní stavba pro celé okolí.
Hrad Valečov
Další úzkou a nízkou chodbou se doslova soukáme do nitra hlavního objektu. Zde nás obklopují jen vysoké kamenné zdi s otvory po oknech a kapsami, kde byly zasazené trámy jednotlivých pater. Další uzounkou chobou sestupujeme po schodišti dolů a postupně k východu z hradu.
Areál hradu opouštíme opačnou stranou než jsme vstoupili a pokračujeme po červené značce kolem hladomorny nahoru na jakousi rozeklanou náhorní plošinu. Na všechny strany se rozbíhají skalní průrvy. Místu se říká Valečovské skalní světničky. Jsou tu vytesané malé jeskyně a převisy, které v minulosti asi byly doplněny nějakou dřevěnou stěnou a sloužily jako obydlí. Jedna taková rozpadající se stavba tu stojí, ale samozřejmě postavená tak maximálně před dvaceti lety, ne stoletími.
V roklinkách Valečovské skalní světničky
Od turistického rozcestníku Valečov - zřícenina míříme po červené na sever. Jdeme po příjemné lesní cestě, která se občas vyhoupne na palouk. Procházíme kolem osad Bunclava a Skalka, přecházíme silnici a míříme dál do lesa. A potkáváme tu docela dost lidí.
Klamorna
Mírně klesáme krásnou cestou v úvozu, která je dnes ale hodně blátivá. V údolí se kříží s jinou cestou a značka nás vede vpravo. Chvíli se jde jen lesem, pak jsme ještě trochu sestoupili ke skalnímu reliéfu s křížem. To už se před námi za stromy bez listí objevila vysoká hradba skal. Tam nahoře je zřícenina hradu Klamorna.
Pěšina tu začíná poměrně příkře stoupat údolím Peklo. Zajímavejší dnes ale je její povrch - je totiž totálně rozblácená a pěkně tu to podjíždí. Boty se obalují blátem a cesta nahoru vyžaduje jistý krok. Ti, kteří proti nám sestupují, to mají ještě zajímavější. Míjíme zakrytou studnu a stáčíme se vlevo a ještě kousek stoupáme.
Část Píčova statku s vjezdovým portálem
Ocitíme se u zbytků zdí poskládaných z velkých pískovcových bloků. Zachovalým obloukem brány vstupujeme do objektu bývalého Píčova statku, který musel být opravdu rozlehlý. Usedlost pochází z roku 1554 a fungovala až do roku 1948, kdy jeho obyvatelé skončili dost nešťastně. Jen mi to přijde nezvyklé umístění pro statek: místo aby byl co nejblíže polím a loukám, stál v členitém terénu na okraji skal. Více se o statku a jeho historii můžete dočíst například na stránkách Českého rozhlasu. Prošli jsme si zbytky objektu a v zadní části, kde asi byly stáje, jsme si na chvíli sedli na oběd z vlastních zásob.
Zatímco jsme se na statku nerušeně najedli, když jsme přešli na hřeben Klamorna, kde měl kdysi stát i stejnojmenný hrad, jsem překvapen množstvím lidí, kteří tu jsou. Co je ale jiné oproti běžným výletům do míst, kam chodí hodně lidí je to, že na 4/5 z nich je podle oblečení a obutí evidentní, že kdyby nebyly zavřená obchodní centra, vydali by se dnes tam.
Hřeben končí skalními věžemi, na které je nutné přeskočit přes úzkou průrvu. Výhled do kraje nabízejí zase krásný a skalní plošiny jsou poměrně hustě obsazené lidmi. Vracíme se přes Píčův statek, kde jsme se ještě podívali do vytesaného sklepa, kam vede schodiště.
Okraj skalního výběžku Klamorna, pohled z nedaleké louky
Červená nás vyvedla z lesa na louku. Ta na svém jiho-západním okraji končí a dolů padá poměrně strmá stěna skal i odsazených skalních věží. Zajímavé místo a zase s nerušeným výhledem k Máchovu kraji.
Drábské světničky
Mezi rozeklanými skalami klesáme dolů a dostáváme se ke schodišti v úzké skalní průrvě. Musíme počkat, než nahoru vyjdou (tedy spíš vyfuní) tři mladé holky kolem 18 let, které jsou evidentně zvyklé na pojízdné schody obchodních center. Sestoupili jsme dolů na stinné a chladné prostranství s přístřeškem, obklopené vysokými skálami. V horkém létě to musí být příjemné místo. Pokladna a vstupní domek k labyrintu chodeb, shodů, lávek a vytesaných prostor Drábských světniček je uzavřen. Škoda, tam se tedy dnes nepodíváme. Kdysi jsem tam byl a taky jsem myslel, že se jedná o volně přístupné místo.
Vchod k Drábským světničkám
Nedá se svítit, pokračujeme podle plánu ještě kousek dál po červené značce. Chceme se podívat jen k blízkým skalním vyhlídkám, které jsou z okrajových skal na severo-západ. Klikatá lesní pěšina vede po vrstevnici k první vyhlídce - Heroldově. Odsud pokračujeme dál k velké skalní plošině, ke které vede krátká odbočka z červené značky. Tady jsme na sluníčku chvíli poseděli s několika dalšími lidmi, kteří dnes nemohli na nákupy. Bez zkušeností a v chatrných botkách s papírovou podrážkou, ale zvučných značek, lezou za akčními selfíčky pro Instagram a jen čekám, kdy někam nenávratně zahučí.
Ale výhled je odsud parádní. Vytáhli jsme dalekohled. Vzpomínáme na návštěvu hradu Bezděz i rozhledny na Vrátenské hoře - obojí odsud krásně vidíme. Z dalších ikonických vrcholů samozřejmě bez problémů identifikujeme Ještěd, který je více na severu. Nejsem si ale jistý výraznou horou, která je níže na obrázku vlevo nad malou osamělou borovicí.
Na vyhlídce
Zašli jsme ještě pár metrů na další vyhlídkové místo a pak jsme to vzali po modré zpět k Drábským světničkám. Držíme se modré, která nás z Drábských světniček vyvádí průrvou mezi skalními věžemi dolů po schodech a dál po dřevěné lávce. Přicházíme k mohutné dutině pod dvěma masivy nakloněnými k sobě. Přímo pod skalou tady prochází cesta dál dolů ze skal.
Návrat
Skály už tedy necháváme za sebou a po lesní cestě setupujeme k parkovišti u obce Dneboh. Tak tady je aut! Parkoviště je úplně plné a asi dvě auta tu krouží a hledají misto. Už se nedivíme tomu množství lidí nahoře v lese a na vyhlídkách.
Odsud musíme bohužel kus po silnici, kde je poměrně čilý provoz. Procházíme vsí a asi 300 metrů za jejím koncem můžeme po modré opět zamířit do lesa. Kráčíme mezi malými kuželovitými kopci, které jsou dobře patrné přes listí prosté stromy.
U osady Zasadka přecházíme silnici, modrá značka nás provází úvozem mezi silnicí a domy. To je fajn, že nemusíme po vozovce, ale okraj úvozu sousedící s pozemky domů se změnil na smetiště. Tak jsme rádi, když jsme z něj venku. Posledních 150 metrů k parkovišti pod Valečovem docházíme po značce zase po silnici. I toto parkoviště se během dne zcela zaplnilo.
Krásné počasí a jasná obloha nás provázely celý den
Povedený výlet je za námi. Shodujeme se na tom, že překonal naše očekávání, ikdyž zážitek by určitě byl o mnoho větší, kdyby byly otevřeny také Drábské světničky. Tak se sem musíme někdy podívat znovu. Sedáme do auta a loučíme se s Českým rájem.
Valečov a Drábské světničky
Články ze stejné lokality
- Kalich, Besedické skály a jeskyně Postojna v rubrice Výlety a turistika (2023)
- Z Malé Skály na Frýdštejn v rubrice Výlety a turistika (2023)
- Hrady a vyhlídky Příhrazských skal v rubrice Výlety a turistika (2023)
- Jak dostat děti na bajk v rubrice Bike (2022)
- Českým rájem na kole v rubrice Cykloturistika (2022)
- Z Turnova do Klokočských skal v rubrice Výlety a turistika (2022)
- Za Rumcajsem, Mankou a Cipískem v rubrice Výlety a turistika (2021)
- Pramen Cidliny, Popelky a Libuňky v rubrice Za prameny (2020)
- Za krásami Českého ráje v rubrice Výlety a turistika (2020)
- Ze Sedmihorek do Turnova v rubrice Výlety a turistika (2019)
Foto k článku