V neděli 4. 8. 2019 jsme s Maruškou podnikly pěší výlet do údolí říčky Doubravy. Z Hradce Králové se vydáváme vlakem přes Pardubice a Hlinsko v Čechách do Bílku, kde vystupujeme.

Z vlakové zastávky míříme k nedalekému rozcestníku turistického značení, odtud po červené turistické značce vstupujeme do Přírodní rezervace Údolí Doubravy, kterou projdeme až do Chotěboře po naučné stezce Údolím Doubravy. Cestou můžeme vidět tůň Mikšova jáma, soutěsku Koryto nebo vodopád Doubravy.

U rozcestníku Pod Sokolohrady vystupujeme na vyhlídkové místo zříceniny hradu Sokolov. Na vrcholku potkáváme asi dvě rodiny s dětmi, které se vydávají dále po dalších schodech dolů. Nejprve jsme si myslely, že je to cesta dolů z této vyhlídky, ale dotazem zjišťujeme, že je tam ještě další vyhlídka. Po malém občerstvení se tedy vydáváme také tímto směrem. Schůdky byly jen kousek, pak už vede úzká skalnatá cestička se zábradlím podél skal, která nás skutečně dovede na další vyhlídku. Jsou z ní ale vidět pouze vršky okolních stromů. Stejnou cestou se vracíme zpět až k rozcestníku Pod Sokolohrady.

Pokračujeme dále podle říčky Doubravy až přicházíme na rozcestí červené a modré turistické značky, který nese název Pod čertovým stolkem. Po modré turistické značce si vyjdeme na vyhlídku Čertův stolek. Ale i z této vyhlídky jsou vidět pouze vršky okolních stromů.

Stejnou cestou se vracíme na červenou turistickou značku a pokračujeme až na rozcestí Točitý vír (zakrslý meandr řeky – dříve koupaliště). Tady jsme zaslechly příjemnou hudbu, a tak se vydáváme za jejím hlasem a přicházíme k Chatě Doubravka. Na ceduli při vstupu do areálu čteme, že po dohodě s personálem lze zakoupit něco k pití a malého k jídlu, což bylo milé překvapení. Prostředí se nám moc líbí a tak vstupujeme do objektu. Po chvilce nás oslovuje mladý muž, kterému říkáme, co jsme četly na ceduli u vstupu a zda tato informace platí. Leč tomu tak je, objednáváme si tedy pivečko. Pan vedoucí byl velice příjemný, řekl ať se posadíme, kde se nám zlíbí a on nám to pivečko přinese. Dokonce nám podává i informace k možnosti ubytování. Během chvilky přišli i další turisté za občerstvením. Před odchodem jsme si toto rekreační zařízení ještě prohédly a pak se vracíme na rozcestí Točitý vír, abychom pokračovaly dále krásným údolím říčky Doubravy.

Přicházíme na rozcestí červené a modré turistické značky Kamenný potok – ústí. My pokračujeme stále po červené k Hornímu mlýnu. V současné době je mlýn opravován, ale jsou tu pořádány i letní tábory. Tady opouštíme řeku Doubravu a přicházíme k Pamětnímu kameni Ignáta Herrmana, který se nachází v Horním Mlýně a připomíná, že se zde tento spisovatel narodil.

Odtud už křížíme silniční serpentiny a kolem Evangelického střediska Chotěboř a Rekreačního střediska Geofond přicházíme ke Kapli sv. Anny, která byla vystavěna v r. 1902 na místě původní malé kapličky. V první polovině 20. století byla místem tradičních poutí.

Pokračujeme na náměstí, kde jsme chtěly navštívit místní zámek nebo alespoň jeho anglický park. U obyvatel však zjišťujeme, že zámek, včetně parku, je uzavřen. Zastavujeme se tedy v hospůdce Hrom do police, kde přečkáváme nepříjemný déšť. Cestou k nádraží si ještě prohlížíme Park Václava Fialy a Sochu Čertův stolek.

I když celková délka dnešního výletu byla asi jen 10 km, procházka údolím byla moc zajímavá a pěkná.