Bylo na čase vymyslet zase nějaký pánský výlet. Alespoň na jeden den. Na toto téma se na WhatsAppu hned strhla diskuze, ale Vláďa mlčel. Dopadlo to tak, že Jirka vymyslel trasu, já ji schválil a Vláďa neprojevil zájem. Tak jsme se nakonec s Jirkou dohodli, že z toho uděláme rodinný výlet.

Dostal jsem pokyn, že mám přijet na parkoviště v Řeřišném, kde jsme se ve sjednaný čas 9:30 sešli. Posledních pár kilometrů jsem se těšil, až tam zastavíme a odskočím si, ale překvapilo mě, jak bylo parkoviště plné a bylo na něm živo. Musel jsem to vydržet až k lesu. Když jsme si všichni postupně ulevili, mohli jsme se konečně soustředit na to, kam vlastně jdeme. Pro ilustraci přidávám mapu.

Z parkoviště jsme vyšli po červené a teď jsme už prakticky u Řeřišného na rozcestí modré turistické značky. Mám paměť na místa a hned si vzpomínám, jak jsem tudy jel na kole při jednom švihu před už čtyřmi roky. Letí to. Míříme na sever a stoupáme širokým úvozem obklopeným lesy. Postupně se sklon stoupání zvyšuje a zacházíme stále hlouběji do lesa.

Odpočinout si můžeme až na moc hezké lesní cestě kopírující údolí Písčitý důl. Bohužel po ní moc dlouho nejdeme a Jirka už nás zase směřuje na odbočku vpravo do kopce. Ale protože se ozvaly hlasy, že by bylo dobré něco sníst, zastavujeme tu, hledáme místo bez mravenců a vybalujeme svačiny. Na závěr pár ovocných bonbónů a můžeme pokračovat.

U toho boulderu jsme posvačili

Přichází pěšina, na které stoupáním překonáváme dalších asi 50 výškových metrů. Ke konci se ztrácí a my si mezi nejrůznějšími skalami a věžemi hledáme místo, kudy projít. Proplétáme se mezi náletovými břízami a úplně suchými smrky, kterých je i tady hodně. Po chvíli se objevuje žlutá značka - jsme na trase vedoucí Bludištěm na Junáckou vyhlídku. Neztratili jsme se, jak to chvíli vypadalo. (Já vím, Jirka přesně věděl, kde jsme a že jsme se neztratili.)

Na žluté už sem tam někoho potkáváme. Pěšina se klikatí mezi skálami, občas vede po kládách, které jsou ale v tomto suchu naprosto zbytečné. Markét je někde vpředu a jen občas ji zahlédnu. Nevím, kdo jí co slíbil, že letí jako fretka. Po příchodu k Junácké vyhlídce musíme chvíli počkat, abychom se tam nemačkali a mohli si užít volného výhledu.

To máme lézt jako přímo nahoru!?

Z Junácké vyhlídky se nabízí pohled na hřeben Bludných skal a na Malou a Velkou Hejšovinu. Ale obojí je za hranicemi v Polsku a tak se tam jen tak nepodíváme. K severu máme nerušený výhled na pás Broumovských stěn, který z našeho pohledu ukončuje Božanovský špičák. A tam půjdeme.

Otiskli jsme razítko do sešitu umístěného v krabici na Junácké vyhlídce a vrátili se na žlutou, po které tentokrát pokračujeme dále k severu. U rozcestí Pánův kříž je opravdu živo, vůbec se tu nezdržujeme a jdeme hned dál ke špičáku. Pro naše děti je to dnes úplně nová cesta. Do Broumovek jsme je vzali už několikrát, ale tento východní konec jsme zatím společně nenavštívili. A tak to vypadá, že je to tu baví. Navíc je baví hledat skalní útvary tvarů, které jsou napsány dole na cedulkách. Kočka je zřetelná, někde to chce trochu víc fantazie. Při pohledu na Varana přednáším verše od Plíhala, ale mezi omladinou to zůstalo nějak bez pochopení a směju se tomu jen já.

Ještě než jsme došli na vyhlídku na Božanovském špičáku, zastavili jsme se na bezejmenné skále, také s vyhlídkou, kde jsme usedli na oběd. Touto dobou se v dalekém Trutnově probudil Vláďa a konečně nám odepsal na týden staré zprávy ohledně plánovaného výletu.

Dnes je nezvyklé teplo a nějak jsme to podcenili s pitím. Tímto ještě jednou děkuji Petře, že nám věnovala lahev vody. Když se děti podělily o všechny bonbóny, pokračujeme dál k Božanovskému špičáku.

Známé místo, známý výhled, ale vždy se nám tu líbí. I děti říkají, že je to tu hezké. Jen nás znervózňují tím, že ve skalní prohlubni vidí parádní klouzačku, ale vůbec jim nedochází, že by pak padaly nějakých 15 až 20 metrů někam dolů do lesa.

Z Božanovského špičáku pokračujeme po žlutě značeném okruhu. Kovadlina a Želva jsou další zřejmé skalní útvary. Zaujala nás také kadibudka pro trpaslíky postavená na vrcholu jednoho boulderu. Pak už se vracíme krásnou lesní cestou k Pánovu kříži.

Mohl jsem sem vložit povedenou fotku pískovcového hřibu, ale ty se objevují skoro všude. Mě nějak více oslovila atmosféra této krásné lesní cesty.

U Pánova kříže jsme se jen napili a po žluté se vracíme dál k odbočce na Junáckou vyhlídku. V tomto úseku jsme snad potkali nejvíce lidí za celý výlet. Podruhé procházíme známou skalní brankou a po nedávno projitém úseku žluté značky Bludištěm. Dále míříme k jihu k Sovímu hrádku.

Skalní branka kousek od Junácké vyhlídky

Cestou k Sovímu hrádku se nic zvláštního nestalo, ale na samotném hrádku jsme se chvíli zdrželi. Děti zase potřebují doplnit energii a dostaly chuť na nějakou dobrotu. To zaujalo i cizího psa, se kterým tu byla nedaleko sedící rodina. Pes nakonec nedostal nic a jen smutně koukal. Já si ale myslím, že byl smutný hlavně z toho, že neměl ocas. Vypadal bez něj opravdu nějak divně, nedokončeně.

Pro nás to byla poslední zastávka s delším posezením. Sešli jsme ze Sovího hrádku dolů a pak mírně klesající lesní cestou pokračujeme k západu. Tady se už ozývají hlasy, kdy budeme u auta. Dětem nelžu a říkám, že ještě asi dva kilometry. Po chvíli jsme na místě, kde jsme ráno stoupali do prudké lesní cesty, a odbočujeme zpátky k Řeřišnému.

S Jirkou se domlouváme, že se na parkovišti jako naoko rozloučíme, ale že se sejdeme v Polici v naší oblíbené cukrárně Adler. Jejich zákusky jsou prostě výborné a můžou být servírovány klidně i na růžovém talířku. My - a vlastně i holky - si zasloužíme odměnu. Jak jsme řekli, tak jsme udělali. Rozloučili se, poděkovali si za parádní výlet, nastartovali a rozjeli se směrem k Hradci Králové.

Po pár minutách se jako náhodou zdravíme na parkovišti u Adlera, ale máme smůlu - je úplně zavřeno. Doufali jsme, že alespoň výdej z okénka bude fungovat, ale bohužel ne. Takové malé zklamání na závěr skvělého dne a výletu. Tak snad příště.

A na závěr ještě vzkaz pro Vláďu: ještě jednou budeš několik dní dělat mrtvého brouka a nebudeš reagovat na zprávy a vyřadíme Tě ze skupiny Veselý výlet!