bike-trek.cz

Dívčí, Mužské a Ptačí kameny

  2. října 2021
Úvod / Články / Hory / Dívčí, Mužské a Ptačí kameny

Neuběhnul ani týden a my jsme zase v Krkonoších! A navíc jen o údolí vedle než o minulém prodlouženém víkendu. Nohy si dávno odpočinuly a my se už těšíme na nějakou novou túru. Tentorkát si dáme nenáročný okruh v další hřebenové partii.

Dnes mělo být úplně jasno a slunečno, ale když se v Benecku balíme do auta, je pod mrakem a lehce pofukuje. Přejíždíme přes kopec do nedalekého Špindlerova Mlýna a po známé cestě - bodejť ne, vždyť jsme to tu ani ne před týdnem celé prochodili - pokračujeme nahoru a dále do serpentin ke Špindlerově boudě. Poslední kilometr až kilometr a půl před parkovištěm vjíždíme do mlhy, která ke konci houstne tak, ne že by se dala krájet, ale není fakt vidět ani na 10 metrů. Musím jet úplně krokem, protože ani nevím, jestli je pod koly ještě silnice. Jako bychom s autem letěli.

S chlapíkem na parkovišti, kam jsme nakonec dojeli, jsme prohodili pár slov k neočekávanému a nepředpovídanému počasí. Tady už hodně fučí a oblékáme vše, co máme - tedy bundy, čepice i rukavice. Baví mě na tom jen fakt, že je to nachlup stejná situace, jako když jsme v roce 2003 podnikli s Vláďou přechod Krkonoš a došli na plácek před Špindlerovu boudu, kde jsme měli nocovat, ale kterou jsme ani na pár metrů vůbec neviděli.

  • Trasa: 12 km, stoupání 443 m, klesání 443 m
  • Občerstvení: Martinova bouda, Brádleovy boudy

Vydáváme se na západ po stoupající hraniční cestě značené červenou turistickou značkou. SIlný a chladný vítr hlasitě hvízdá přes okapy a hromosvody chaty, kterou míjíme. Naštěstí se brzy dostáváme do alespoň částečné ochrany mladých smrků, mezi kterými se občas k nebi tyčí úplná souš. Vzpomínám si na tento úsek, když jsme ho před 18 lety procházeli v rámci přechodu Krkonoš a těch souší tu byla naprostá převaha.

U přístřešku Pod Petrovou boudou se rozdávají první pamlsky a ani já jsem dobrou sušenkou s čokoládou nepohrdnul. Akorát k pití by se dnes hodila termoska s čajem a ne obyčejná voda. Jediné, co nás zatím slušně zahřívá je pohyb do kopce k Petrově boudě. Ta se před námi objevuje, když vycházíme z lesa a zjišťujeme, že se vítr pořádně opřel do mlhy. Když jsme došli až k boudě a ohlédli se, po kopcích se přelévala hustá oblačnost a místy se protrhla a ukázala nám okolní krajinu nebo chaty.

Dívčí kameny

Od Petrovky jdeme dál po cestě česko-polského přátelství směrem k Dívčím kamenům. Tady stoupání už tolik nevnímáme, protože už nejdeme po široké asfaltové silnici, ale po pěšině vyskládané z kamenů zanořené v kleči.  Zastavujeme se u Dívčích kamenů. Po horách se ještě povalují chuchvalce mraků, ale do sluncem zalitého Polska je nerušený výhled na desítky kilometrů daleko. Na západě vykukuje za Malým Šišákem a Čertovým návrším vrcholek Sněžky.

Mužské kameny

Cestou k Mužským kamenům se uhýbáme běžcům. Asi byl někde odstartován nějaký transkrkonošský běh nebo běžci právě doběhli do těchto míst. U Mužských kamenů nás přestává zajímat co je za námi, ale naši pozornost poutají místa, která vidíme před sebou. Sice tam dnes nejdeme, ale mám radost, když děti poznávají Wawel, typickou stavbu na okraji Sněžných jam, kam jsme zavítali minulý rok. Má to cenu s nimi někam chodit. A tady je to navíc i baví, jsou tu skály a krásné výhledy.

Pohled na Wawel

Na jiho-východě dohlédneme na Kozí hřbety a Luční horu, na jiho-západě si ukazujeme Zlaté návrší, tedy místa, která jsme si prošli před necelým týdnem. Scházíme k rozcestí Černé sedlo, kde je opravdu hodně živo, takže se tu ani nezdržujeme. Rovnou odbočujeme vlevo na modrou značku.

K Martinově boudě přicházíme tentokrát z jiného směru než v pondělí a tak mě baví pozorovat holky, jak usilovně přemýšlejí, než oznámí: "Tady jsme přeji už byli...?" s váhavým otazníkem na konci. Jojo, byli a zase je tu poměrně dost lidí. Situace se opakuje - venku je obsazeno, uvnitř u oken taky a my nakonec končíme u úplně stejného stolu v místnosti vzadu, jako minule. Po tak krátké době si tu připadáme jako domácí. Můžeme tak ochutnat jídla, která jsme si ještě nedali. Podkrkonošské kyselo bylo výborné a dnes bylo i to pivko.

Brádlerovy boudy

Pohled od Brádlerových bud na Kozí hřbety (ne ty hnědé kozy v popředí) a na Luční horu

Syti opouštíme Martinovu chatu. Venku se mezitím udělal opravdu teplý podzimní den. Scházíme po zelené značce a na rozcestí odbočujeme na Brádlerovy boudy. Nad jejich zelenou střechou vidíme oblý hřeben s vrcholem Ptačí kámen. Tam míříme po mírně stoupající pěšině, dost poničené stavební technikou. Přecházíme Medvědí potok a po kamenité pěšině s občsanými dřevěnými mostky přicházíme k Ptačímu kameni. Zase trochu jiný výhled na známá místa.

Ptačí kámen

Výhled z Ptačího kamene

Pokračujeme dál a téměř po vrstevnici přicházíme zpět k Petrově boudě. To nejkrásnější z dnešní túry máme za sebou. Teď ještě přežít asfaltovou silnici zpět ke Špindlerově boudě. Ta nás už zdálky vítá, snad v úplně jiném dni než jsme ji před pár hodinami opouštěli. Je nádherně a slunečno. Zamáváním si tu nakonec povedenou předpověď stvrzujeme s hlídačem parkoviště.

Dívčí, Mužské a Ptačí kameny

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Sejřava a Klikawa

Máte pravdu. Díky za upozornění. Je mi potěšením, že jste článek pročetl přesně.

Stredné Piecky v zimě, Slovenský ráj

Slovenský ráj máme rádi a už jsme tam byli 2x. Ale je to něco úplně

Za posledním sněhem do Krkonoš

Takže, Vláďo, příště přibalit ještě opalovací krém! ;-)

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park

Krátké zprávy

Tipy na rozhledny

V rámci uveřejněných výletů jsme aktualizovali seznam rozhleden, na které jsme vystoupili tentokrát nově v Karlovarském kraji. Abyste je nemuseli hledat, přinášíme odkazy na články, kde se rozhledna stala

Za prvním sněhem do skal

V pátek první sníh a v sobotu do toho první slunečný den po dlouhé době. Co víc jsme si mohli přát za počasí na sobotní výlet do Teplických skal? Vyvedl se úplně