nacházíte se: úvodní strana > hory > Zimní přechod Rýchor

31. prosince až 1. ledna 2008

Zimní přechod Rýchor

Rýchory pro nás připravily nádhernou podívanou

Hodlali jsme na Silvestra vypadnout někam pryč z města, nezáleží na tom kam, jen aby tam byly alespoň nějaké kopce a ne moc lidí. Právě proto jsme si vybrali východní část Krkonoš, jenž leží stranou pozornosti turistických mas, hřeben Rýchor, který se táhne mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. V minulosti se tu těžilo zlato a stříbro, takže se jim říkalo Zlaté Rýchory. Jejich vrcholovou část v blízkosti Rýchorské boudy pokrývá Dvorský les - zbytky bukového pralesa. Naší branou zimního putování se stalo malé parkoviště poblíž Mladých Buků.

pondělí, 31. prosince

Vzhůru do zimního království

Ventilátor vhání do vyhřátého interiéru poslední zbytky teplého vzduchu, než se spolu s motorem zastaví. Jsme na místě. Zaparkovali jsme na poloprázdném parkovišti v osadě Dolní Sejfy a vystoupili do chladného dopoledne. Všude je bílo, ale sněhu je jen tolik, že má sotva sílu pokrýt okolní krajinu. Drobné nerovnosti i trsy trávy nadále zimě vzdorují, vystupují a narušují jednolitou tenkou peřinu. Na cestě i v lesích vidíme tak do 5 cm sněhu. Bereme si na záda batohy, jenž jsou díky plánovanému krátkému pobytu v přírodě lehké, a prvními kroky se vzdalujeme po uklouzané cestě. Dopředu dlouho zamluvené sněžnice nakonec odpočívají v autě. Tentokrát nebudeme jejich službu potřebovat. Snad.Ledem a uježděným sněhem pokrytá úzká asfaltka nás provádí údolím s řídce rozházenými domky a statky na sever. Krásná roubenka u cesty je zazimovaná, okna zaslepená okenicemi a z komína ani obláček dýmu. Jaká to škoda, takovou chajdu bychom právě dnes uvítali. Uhýbáme se dvěma autům přivážejícím poslední Silvestrovské hosty a za Hotelem pod pralesem mizíme v lese. Tady jsme zvolili špatnou cestu a jak později zjišťuji, obcházíme navíc Kraví vrch. Po asi 1,5 km se dostáváme až nad okrajové chalupy Svobody nad Úpou, kde konečně narážíme na žlutou a zelenou turistickou značku, které tu vedou společně, aby se později na okraji Rýchor rozdělily. Poprvé jdeme do většího kopce a po chvíli vycházíme z lesa.

Pohled, který se před našima očima objevil, nás donutil vyndat foťáky. Stačilo pár výškových metrů a krajina je teď celá v bílém. Ustupující mlha dokonale namrzla na větvích stromů a my se můžeme kochat skutečnou zimní krásou, monochromaticky vyvedenou podívanou. Přes trhající se šedé mraky prosvítá slabé zimné slunce a měkkým světlem tu a tam zvýrazňuje bílou pokrývku smrkových lesů, za nimiž se z chuchvalců mlhy klubou vrcholy Černé a Světlé Hory. Velmi pomalu procházíme mezi ohradami po Růženčině cestě, často se zastavujeme, žasneme nad tou zimní krásou, zasněženými pláněmi, smrky a jinými stromy, prosvítajícím sluncem, oblaky mlhy až nakonec přicházíme k rozcestí turistických tras.

Růženina cesta, úsek pod Kravím vrchem

Tady se nám nabízejí dvě varianty: můžeme jít dál po cestě značené zelenou značkou a pak vystoupat nahoru k Rýchorské boudě nebo zvolit žlutou, která se tu hned noří do lesa a podle mapy by mělo jít spíš o pěšinu než cestu. A to rozhodlo, jdeme dál rovně do lesa a svěřujeme se žluté. Cesta stoupá a my se zahříváme natolik, že sundávám rukavice. Máme štěstí a kromě naprosto ideálních sněhových podmínek pro pěší je i velmi příjemná teplota, lehce pod bodem mrazu. Asi po kilometru od rozcestí se na chvíli zastavujeme, abychom uspokojili žaludky, jenž se začínají hlásit o svůj další příděl. Holt ty se nespokojí jen s dnešní krásou Rýchor tak jako oči.

Tuhle chatku jsme chtěli koupit!

Oprášit batohy od sněhu, šup s nimi zase na záda a pokračujeme dál vzhůru kolem chaty s nápisem Rašovka v průčelí. Zamlouvá se nám natolik, že ji hodláme koupit. Ale skupinka lidí, kterou tady potkáváme, nejsou její majitelé a tak nezývá nic jiného než stoupat dál k modré značce v drobném sněžení, jenž se spustilo. U rozcestí s modrou se vyhýbáme velké skupině běžkařů, kteří se spouštějí dolů a vyzvídají na nás, kam až dojedou, jak daleko je dostatek sněhu.

Počet turistů a zvláště běžkařů ještě více narůstá na zelené značce, na kterou odbočujeme na rozcestí na vrcholu Kutná. Máme namířeno k Rýchorské boudě, kde si hodláme dát nějakou polívku nebo čaj. Jenže jsme velmi zaraženi tím, jak malá je tu hospoda vzhledem k velikosti celé boudy. Ta je plně obsazená a tak nám nezbývá nic jiného, než zatím sáhnout opět do vlastních zásob. Z vyhlídky před boudou se díváme směrem k Rýchorskému kříži, který dobře známe z našich přejezdů Rýchor na horském kole.

Večer za úplné tmy vycházíme pod polojasnou oblohu. Nízko nad stromy prosvítá měsíc a nad námi se mezi ostatními hvězdami jasně rozjíždí Velký Vůz. Jsem překvapen poměrně velkým teplem, které vzhledem k jasné obloze je. Ale i tak se rychle a rádi vracíme do vyhřátých spacáků.

úterý, 1. ledna

Dolů přes ojíněný Dvorský les

Následující rok, o několik hodin později od naší noční podívané, už opět s batohy na zádech vykračujeme po umrzlém vrzajícím sněhu k rozcestí na Kutné a dále po červené značce procházející přes Dvorský les. Ten na bajku vždy objíždíme, takže se sem chceme dnes podívat. Mezi stromy se potkáváme jen se dvěma běžkaři spěchajícími do tepla boudy a později jedním fotografem, takže si můžeme fakt v klídku užívat další umělecké veledílo zimní přírody.

Dvorský les přetékal přenádhernými zimními scenériemi

Je tady více sněhu než včera dole, možná i díky tomu, že jsme ve výšce kolem 1000 m n.m. A právě větší množství sněhu, jenž hustě pokrývá i stromy, dávají místu naprosto pohádkový vzhled. Scenérie je opět dokreslena někde zajímavou oblohou, jinde zase slunečním protisvětlem. Jdeme s Martinou každý sám, kromě slov úžasu spolu nemluvíme, každou chvíli se zastavujeme, díváme se na ten zimní půvab a fotíme. Jsme Dvorským lesem naprosto uchváceni. Na úseku, jenž o moc nepřesahuje 2 kilometry, jsme strávili přes hodinu a půl! Ale stálo to za to. Opravdu si snad nemůžeme přát krásnější začátek nového roku.

Sněžné domky se nám pak líbily ještě víc než Rašovka

Za Dvorským lesem, na rozcestí se žlutou turistickou značkou, se ještě na chvíli vracíme směrem nad Sněžné domky. Právě tudy, kde dnes ve sněhu vytlačená běžkařská stopa, jezdíme na kolech a tak se chceme podívat na známé výhledy v jiném ročním období. Polské jezero Bukówka není díky inverzi vidět, ale pohled na malebné a zasněžené Sněžné domky se nám také moc líbí. Pak už se vracíme zpět na červenou značku, po které sestupujeme dolů směrem na Babí. Jak se dostáváme níž, mlha houstne a slunce mizí. Sestup nám utíká více než výjezd v opačném směru na kolách a tak jsme za chvilku na hranici lesa, jenž je zároveň i hranicí Krkonošského národního parku.

Další motiv z Dvorského lesa, tentokrát očima Martiny

Dáváme se vpravo po silnici (Bednářova cesta značená modrou cyklotrasou) vinoucí se v mnoha zatáčkách téměř po vrstevnici směrem k osadě Bystřice. Tady je to už jen o nudném a poměrně dlouhém pochodu, jehož jediným účelem je dostat se zpět na parkoviště v Dolních Sejfech. Nevím, jak dlouho jsme tento úsek šli, ale v jednu chvíli jsme měli pocit, že musíme jít špatně. Nebylo kam odbočit, ale naše podezření zvýšil i fakt, že jsme v mapě nenašli 110 kV vedení, podle kterého jsme dobu šli. Jediné vysvětlení je, že je mladší než naše mapa. Panika byla zbytečná, protože jsme opravdu po několika kilometrech neznámé cesty poznali místo u Bystřice, kde jsme nedávno bajkovali. Teď už je to k našemu autu jen kousek.

• Itinerář: Dolní Sejfy – hotel Pod pralesem – žlutá t.z. na Černý vrch – modrá t.z. na Kutnou (996,2 m n.m.) – odbočka zelené k Rýchorské boudě – červená t.z. na jiho-východ přes Dvorský les – na hranici národního parku vpravo po Bednářově cestě k Bystřici – dál po silnici nebo zkratkou přes les do Sejfů.
• Mapa: KČT č. 22 – Krkonoše, 3. vydání 2002
• Celou trasu přechodu odhaduji na nějakých 19 až 20 km.
• Tentokrát panovaly tak příznivé zimní podmínky, že by se dal zimní přechod realizovat v jednom dni; podobně jako v létě.

FOTO KOMENTOVAT TISK E-MAIL RSS

Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0

Vložení nového komentáře
Jméno *
E-mail
	zveřejnit e-mail
Web
Komentář * (max. 500 znaků)
Prosím, opiš kód *
*) povinný údaj

 

Články
& akce