nacházíte se: úvodní strana > hory > Hochiss, 2.299 m n. m., Rofan

4. května 2003

Hochiss, 2.299 m n. m., Rofan

Tenhle vrcholek byl jen jakousi záplatou na čas, který nám zbyl po neúspěšném pokusu o výstup na Hochfeiler, kde nás zastavila nepřízeň počasí. Z Zillertalu jsme přejeli do blízkého Maurachu, ležícímu přímo u jezera Achensee, a po skoro probděné noci v divočině mezi horami za městečkem jsme se ráno vydali ke stanici lanovky, která nám pomůže na půl cesty k vrcholu. Máme ještě hodinu a půl, protože první jízda lanovky je o půl deváté.

Pohled z vrcholu na jih

Martin a jeho turistický průvodce slibují pohodový, asi dvouhodinový výlet, proto vyrážíme jen se sušenkou, jednou společnou lahví vody a větrovkou. Za necelých 12 Euro dostáváme zpáteční jízdenku a vyjíždíme do výšky 1.831 m n.m. Vycházíme od lanovky po zbytcích sněhu a stoupáme směrem k vrcholu. Musíme se dát po vpravo vybíhajícím hřebenu, který je pokryt silnou vrstvou zmrzlého sněhu. Opravdu zmrzlého. A my nechali mačky a cepín v autě! Svah, po kterém jdeme začíná být stále více prudší, a my s maximální opatrností a usilovným zasekáváním bot do tvrdého bílého krunýře postupujeme vzhůru. No, občas nevěřím tomu, že úsek, který přede mnou přešel Jirka s Martinem, zvládnu také. Ale nakonec zjišťuji, že je to spíše o morálce a důvěře ve vlastní pohyb.

Na vrcholu Hochiss

Pak už jen přechod travnatého svahu pod vrcholem, několik serpentin po úzké pěšině zakousnuté do hory a později jdoucí přímo po okraji prudce padající severní stěny a stojíme na vrcholku ve výšce 2.299 m n.m. Výhled je nádherný. Je nám líto, že toto krásné a ideální počasí nepřišlo o den dříve. A tak alespoň fotíme jako o život. Včetně nezbytného vrcholového fota.

Dolů sestupujeme jinou cestou přes hřeben, který se táhne na jiho-západ od vrcholu. I zde jsou sněhová pole, ale díky postupujícímu času už trochu více měkká. Někde se to boří docela dost, ale jinde si užíváme parádního sjezdu, nejprve po nohách a pak i po zadku a zádech. Jako malí kluci. Od Delfazalm jdeme zase do mírného kopce ke stanici lanovky ležící ve výšce 1.831 m n.m., kterou jedeme dolů na parkoviště sami tři, přestože je nahoře spousta lidí, kteří se fotí, popíjejí v hospodě a vůbec si užívají krásného počasí po svém.

U auta jsme se najedli, převlékli a o půl jedné odjíždíme k domovu. Nakonec jsme se shodli na tom, že jsme si hory užili v maximální míře, jak jen nám to počasí dovolilo.

KOMENTOVAT TISK E-MAIL RSS

Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0

Vložení nového komentáře
Jméno *
E-mail
	zveřejnit e-mail
Web
Komentář * (max. 500 znaků)
Prosím, opiš kód *
*) povinný údaj

 

Články
& akce