bike-trek.cz

Hexenkopf

  18. srpna 2014
Úvod / Články / Hory / Hexenkopf

Cíl naší letošní rodinné dovolené byl v rakouských Alpách, kde jsme si pro ubytování vybrali apartmán Birgit ve Pfundsu. Odtud jsme podnikali různé výlety do okolních středisek a turistických center jako je Nauders, Fiss, Serfaus, ledovec v Kaunertalu a mnoho dalších. Jelikož jsem příznivcem hry Geocaching, tak jsem si našel i nějaké cíle, kam bych se rád podíval za účelem získání nějakého zahraničního bodu. Jedním z nich byl vrchol Hexenkopf (3035 m.n.m), kde je také schována krabička (http://coord.info/GC2BTGM).

Od prvopočátku bylo jasné, že tento výlet musím podniknout sám, myšleno bez zbytku naší rodiny. Spoléhal jsem ale na kamaráda Martina, který se svojí rodinou dovolenou trávil na stejném místě a je to také kačer, že mi v cestě na vrchol bude dělat parťáka.

Při plánování výšlapu jsem vycházel z popisu cesty v listingu kešky. Podle uvedených informací mě čekala 5,5 hodinová cesta z Kölner Haus. To bylo ale poměrně komplikované s dopravou do Serfaus a pak vazba na lanovku, která jede ke Kölner Haus. Snažil jsem se tedy najít jinou přístupovou cestu. Povedlo se. Google mapy mi našly možnost přiblížení autem od apartmánu na Pfundser Ochsenbergalpe.

Z Pfundser Ochsenbergalpe to bude na vrchol pouze 6,6 km s výškovým rozdílem 1000 m a odhadovaným časem zdolání 3 h. To už byla příznivější varianta, nicméně bylo nutné vše ověřit na místě v nějakém informačním centru, zda je možné autem dojet až na vyhlédnutý výchozí bod. Počasí bylo hned na úvodu dovolené poměrně proměnlivé a já si tedy s ohledem na jeho krátkodobou předpověď vybral k výstupu datum 18. srpna. To ale znamenalo, že se do informačního centra nedostanu. Zkusil jsem se tedy optat majitelky apartmánu. Nebyla si moc jistá sjízdností, ale slíbila, že se optá u svého bratra, který na Pfundser Ochsenbergalpe pracuje. Večer po 22 hodině klepe na dveře našeho apartmánu a říká mi, že já se svým Roomsterem bych tam dojet měl, auto kamaráda (Peugeot 307) se tam prý nedostane. No nevím, jak velký je v těch osobních autech rozdíl, ale raději jsem si naplánoval časovou rezervu, pokud bych nedojel až na předpokládané místo zahájení treku a musel bych dojít nějaký kus cesty na Pfundser Ochsenbergalpe pěšky. Byl jsem také upozorněn, že cestou pojedu přes 2 brány, které za sebou musím zase zavřít, aby se jim nerozutekla zvířata z pastvin. S připraveným plánem cesty jdu tedy za Martinem, ale ten mi sděluje, že to vzdává a nikam nepůjde. Další dilema. Mám se do hor vydat sám? Neměl bych, ale touha po zdolání vrcholu je větší. Odjezd tedy plánuji na 5.3o.

Horské panorama

18. srpna 2014

Cesta na vrchol

Ráno vstávám, nabalím si věci a vyrážím. Přes Pfunds projíždím a odbočuju na cestu, která mě vede do hor. Blížím se k odbočce, která mě svádí na lesní cestu. Poměrně udržovaná, něco jako v královéhradeckých lesích. Pouze s tím rozdílem, že u nás by tady byl zákaz vjezdu a na 99% i závora. Trošku váhám, ale nakonec jedu. Není to tak hrozné, jak jsem čekal. Pochvíli ale začíná přituhovat. Objevují se vyjeté koleje a já musím hledat cestu, abych nezůstal viset na podlaze. Vše ještě komplikuje tma, protože ještě nezačalo pořádně svítat. V jednom místě je trošku příkřejší stoupání a auto začíná na šotolině hrabat. V duchu ho prosím: „Jeď. Jeď. Když to vyjedeš, koupím ti doma stooktanový benzín.“ Daří se a já pokračuju. Zatáčky se klikatí. Za jednou se z levé strany svahu valí dolů malý vodopád a cestu kříží brod. Je poměrně tma, tak do té vody svítím dálkovými reflektory a rozmýšlím se, zda pokračovat. Je to už jenom kousek a tak jedu. Projíždím vodou, na levý bok auta se valí voda, ale jsem zdárně na druhé straně. Hurá. Dojíždím k almu. Na lavici sedí chlapík, kouří a kolem něho pobíhá pes. Trošku znejistím, ale nakonec zaparkuju. Svojí mizernou angličtinou, v kombinaci s pár německými slovíčky a hlavně za pomoci rukou a nohou se s ním domlouvám. Na dotaz, zda tam mohu nechat auto, slyším odpověď: „Ja, gut“. Pak mu říkám, že jdu na Hexenkopf. Zkušeným okem se podívá směrem k vrcholu, který odtud není ani vidět a sděluje mi, že počasí bude dnes dobré a přeje mi šťastnou cestu. Dávám na záda batoh a kolem 6.30 vyrážím.

Cesta se klikatí údolím, začíná se rozednívat. Učím se orientovat podle rakouských turistických značek. Občas mi trvá, než na nějakém dalekém kameni červenobílou značku najdu. Když si nejsem jistý, tak sáhnu do kapsy pro telefon, spustím navigaci Locus, kterou jsem vylepšil podrobnou turistickou mapou Rakouska, a ověřím si, že jsem stále na správné cestě. Občas se zastavuju a mobilem pořizuju i pár fotek. Foťák se mi zatím nechce tahat, aby se mi zbytečně nebimbal na krku. Pořádné fotky pořídím až cestou dolů, říkám si. Občas se otáčím a sleduju, jak se mi auto ztrácí z očí.

Cesta ubíhá krásně, jdu si svým tempem. Do rána bylo kolem nuly a na některých místech je vidět jinovatka. Začíná prosvítat sluníčko. Bude opravdu krásně. V 8.25 dorážím k jezírku Gmairersee (2672m.n.m.) . Na sousedním vrcholku vidím konečnou lanovky, která sem v zimě vozí lyžaře. Nějak si neumím představit, že bych se z toho kopce na lyžích spustil dolů. Ale to je dáno asi tím, že nejsem lyžař. Pokračuju dál a kousek nad jezerem pořizuju opět pár fotek.

Pleso

Také jsem minul odbočku cesty, kterou bych od Kölner Haus přes Hexenseehütte přišel, pokud bych se držel oficiální doporučené trasy. Zdolávám jeden menší hřeben a jsem na dohled svého cíle. Je to už jen malý kousek cesty. Začíná tady pěkně studně foukat a jsem rád, že jsem si vzal pořádnou čepici a rukavice. V 9.34 stojím pod vrcholem a přemýšlím, jak se tím sutištěm vydrápu nahoru. Ani se raději nesnažím myslet na to, kde bych skončil, pokud by mi ujely nohy.

Zhruba v 9.40 jsem nahoře. Cesta mi klidným tempem trvala 3 hodiny a 15 minut. Super výhled. Pohodu kazí pouze studený vítr, takže se krčím za kameny. Zapisuju se do vrcholové knížky a v krabici také nacházím krabičku s logbookem. Zapisuji svůj 2937. nález. V této kešce jsem 24., který si může zapsat „Found it“. Hřejivý pocit.

Vrchol Hexenkopf

Ještě chvíli se rozhlížím po okolí a pak ustupuji před větrem do malého sedla pod vrcholem. Dávám si sváču a konečně vytahuju i foťák. Teď už mi jeho houpavý pohyb na krku vadit nebude. Dávám se na cestu dolů. Dělám zastávky, fotím a užívám si parádního dne, kdy jsem za celou cestu potkal pouze jednoho turistu v mém věku v doprovodu tak dvanáctiletého kluka. Lhal bych. Ještě jsem na zastávce u jezera potkal stádo zvědavých ovcí, které se na narušitele jejich klidu přišly podívat až na dosah ruky.

A ještě jedno setkání mě čekalo v závěru cesty. Kousek na dohled auta mi cestu zkřížily pasoucí se krávy. Vím, jaká zvířata jsou na našich pastvinách v Čechách a tak se jim raději vyhýbám. Později se ale dozvídám, že tyhle jsou naprosto mírumilovné a dá se mezi nimi v pohodě projít. Je to pravda, vyzkoušel jsem si to o pár dní později.

Ve 13.4o jsem zpátky u auta. Dělám pár posledních fotek a vracím se zpátky na apartmán. Na cestě dělám jednu zastávku u brodu. Tohle jsem si nemohl odpustit, je to jako propagační fotka na stránky mladoboleslavské Škodovky.

Auto před brodem

Zajímavé odkazy:

Pro plánování treku jsem objevil stránku: http://www.outdooractive.com/en/tourplanner/
Turistické oblasti:

Hexenkopf

Foto k článku

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Slavětínská rozhledna

Pokud vím, tak ta stará kovová rozhledna na Žaltmanu ještě stojí. Už jsem tam nebyl asi tři roky. Snad jsou i

ČT Author Cup 2018

Tak to ale byla docela slusna a vtipna exkurze mezi ty amatery, ne? To bys jinak nezazil! :)

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Fiordland National Park Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Zillertal

Krátké zprávy

Zimní Teplické skály

Moc jsme si užili dnešní výlet do zimních Teplických skal. Sluníčko krásně svítilo a na prosluněných prostransvích mezi zasněženými skálami dokonce hřálo, ale jen jsme zalezli do soutěsek, okamžitě jsme pocítili

Velikonoční výlet

Děkuji Dáše, Martině a Vláďovi za zaslání návrhů na letošní velikonoční výlet. Už je máme zpracované a zájemci o tuto tradiční jarní akci z nich brzy vyberou cíl, na který se nakonec společně vydáme.

Ice Ice Baby

Nevím, jestli si někdo pamatuje tenhle hit z devadesátých let, ale právě tak dnes vypadal jeden z našich výletních hitů - Bludné skály v Polsku. Nejenom, že to pořádně klouzalo, ale vrstva sněhu

Trutnováci bajkují

Tak jsem letos poprvé vyrazil na bajku. Na rozjezd to byl převážně asfalt, trošinku sněhu a pak kus bahna, vody a nějaký ten led.