nacházíte se: úvodní strana > bike > Nový okruh v Rýchorách

25. srpna 2005

Nový okruh v Rýchorách

Délka: 51 km

Letošní léto nepřeje „borcům“, kteří chtějí mít naleštěná kola a vyprané a nažehlené dresy, protože neustále prší. Já vyrážím na vyjížďku sice také s čistým dresem, ale se špinavým kolem. Samozřejmě, že se vracím totálně špinavý, protže jsme se nebáli zdolat místa, kde stříká nejenom kalná voda, ale i bláto. K naraženému kolenu a zabarvené modřině na lokti si po necelém týdnu přidávám druhý naražený loket a odřené koleno při jednom z malých pádů. Co se kola týče, vytrhnul jsem si páčku od zadní brzdy. Ale jak to všechno bylo? Trasu připravil Vláďa, tak nechám popis na něm.

Z Trutnova jedeme po červené TZ kolem Vébrovky, střelnice, projedeme kamenolomem a po překonání silnice na Babí na nás čeká dlouhé stoupání přes louku, později lesní cestou, až k rozcestí se žlutou TZ, kde dáme sbohem červené. Není zrovna jasno a viditelnost je také mizivá a tak se dneska pohledem na jezero Bukówka kochat nebudeme a užijeme si pohodovou cestu k Rýchorskému kříži. Skotský náhorní skot je opět v nedohlednu, máme hlad, a proto se dále budeme držet zelené TZ, která nás šílenou rychlostí dovede po cestě plné rigolů k chatě Hubertus, kde si dáme oběd. Když zrovna svítí sluníčko, je krásné teplo a nás nenapadlo nic jiného, než že se najíme venku. Ovšem už po chvíli natahuji rukávy, protože zase takové teplo není.

Vláďa pronásledován Martinem


Pěšina na hraničním ostrohu

Po obědě pokračujeme ve sjezdu po zelené. Taková normální lesní cesta se po chvíli změnila na širší mokrou pěšinu s většími kameny, kde Mirek spadnul. Odnesla to „jenom“ páka zadní brzdy. Za pár okamžiků přijíždíme do Žacléře. Už svítí sluníčko a je teplo. Stále sledujeme zelenou a ještě pořád jedeme z kopce. Přiřítíme se do Lampertic, na silnici vpravo, až do Bernartic, kde se napojíme na žlutou TZ.

Projedeme vesnicí a pak konečně značka zamíří opět do terénu. Nejdříve prudce do kopce, poté po pěšině vedoucí velkými a žahavými kopřivami, aby nás překvapila šíleným „mostkem“ přes potok, v podobě vyčnívající betonové roury s několika velkými a vlhkými kameny kolem sebe. To už se nacházíme v osadě Rybníček. Odtud vede cesta stále po žluté, převážně do kopce, až na státní hranici. Ta je tvořena technickým singletrackem vedoucím po skalách. Případné pády bych volil s dopadem v Polsku, protože na naší straně by se jednalo o vyhlídkový let s tvrdým dopadem někde pod skálou. Chvíli se jede do kopečka, pak prudce vlevo dolů, nahoru, několik zrádných kamenných schodů a tak se to opakuje až do místa, kde zastavujeme všichni, protože si nikdo z nás dolů netroufne. Někde dole pod námi je turistický hraniční přechod v Petříkovicích. Několik prvních metrů se dá opatrně sjet, ale pak kolo snášíme všichni.

Najednou si všímám dole stojícího človíčka v uniformě, jak nás neustále pozoruje. Dole jsme nuceni zastavit u policejního vozu. Nějaké otázky a odpovědi, ale nejvíce příslušníka překvapilo, že nikdo z nás pěti se nebyl schopen prokázat nějakým dokladem. Po sepsání osobních údajů a TTD kola dvou z nás a po dlouhé přednášce na téma Přechod bikerů z jednoho státu do druhého, nám bylo dovoleno pokračovat v cestě.

V Petříkovicích na silnici vpravo a už si to vysokou rychlostí uháníme do zpátky do Trutnova. Mirek, brácha a Pepa spolu závodí a tak nám, mně a Martinovi, hnedka ujeli. Však oni moc dobře vědí, že kdybych chtěl, ujedu s nimi.

KOMENTOVAT TISK E-MAIL RSS

Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 1

Vložení nového komentáře
Jméno *
E-mail
	zveřejnit e-mail
Web
Komentář * (max. 500 znaků)
Prosím, opiš kód *
*) povinný údaj

 

	Roody	7.4.2011, 13:57
	Popsaný okruh vypadá zajímavě. Škoda že je to tak stručný. Nemohli by jste sem dát bližší popis trasy? Docela bych ji zkusil. Díky.

Články
& akce