bike-trek.cz

První zimní výstup na Sněžku

  25. února 2006
Úvod / Články / Hory / První zimní výstup na Sněžku

Je ráno skoro 6 hodin a s bráchou se setkáváme v kuchyni u společné snídaně. Každý sice máme něco jiného, ale to nevadí, hlavní je se vydatně nasnídat. Čeká nás horská túra v zimním a větrném dni.

Sranda už začíná při vstupu do autobusu, který je asi 30 let starý a sedačky jsou skoro na podlaze. Řidič jede zastávka nezastávka, snad na každé druhé zastavil o celou délku autobusu dál a ještě se smál, jak lidi dobíhají. Po příjezdu do Pece pod Sněžkou autobus zastavil. Ve chvíli co jsme se chystali vystupovat pan řidič ještě ze srandy popojel o pár metrů vpřed. Takže popadalo pár cestujících.

Pohled na zasněženou Sněžku

Naše nejvyšší hora

Tady dole je pár mráčků, přes které se dere sluníčko ven. Od autobusového nádraží vyrážíme po zelené TZ směrem na Růžohorky. Pro bráchu novina, ten byl zvyklý chodit přes parkoviště k začáteční stanici lanové dráhy, odtud kousek po žluté TZ, a dále s napojit na zelenou TZ. Takto jsme se vyhnuli nudné cestě po asfaltu a vyměnili ji za úzkou, zledovatělou pěšinku. Po příchodu na Růžohorky zjišťujeme, že bude opravdu krásné počasí, žádný mráček, jenom malý vánek. A hlavně krásně ušlapaná cestička, po které by se tak nádherně provozoval zimní biking.

Námraza na řetězu

Krásně omrzlé řetězy

Naše první přestávka je u mezistanice lanové dráhy, kde se připravují běžkaři i skialpinisti. My u sloupu rozbalujeme svačinu a nabíráme síly na posledních 1,5 kilometru. Po dlouhém dohadování, kam Vláďa vyhodí slupku od banánu, můžeme pokračovat pod lanovkou směrem na cestu, na kterou se napojíme a půjdeme až na vrchol. Mezitím předbíháme cizince, co si to na Sněžku štrádují v riflích a fotíme tu krásnou inverzi, která mně padla do oka.

Inverze

Inverze v Polsku

Stavby na Sněžce
Jsme nahoře

Cedule
Nedrží tu ceduli někdo?

Asi 500 metrů před vrcholkem dávám Vláďovi sbohem, s tím, že čekám nahoře. Byl to boj s větrem, opravdu silně se zvednul. Jednou fouknul do obličeje, potom překvapil ze strany. Jak jsem se plahočil k vrcholku, tak u začátků schodů vítr překvapil a fučel do zad, takže těch pár metrů jsem doslova vyletěl. Nahoře je opravdu krásně, všechno omrzlé, jak v pohádce Mrazík. Po rychlém pokochání krajinou v nesnesitelném větru jsem se musel schovat za poštovnu, abych neulítl. Tady jsem počkal na Vláďu, který dorazil asi deset minut za mnou. Ještě jsme fotili krásu zimní přírody a hurá do Polské Boudy na svačinu, a hlavně do tepla. Ohřáli jsme se, nasvačili, a znova jsme šli do větru. Museli jsme obléci bundy, flísky nestačily, byl to takový malý uragánek. Jdeme vytvořit společnou vrcholovou fotku k zamrzlému a zafoukanému kostelíčku, který vypadal spíše jako dort. Moc pěkný. Vrháme se do sestupu, který je jedna velká ledovka. Já jsem upadl a skialpinista, který šel proti mně nahoru to taky nezvládl, a poroučel se k zemi. U Polské Boudy pod Sněžkou se jednotlivě fotíme, a pokračujeme dále po červené TZ směrem k Luční boudě. Vítr už není tak silný, tak se dalo celkem příjemně pokračovat v cestě. A hlavně v klidu se vyčůrat. :o) Dnes tu bylo nečekaně hodně turistů, hlavně běžkařů. Z každé strany jsme slyšeli pozor!

Na Luční Boudě byla naše další svačinová zastávka. V přízemí, kde si může sednout a posvačit svoje vlastní zásoby, jsme si přisedli k mladé a pohledné slečně s otravným psem, který neustále žebral o jídlo. Ale marně. Jaká krása, když si člověk udělá domácí svačinu a koupí sušenku v hypermarketu. Tady v automatu za horalku dávat 20 Kč si nemůže dovolit každý. Vycházíme z Boudy, a dostáváme opravdu ránu do očí od ostrého sluníčka. Dioptrické na tenhle žár nestačí. Čeká nás poslední kopec na vrchol Studniční hory. Tady na lavinovém svahu se snad učilo deset lyžařů lyžovat, jezdili dolu po jedné noze a neustále padali. Na předražené Výrovce jsme se ani nestavovali a pokračovali dolu do Pece. Cesta byla skvěle vyhrnutá od rolby, vypadalo to jako opravdová zimní dálnice. Ale pro nás, pěší, to moc pohodové nebylo, pořád jsme se bořili ve stopách od rolby. Po hodině a půl jsme dorazili konečně do města přímo na autobusák. Měli jsme štěstí, právě nastartovaný autobus (už lepší než ten co jsme s ním přijeli) byl připraven k odjezdu. Tak jsme nastoupili a jeli do Trutnova.

Turisté

Davy turistů

Dnešní výlet se opravdu vyvedl. Okolo 17 h. jsme dorazili příjemně unavení domů. Vláďa si postěžoval na bolavá chodidla, doma lehnul a pár hodin odpočíval. Já zaskočil ještě s kámošem na bowling a den jsem zakončil prohrou. Smile

První zimní výstup na Sněžku

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 1 |  přidat komentář
Jan  4.3.2023, 20:47   
Hezký příběh a pěkné fotky, nemůžu si ale odpustit udivení nad autorovo odvahou nechat svého kamaráda kdesi za sebou zatím co sám pokračoval na vrchol. Na to bych asi nervy neměl.

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

Pivnická rokle příjemně překvapila i nás! Fakt hezké místo.

Hrad Pecka a mlýn Borovnice

Ale jo, jen bylo moc toho asfaltu. Tak 29. března 2024 znovu.

První zimní výstup na Sněžku

Hezký příběh a pěkné fotky, nemůžu si ale odpustit udivení nad autorovo odvahou nechat svého kamaráda

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park Stubaiské Alpy Karwendel Dolomity