bike-trek.cz

Krkonošská 70 - mtb maraton týmů

  5. září 2015
Úvod / Články / MTB závody / Krkonošská 70 - mtb maraton týmů

Tenhle závod jsme jeli poprvé vloni. Já kolega z práce a ještě jeden, kdysi dávný závodník. Bohužel, loňský rok byl asi po 20 km pro nás ukončen z důvodu čtyř defektů vždy stejného kola a nepřipraveností kolegy. Letos jsme se řádně připravili a sešli se na startu v maličko pozměněné trojici: já, Luďa (kolega z práce) a jako třetí nás doplnil, náš kamarád Jirka – Láva z Trutnova. Ten si pro letošní cyklosezónu pořídil nový bike, stejně jako já, a k tomu všemu vynikající formu.

Luďa po loňském roce plném chyb, laxnosti ohledně přípravy a našem urgování, aby dal vše do cajku, koupil duše a plástě a zdálo se, že se zadaří. Ambice byly veliké – bedna na krátké trase 40 km. V cíli jsme ale naměřili 46 km.

Na startu

Náš team na startu

Je 10:27 a my startujeme z kolonády v Janských Lázních. Ze začátku se snažíme jet alespoň deset minutek opravdu v klidu, abychom se příliš nezakyselili, protože prvních cca 8 km vede prudce do kopce, přes Modrokamenky, až těsně pod vrcholek Černé Hory. Já udávám tempo, nezdá se mi, že jedeme v klidu, a klukům už vůbec ne. Jirka maličko zařve, ať zvolním. OK… Luďa překvapivě trošku pokulhává, ale zatím to stále docela jede. Pak klukům pomáhám zastrčit, na střídačku rukou do zad. Mezitím stále předjíždíme vysťavené trojičky, co startovaly před námi. Jede se mi opravdu luxusně a z toho mam velkou radost. Je týden před Sudetama a já mám prozatím obrovské rezervy. Stále pomáhám klukům, až na Černou.

Pak příjde odpočinek po šotolině, která vede dolů, napojujeme se na asfaltku a z druhé strany stoupání na Černou Horu. Frčíme sjezdem 70-tkou do pravotočivé zatáčky, bereme to skoro smykem, najíždíme na šotolinu a jedeme už opravdu na krev do kopce, až na Zrcadlovky. Tady začalo loňské peklo: defekt za defektem. Letos se nám to vyhýbá.

Nepříjemné stoupání máme za sebou a vrháme se do dalšího sjezdu. Kdysi pěkná, skoro singl cestička obohacená kořeny a kameny, tak jak to v horách bývá, dnes 4 metry široká cesta, ani dírka nebo výmol. Povrch tvoří nějaká šedivorůžova srajda, co je podobná živičnému nátěru. Ale, k mé radosti, se cesta mění zpět po deštích, co tu poslední dobou byly. Vymletá korýtka od vody, drolení krajnic, prostě krása. Takže to pereme dolů do Železného Dolu, skáčeme přes žlaby, abychom mohli v zápětí ve vteřině zabrzdit z rychlosti 60km/h na 15km/h (jako v Moto GP) a driftnout to prudce doprava na stojku, která se podobá Pánově cestě na Sudech, a vytrápit se cca 800 m na Jelení Vrch, kde nás čeká první občerstvovačka závodu. Na takový „malý“ závod musím pochválit pořadatele. Nebojím se použít výraz švédský stůl. Salám, sýry, sušenky, koblihy, energy drinky a mnoho dalšího. I ochotné podavačky.

Pokračujeme dál opět asfaltem nahoru, otáčíme se a za námi už jsou nějací stíhači, bohužel. Ale v docela brutálně technickém sjezdu jim ujíždíme, jedeme hranu po kamanech a žlabech a padáme stále dolů, potom asfaltové serpentiny, kde to frčí ještě mnohem víc, a najednou jsme v Černém Dole.

Trocha odpočinku po asfaltu, rychlost znovu nad 50 km/h, a hned levotočivá zatáčka přes mostek na šotolinu a další stoupání. Tady už Luďa trpí a tlačíme ho s Jirkou. Jirka velká pochvala, jede mu to famózně. Před náma jsou cca 4 km stoupání na Hoffmanky, těsně pod kopcem nás dohání čtyřkola, tlačím Luďu, telka točí, mně se podsmeklo přední kolo při tlačení a padám skoro na zem. Křičím: „Ale tohle tam nedáš do záběru!“ Později na videu koukám a je to tam, ale jen ten počáteční úsměv do kamery a v okamžiku, co padám je to vystřižený. Hodnej kameraman.

Nahoře máme druhou sváču, ale domluvili jsme se, že nestavíme, pití i jídla mají kluci dost, já ale v poslední chvilce měním názor a zatáčím alespoň pro kelímek a hned jedu. Krátké stoupání na Zlatou Vyhlídku a krásný sjezd do Javorníku. Je to kolem 3 km parádního a rychlého singlu, sem tam šikmá cesta, obohacená kořeny. Prášilo se od kol, sem tam kouknu na tachák a je tam 63 km/h. Jirka to valí první, za ním Luďa a já to jistím ze zadu. Luďa 2x nějak vyjel a jen tak tak se vyhnul stromu. Ale oproti loňsku se hodně zlepšil v technice. Má v očích hrůzu, ale zvládá to. Bohužel končí sjezd a znovu krpál. Znovu tlačíme s Jířou našeho kámoše, co mu totálně došly síly a jen silou tvrdé vůle a touhou konečně dojet to nevzdává a jede. Sice nás berou další dva týmy, ale co. Jedeme. Najednou jde Luďa pěšky, už je to hodně zlé. Znovu pomáháme.

Předposlední malé klesání a já slyším cvak, cvak, cvak. Co to k sakru je!? Zastavuji a slejzám, do toho i Jířa s Luďkem, ale já s Jířou jsme oba zařvali: „ Luďo, ty jeď! Doženeme Tě!“ Zjištuji, že mám prasklej drát. Letos druhý v pořadí a proklínám tak mého nového GHOSTA. Ale rám za to nemůže, to ty komponenty. Omotávám drát kolem druhého drátu a vyrážíme za Luďou. Ujedu cca 800 m a mam prázdnou zadní gumu. To ne!! Jsou tak dva kilometry do cíle. Posíláme znovu Luďu  dopředu a Jirka mi pomáhá měnit duši. Mezitím se ze stromů vyrojil náklaďák, plný dřeva, div nepřejel Jirkoj GHOSTA. Křičíme na něj, ať dává bacha, kur...! Borec za volantem, že snad vidí, ne? A manévruje, aby vytočil zatáčku a jel nám po trase.

Nasazuji opravené kolo a jedeme. V tom doháníme toho blbce s kamionem uprostřed lesa a jasně, že nejde předjet. Křičíme: „Uhni nám, prosím.“, ale borec jel dál. Po cca 100 metrech se uráčil zastavit a ještě nám vynadal, ale bereme ho a dáváme poslední technický sjezd. Já musím opatrně - vzadu mám osmu jako prase. Vyjíždíme k Vesně. Tam stojí holky z práce a fandí mi. Bohužel už jsme pátí.

Poslední stoupání na kolonádu a nájezd do cílového prostoru. Je to tam, ale bohužel 5. místo. Nebýt mého defektu, dopadlo by to na druhé místo na krátké trase. A díky náklaďáku nám uteklo o 4 vteřiny 4. místo. Ale, na slovo kdyby se nehraje. Příští rok prolomíme snad už tohle prokletí a dojedeme bez újmy. Náš čas v cíli byl stejný, jako čas loňských vítězů. Letos tam byla tak o 4 týmy těžší konkurence, ale i tak nakonec máme radost. No, nemáme, ale, myslíme si, že jí máme… hehe.

Dáváme polévku a rizetko, k tomu Birrel, na který nějak nebyla chuť, takže končí nedopitý v koši. Loučíme se s Luďou, který i tak má obdiv, že dokázal dojet, po tom všem, jak si hrábnul na dno. A my pokračujeme s Jirkou kolmo do Trutnova. Den zakončujeme tím, že vyrážíme ještě s Vláďou k Frantikoj na grilovačku. Ta se vydařila na 1* a ve 22:50 ulehám do postele.

Krkonošská 70 - mtb maraton týmů

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 4 |  přidat komentář
Jirka  7.9.2015, 18:51   
Není co dodat řečeno vše

Mirek  9.9.2015, 9:12   
Koukal jsem do výsledků závodu a bedna vám utekla fakt jen o pár minut. Možná kvůli tomu defektu? A k porážce našeho spřáteleného teamu z Kimberly-Clark dokonce jen 4 sekundy! Ale takové už jsou závody. Příště to klapne, kluci. Bojovali jste skvěle. Jen bacha na řidiče tahačů se dřevem! :-)

Franta  14.9.2015, 12:08   
Hoši jste sekáči. Protože to komentuju se zpožděním, už vím, že Jerry si ty závodní defekty letos vyžírá maximálně (Sudety). Možná byla škoda, že ten defekt když už musel být v plánu, nepřišel dřív. Luďa mohl jet napřed a vám by se to líp dotahovalo. Teď už je to ale jedno. Hlavní je, že nejste gaučáci a jeli jste. Příště ta bedna bude. Jo a jinak to masíčko co jsi přinesl večer na gril bylo luxusní.

Luděk  31.5.2017, 12:22   
Čtení poutavé skoro jako kdybych to jel! P.S. nejsem ten Lůďa, o kterém se tu píše. :-D

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Naši bajkeři

Jerry

Biker z Krkonoš

Hořeňa

Poslední komentáře

Přechod Beskyd

Letos jsme tam byli jen tak na vyjížďce a je tam celkově mrtvo. Ale taky pamatuju

ČT Author Cup 2018

Díky za tenhle článek ze závodu. Zase jsem si parádně početl a pobavil se! Kamarád Honza

Blátivé Specialized Rallye Sudety

Supr závod. Letos bylo počásko naopak za odměnu, co? ;-)

Krátké zprávy

Příliš komfortní lanovka

Slíbili jsme dětem, že je vezmeme na tu nejvyšší horu (zatím jen Česka). Abychom je úplně neodrovnali, zvolili jsme pro cestu nahoru lanovku, kterou jsem jel snad po 10 letech; takže

Luční b. na silničce

Dnes na Luční Boudě v Krkonoších. Velká to paráda. Na silničce dřina, ale i tak krása.

Inverze na Sněžce

Dnes na Sněžce. Asi není co dodat.

Inverze