bike-trek.cz

Zvičina

  24. července 2003
Úvod / Články / Bike / Zvičina

Délka: 60 km

V minulých letech patřil výšlap na Zvičinu ke každoročnímu bikovému obřadu, ale minulý rok jsem tady nebyl vůbec. A tak se vracím do „domovského“ terénu následován Pepou a Vláďou.

Cerekvice vyrážíme podle plánu v 10 hodin. Jedeme směrem na východ k malinkému lesu, který tu ještě zbyl. Vjíždíme do něj a po úzké lesní cestě prudce stoupáme. Jenže nás zastavují kmeny položené napříč, jako ještě dvakrát později. Objíždíme zříceninu kaple a pak už rovně lesem směrem Čenice a Velký Vřešťov. Z lesa vyjíždíme přímo u rybníka a jedeme ke kempu, kde naproti recepci odbočujeme vpravo přes louku. Za ní vlevo na polní cestu podél lesa a do Vřešťova. Ten projíždíme dále už po silnici a míříme do Maňovic. Ty tvoří jen chalupa a hájovna. Tady vpravo mezi hájovnu a chalupu do lesa. Touto lesní cestou projíždíme les pořád rovně a za ním se cesta stáčí vpravo později zase mírně vlevo a míří přes zemědělskou usedlost a podél říčky Bystřice do Rohoznice. Naše cesta pokračuje do Miletína, kde se napojujeme na modrou turistickou značku. Po ní vyjíždíme polní pěšinou z města směrem ke koupališti a kempu. Zde najíždíme opět na asfalt a na druhé křižovatce odbočujeme vlevo do Úhlejova. Tady silnice končí a mění se v polní cestu. Přes mírný pahorek, na jehož vrcholku se nám nabízí naposledy pohled na antény na Zvičině, klesáme do osady Růžovka. Tady už se blížíme k nejpříkřejšímu stoupání – nejprve po louce a pak lesem. Navíc slunce pálí čím dál víc a z nás jen leje. Naštěstí to utrpení netrvá dlouho a cesta se pomalu zmírňuje a my vyjíždíme z lesa. Následuje louka a cesta míří přímo přes zorané pole, kde je ujeto několik kolejí. Půda je tvrdá, takže se dá přejet, i když dost hrbolatá. Po takovéto vyskákání už vyjíždíme na úzkou asfaltku kousek pod vrcholem Zvičiny. Odbočujeme na ní vlevo a jedeme až na vrchol k Raisově chatě. Chvíli chladneme v příjemném stínu lip.



Pohled na vrcholek

Číšník nám ochotně dovoluje, abychom si nechali kola v chodbě a dobře tak na ně viděli od bohatě prostřeného stolu. Víme, že tu výborně vaří a navíc zde nechybí ochotná obsluha. Nebyl ani problém najít 1,5 l vody do našich prázdných lahví. Po výborném obědě si dopřáváme ještě odpočinek pod lípami a po chvíli a nezbytném vrcholovém fotu pokračujeme v cestě.

Provozní dobaSjíždíme dolů po zelené značce až na rozcestí se žlutou, která nadále klesá loukami a lesy a zase loukami. Pak projíždíme několik metrů po silnici a opět odbočujeme do lesa. Tento úsek, značený žlutě, je asi nejkrásnější z celé trasy. Není moc náročný, ale je technicky různorodý. Mírně stoupáme po pěšině podél lesa a následuje klesání po klikatící se pěšině mezi stromy, kořeny a kameny. Na konci žluté pokračujeme na chvíli po zelené, která vede z Bílé Třemešné do Doubravice. Asi po kilometru a půl měníme směr i barvu a míříme po modré značce mezi Čertovy hrady. Po chvíli vyjíždíme z lesa a po polní cestě přijíždíme do Zálesí. Jedeme na silnici a pokračujeme směr Dvůr Králové. Sjíždíme serpentiny v lese a těsně nad nádražím se opět vnořujeme do terénu a lesa. Najíždíme na lesní cestu a červenou značku, která nás dlouhým mírným klesáním dovede až Betlému. Cestou nás velmi příjemně překvapila nově zbudovaná studánka s pramenitou vodou, u které jsme se všichni s nadšením občerstvili a ochladili. Pak pokračujeme po červené až k silnici, po které jsme vystoupali dvě zatáčky k parkovišti na levé straně. Tudy pak přijíždíme k sochám Matyáše Brauna. Po krátké zastávce a malé úpravě trasy jedeme na jihovýchod po neznačené lesní cestě, která objíždí vrcholek s kótou 426 m n.m. a zavedla nás asi po dvou kilometrech klesání na modrou značku. Míjíme Novou Ameriku s rozlehlým golfovým hřištěm a po modré pokračujeme přes Litíč a Nouzov do Velichovek. Krátká zastávka a doplnění tekutin.

Z Velichovek jedeme po silnici do Hustířan. Jedeme dolů na jih vesnice, kde odbočujeme vpravo mezi domy na polní cestu. Ta vede do Lhoty, odkud pokračujeme do Lužan. Z Lužan stále po asfaltu směr Jeřičky, ale po 1,5 km vlevo na polní cestu, která nás přivádí na silnici do Žiželevsi. Na křižovatce před vesnicí odbočujeme vpravo směr Velký Vřešťov. U rybníka se dáváme vlevo do lesa mezi chaty a po stejné cestě lesem se vracíme do Cerekvice. V lese nad Cerekvicí navrhuji klukům malou zkratku, abychom se vyhnuli kmenům, ale nějak se jim nechtělo mě následovat z prudkého klesání k bývalému přírodnímu divadlu. :-)

  • Mapa č. 23 - Podkrkonoší, 2. vydání 1998, z edice KČT

Zvičina

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Slavětínská rozhledna

Pokud vím, tak ta stará kovová rozhledna na Žaltmanu ještě stojí. Už jsem tam nebyl asi tři roky. Snad jsou i

ČT Author Cup 2018

Tak to ale byla docela slusna a vtipna exkurze mezi ty amatery, ne? To bys jinak nezazil! :)

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Fiordland National Park Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Zillertal

Krátké zprávy

Zimní Teplické skály

Moc jsme si užili dnešní výlet do zimních Teplických skal. Sluníčko krásně svítilo a na prosluněných prostransvích mezi zasněženými skálami dokonce hřálo, ale jen jsme zalezli do soutěsek, okamžitě jsme pocítili

Velikonoční výlet

Děkuji Dáše, Martině a Vláďovi za zaslání návrhů na letošní velikonoční výlet. Už je máme zpracované a zájemci o tuto tradiční jarní akci z nich brzy vyberou cíl, na který se nakonec společně vydáme.

Ice Ice Baby

Nevím, jestli si někdo pamatuje tenhle hit z devadesátých let, ale právě tak dnes vypadal jeden z našich výletních hitů - Bludné skály v Polsku. Nejenom, že to pořádně klouzalo, ale vrstva sněhu

Trutnováci bajkují

Tak jsem letos poprvé vyrazil na bajku. Na rozjezd to byl převážně asfalt, trošinku sněhu a pak kus bahna, vody a nějaký ten led.