nacházíte se: úvodní strana > bike > MTB Čenkovice

15. a 16. června 2003

MTB Čenkovice

Jižní část Orlických hor. V této malebné krajině jsme dva dny jezdili.

Neděle, 15. června

Délka: 77 km

Ráno trochu zapršelo, ale nás to neodradilo. A udělali jsme dobře. Na biky sedáme kolem desáté a je trochu chladno, ale asi po půl hodině se počasí vyjasňuje a otepluje. Z Čenkovic stoupáme přes Hoblovnu téměř na vrchol blízké Bukové hory, kterou pod vrcholem objíždíme po vrstevnici přes sjezdovky a směřujeme na Červenovodské sedlo a dále na Suchý vrch. Poslední kilometry jedeme, no spíše jdeme po velmi rozbité a zničené cestě od lesních traktorů. Nedávná vichřice zde udělala své. Rozhledna s restaurací je již několik let zavřená a ani dnes nemáme štěstí. Aspoň že jsme si ji prohlédli před pozdějším požárem. Pokračujeme po hřebenu, který je posetý většími kameny, což nás ale nemůže rozházet.

Přes pokácené stromy není vidět ani cesta


Porada s mapou na polském terénu

Následuje cesta dolů k Boudě, která je ze začátku podobně zničená jako cesta vzhůru a navíc úplně mizí pod pokácenými stromy. Naštěstí to dlouho netrvalo a začíná široká kamenitá cesta dolů, kde po několika stovkách metrů prorážím zadní pneumatiku. Svině komáři a hovada zrovna měly chuť si na mě smlsnout. Moje nadávky se skoro nedají komentovat (ty svině …… žravý). Mirek toho hbitě využívá a točí svým novým digitálem. Oprava netrvala zas až tak dlouho a čekal nás sjezd přes Boudu a dále po turistické zelené do Lichkova. Tento úsek se ukázal problematickým pro Jirku, kterého na kořenitém a prudkém sjezdu zradilo přední kolo. Opět krátká oprava a jsme v Lichkově, kde jsme se špatně najedli a pak pokračovali na hraniční přechod do Polska (Dolní Lipka). Hned za celnicí jsme odbočili vlevo a po pěšině (zelená značka) v trávě jedeme podél státní hranice. Cesta se pěkně vlní, takže to není nuda. Míjíme hraniční přechod v Petrovičkách, vrch Kamyk a jedeme na Bartošovice. Tam Mirek zjišťuje povolený zadní kotouč. Šroubky vypadají záludně (takové ty francouzské). Záchrana se skrývá v multiklíči Specialized. Následuje krátká občerstvovačka a stoupáme po státovce směrem na Zmrzlík. Po asi dvou kilometrech odbočujeme po Jiráskově cestě směrem na Zemskou bránu. Je to vážně frčák, ale je potřeba dávat bacha na kameny. Mirek s Vláďou za to vážně vzali. Byli tady poprvé a nevěděli, co je čeká ;-). Šutry byly ostré, ale naštěstí žádný defekt.

U Pašerácké lávky jsme si udělali pár fotek. Míříme na turistickou modrou, kde Mirka zlákal široký brod. Docela dost nás pobavil, viď Míro. Ta modrá je taková velmi úzká pěšinka zaříznutá do svahu končící po 30-ti metrech Orlicí. Je to tady dost na techniku. Single trek končí po dvou kilometrech a jsme v Klášterci. Čeká nás asfaltová vložka podél Pastvinské přehrady. Před dolní hrází odbočujeme na žlutou vedoucí přes Studentský les. Polní cesta se střídá s takovou hrubší asfaltkou. Následuje Bořitov a Sobkovice. Za nimi následuje strmý sjezd do Jablonného. Plánoval jsem zmrzlinu a kupodivu i o půl sedmé v neděli ji tam měli. Máme už toho opravdu plné zuby, ale čeká nás ještě závěrečný úsek zpět do Čenkovic. Volím nejmírnější možnou variantu. Jedeme podél Čenkovičky krásným údolím, kde si Mirek zpravil chuť projetím menšího brodu ;-). V dolních Čenkovicích nás vítá u říčky vodníček, to už vím, že je vyhráno. Na véču opékáme pár buřtů, k nim příslušný počet piv a jdeme na kutě, zítra nás čeká závěrečná vyjížďka.

Plánovaná trasa byla trošku upravena. Na Adam jsme nejeli a myslím, že dobře. To stoupání budí respekt. ;-)

Pondělí, 16. června

Délka: 39 km

stručný popis trasy

Na dnešní trasu vyjíždíme dost pozdě. Opět prudké stoupání na Bukovou horu, které dnes dalo Mirkovi opravdu zabrat. Nahoře toho měl dost, ale následovný technický sjezd do Výprachtického sedla se všem moc líbil. Pokračujeme do Heřmanic a Cotkytle. Pak opět stoupáme směrem na vrchol Lázek s rozhlednou. Doufáme, že bude otevřená a najdeme zde i občerstvení, ale opak je pravdou. Proto hned pokračujeme sjezdem lesem po zelené. Je to několika kilometrový frčák, pak menší stoupání a jsme v Albrechticích. Tam si dáváme obídek. Docela ušel. Pokračujeme asfaltkou nádherným údolím Moravské Sázavy. Varuji před posledním táhlým stoupáním přes Výprachtice. Jsou to pouhé 3 km, ale dnes opravdu není forma. Jirka to pojímá jako vrchařskou prémii a čeká na vrcholku dobrých 5 minut. Dnešní švih končí sjezdíkem k chatě v Čenkovicích.

Myslím, že se to všechno vydařilo a na příští ročník se jistě všichni těší.

• Potřebné mapy: KČT č. 27 - Orlické hory (my měli 2. vydání 1999) a KČT č. 53 - Králický sněžník (1. vydání 2002, aktualizovaný dotisk).

KOMENTOVAT TISK E-MAIL RSS

Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0

Vložení nového komentáře
Jméno *
E-mail
	zveřejnit e-mail
Web
Komentář * (max. 500 znaků)
Prosím, opiš kód *
*) povinný údaj

 

Články
& akce