nacházíte se: úvodní strana > národní parky usa > Bryce Canyon

9. září 1998

Bryce Canyon

Národní park Bryce Canyon National Park naleznete na severo-západě státu Utah. Hlavním lákadlem parku je kaňon Bryce, který, navzdory svému jménu, vlastně není kaňon, ale obrovský přírodní amfiteátr oranžových skal. Ty byly vytvořeny erozí podél východní strany náhorní plošiny Paunsaugunt  (Bobřího obydlí v jazyce Indiánů). Bryce je jedinečný díky skalním útvarům nazývaným hoodoo, které byly po milióny let formovány erozí větrem, vodou a ledem ve skalním sedimentu řeky a jezera, které tu kdysi bývalo.

Nadmořská výška parku se pohybuje v rozmezí od 2400 do 2700 m n.m. Oblast byla v letech 1850 až 1860 osídlena Mormonskými pionýry a pojmenována po Ebenezer Bryce, který se zde usídlil v roce 1874. Místo kolem Bryce Canyon bylo v roce 1923 vyhlášeno národní památkou a o pět let později národním parkem. Do parku s rozlohou 145 km² přijíždí pouze malá část návštěvníků ve srovnání s nedalekými Zion National Park a Grand Canyon, hlavně z důvodu jeho vzdálenější polohy. Uprostřed těchto tří parků leží město Kanab, přes které sem přijíždíme my.

Bryce Canyon je jedním z mála parků, který si prohlížíte způsobem "shora dolů", kdy se z jeho okraje díváte do údolí vytvořeného erozí, ze kterého se k vám tyčí rozeklané skalní útvary nebo pískovcové věže neuvěřitelných tvarů. Příměsi železa a manganu jsou zabarveny do červené, oranžové nebo žluté barvy, které se ještě mění v závislosti na denním světle.  Bryce Canyon bývá přezdíván jeskyní bez stropu nebo lesem skal. Autem můžete buď jen pohodlně objíždět jednotlivé vyhlídkové terasy nebo sestoupit přímo do údolí mezi skalní útvary. Nemusí to být jen pěšky, k tomuto účelu si zde můžete najmout koně nebo muly.

Kolem půl sedmé večer přijíždíme do kempu. Je to zatím nehorší kemp během celé naší dlouhé cesty. Jarda nás upozornil, že zde bude zima, protože jsme v nadmořské výšce 2300 metrů, ale ne taková jako v Grand Teton. Večer a hlavně k ránu tu bylo opravdu hodně chladno, ale zima mi nebyla, protože jsem se na to připravil. Stejně jsem se však moc nevyspal. Jak jsem se zmínil, spíme zatím v nejhorším kempu co se týče pohodlí na spaní. Je tu absolutně neupravený teréne na stanování, všude samý výmol, hrb a díra. Chvíli mi trvalo, než jsem narovnal své rozlámané tělo, mohl se nasnídat a vyrazit na turistiku po americku. Jedeme si prohlížet Bryce Canyon.

Dojíždíme až na konec prohlídkové silnice na Rainbow Point a cestou zpět se zastavujeme na jednotlivých vyhlídkách. Opět oblíbená americká turistika, jak tomuto komickému popojíždění říkáme. Každopádně pohledy na barevné skály, ve kterých eroze vyhloubila hluboké vrásky a dala jim tak až mystické tvary, je zajímavý. Jeden z dominantních útvarů má i své jméno - Natural Bridge, kde shlížíme na přírodní oblouk vysoký 35 a široký 25 metrů. V půl jedné jsme přijeli na jednu z vyhlídek, odkud máme v půl třetí společně vyrazit na pěší prohlídku dolů do kaňonu. My však o společnou prohlídku nestojíme - jít s davem lidí není nic pro nás, a tak  jdeme pouze já, Jirka, Dana a Petr.

Natural Bridge

Sestupujeme po pěšině mezi útvary červené barvy a nezvyklých tvarů. Je to tu pěkné. Jarda nás varoval před velikým vedrem, které tu bude, ale dnes je velmi snesitelně. Procházíme i místy, kde je mezi skálami naprostý klid, není tu slyšet vůbec nic. Dokonce to tak popisovlai v jednom průvodci, že se zde nacházejí místa s absolutním tichem, srovnatelným s akustickmi studii.

Tam, kde ticho nebylo, pobíhají všudypřítomní chipmunci a doslova škemprají o něco k jídlu. Ani se nebojí brát si sušenku od Petra přímo z ruky. V půl třetí naši procházku dokončujeme a vcházíme zpět k parkovišti právě v okamžiku, kdy se zvedá vítr a přichází bouřka. A v tuto chvíli teprve vyrážejí ostatní. Přesto, že už jsme měli tuto prohlídku za sebou, nic jsme nevynechali ani neošidili.

Odjeli jsme do kempu, kde jsme se dali do praní. I já jsem v rámci možností dodal čerstvost svému oblečení. Pak jsem zajel s autem k pumpě pro benzín a když jsem se vracel do kempu, viděl jsem trapera klusat na koni. Pohotově jsem vytáhl foťák a zvěčnil si ho. Později byl viděn jak přepadá vozy osadníků, ve kterých se samozřejmě vezli turisté, kteří si ho zuřivě fotili a natáčeli na video.

K večeru po jídle jsme vyšli na prohlídku blízkých westernových obchůdků. Jsou přesně, jak je známe z plátna a televize. Zdobená průčelí dřevěných domů různých tvarů: obdélníková, do špičky, nebo v odstupňované pyramidě, za kterými se vlastně schovává téměř obyčejná dřevěná bouda a jen to průčelí jí dodává honosnosti a odlišnosti od ostatních budov. Stojí v řadě podél široké prašné ulice, jejíž druhou stranu ale netvoří podobné domy. Je zde jen ohrada a několik odstavených dřevěných vozů - některé otevřené a jiné uzavřené okrouhlou plátěnou střechou. U vchodu do areálu se tyčí stožár s vyvěšenou americkou vlajkou. Krásná scenérie. Škoda, že ji jen trochu narušuje vyčnívající moderní bílá zděná budova blízké čerpací stanice.

Před Rubby's Inn postával šerif, první, kterého jsme za celou dobu viděli. Ochotně a s úsměvem mému fotoaparátu zapózoval. Po prohlídce a večeři jsme naveni ulehli na hrboly ke spánku.

Odkazy

• Oficiální stránky parku jsou www.nps.gov/brca/.
• Mapka parku (formát JPG, velikost souboru 494 kB) nebo zde (formát PDF, velikost souboru 399 kB).
  

KOMENTOVAT TISK E-MAIL RSS

Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0

Vložení nového komentáře
Jméno *
E-mail
	zveřejnit e-mail
Web
Komentář * (max. 500 znaků)
Prosím, opiš kód *
*) povinný údaj

 

Články
& akce