Fascinující malá osada Arrowtown vznikla doslova přes noc, když se v roce 1862 v řece Arrow River objevilo zlato. Hrnuly se sem tisíce horníků ze všech koutů světa a řeka se stala slavným a bohatým nalezištěm zlata. Město postupně rostlo a počet obyvatel kulminoval na 7 tisících. První osadníci začali stavět malé chaty z kamení a dřeva, zakládali kostely a zasadili aleje nádherných stromů. Objevily se tu i obchody, hotely, salóny, herny. Jejich dědictvím je malebné městečko, které si zachovalo svůj historický půvab. Arrowtown je určitě příjemné místo na zastávku nebo krátký pobyt.
23. března
Noční příjezd do Arrowtown
Dnes o půl osmé večer jsme definitivně opustili Te Anau, které nám tolik přirostlo k srdci a kde nám bylo dobře, a vydali se na cestu dlouhou pouhých 180 km, která nám trvala 2 hodiny. Protože se už ale brzy stmívá, půlku z ní jsme jeli po setmění. Tma ani tak nevadila, krajinu kolem Queenstownu, kudy znovu projíždíme, jsme už viděli a takhle jsme měli to štěstí zahlédnout živého possuma. Ten nám právě někde v těchto místěch přeběhl přímo před autem a zmizel v zeleni, takže se nám v kuželi světlometů mihnul jen jeho zadek, který vypadal hodně tlustě.
Possum
Australský Brushtail Possum
foto Michael Humphrys
Possum je na Novém Zélandu často skloňované slovo a snad ve všech visitor centrech národních parků ho vyobrazují v pozici krutého vyžírače ptačích hnízd. Hned vedle lasiček. V některých centrech mají dokonce vycpané exempláře s děsivě otevřenou tlamou. Některé popisky pod jeho vyobrazením dokonce mluví ve smyslu, že se může zdát jako roztomilý medvídek, ale ve skutečnosti jde o krvelačnou bestii. Hodně ho tu nesnášejí. Je to vetřelec z Austrálie, predátor, který tu loví ptáky. Zélandské ptactvo není tak plaché jako u nás, protože původně tu nežili žádní savci, kteří by je mohli ohrožovat. Pohybuje se v noci, když na něj posvítíte, tak znehybní a snad si i myslí, že je neviditelný.
U nás taky přes silnici běhají zajíci, ale zélandští řidiči se do possumů pod vlivem propagandy snad schválně trefují, protože jinak by jich nemohlo být tolik sražených podél silnic nebo přímo na nich. Jednou bylo mrtvé tělo possuma rozježděno do placky, přes kterou cestáři klidně namalovali žlutou dělící čáru!
Ale nechme possuma běžet. Už za úplné tmy jsme po silnici č. 6 lízli okraj Queenstownu a za Lake Hayes jsme odbočili na vedlejší McDonnell Road vedoucí do Arrowtownu. Je mi to tu nějak povědomé a vzpomínám si, že jsme sem odbočili, když jsme před několika dny v noci hledali kemp. Zdálo se mi, že sem mířila cedule s vyznačením kempu, ale nakonec jsme nic nenašli a pokračovali do Franktonu. Dnes však jedeme dál, až se nakonec kolem půl desáté objevujeme v ulicích Arrowtownu osvětlených lampami.
Projíždíme historickou část městečka s krásnými dřevěnými domky. Silnice je lemována mohutnými stromy, které tu musely být vysázeny na konci 19. století. Už se moc těšíme na zítřek a na prohlídku Arrowtownu.
Někde by tu měl být kemp, ale značení je zase nic moc. Jeli jsme po směru, kam ukazovala jediná cedule, kterou jsme viděli, ale po chvíli jsme se ocitli venku z města. Už toho zdejšího značení začínám mít dost a zastavuji na nějakém plácku u silni, že tu přespíme v autě. Ale moc klidné místo by to nebylo, tak se vracíme zpět. Ptáme se nějaké přiopilé skupinky, která nás opět posílá do míst, kam ukazovala cedule. Ale zase nic. Až o něco dál si Martina náhodou všimla stojících karavanů.
Kemp Arrowtown Holiday Park je velmi pěkný a luxusní, cena 18 NZD/osoba/stan. Na recepci je už zavřeno. Na dveřích visí cedulka s telefonem, kam volat. Nám se ale kvůli tomu nechce volat z českého mobilu a žádného místního operátora nemáme. Naštěstí se nám nabídnul nějaký potetovaný chlapík s plechovkou piva KGB Russian made in New Zealand a přivolal nám ještě více opilého pracovníka recepce. Ten nám řekl jen číselný kód k závoře a ubytování ať přijdeme zaplatit až zítra. Pak mávnul rukou k místu, kde si máme najít místo pro stan. Po dlouhé době krásný trávník - to se bude spát!
24. března
Prohlídka Arrowtown
Ranní probuzení je úplně luxusní. Krásně jsme se vyspali a navíc se probudili do nádherného slunečního dne. Kemp je obklopen malebnými kopci a horami, které jsou zality žlutým světlem podzimního slunce. To se přes hory přehouplo až deset minut po deváté hodině. I nalistnatých stromech je vidět přicházející podzim. Ale noc byla teplá. Vypadá to, že i den se vydaří, ikdyž obloha je pouze polojasná.
Recepční si nás ráno nepamatoval. Vyrovanli jsme ubytování a vydali se do centra, kde je poblíž Arrow River velké parkoviště, ze kterého je to jen kousek přímo do historického centra. Nejzajímavější část města se rozkládá ve třech paralelních ulicích: Ramshaw Lane, Buckingham Street a Arrow Lane. V okolí města se dá podniknout také několik krátkých výletů s trváním od jedné do šesti hodin, ale to není dnes naším cílem.
Z parkovště procházíme úzkou uličkou a vynořujeme se přímo na Buckingham St. Celá ulice je lemována dřevěnými domy nejrůznějších barev, které jsou velmi dobře udržované a stále aktivně využívané. Návrat do historie kazí jen auta zaparkované na ulicích. Myslím, že by této krátké ulici prospělo, kdyby se stala pěší zónou. Přímo proti nám stojí světlá přízemní budova s částečně zastřešeným chodníkem a nápisem POST AND TELEGRAPH. V několika dalších budovách, které už vypadají mnohem modernější, jsou nejrůznější obchody s oblečením nebo suvenýry. Prostory mezi domy jsou často využívány jako zahrádky nejrůznějších restaurací a nabízejí příjemné (ale poněkud drahé) posezení ve stínu historických staveb. I když nevím, jak je to s tou historií, protože na jednom domě, který vypadal staře jako všehcny okolo, byl letopočet 1986. Prohlížíme si budovu Bakery Café, lékárny nebo hotelu New Orleans. V druhé části Buckingham Street jsou k vidění velmi malé domky, před kterými stojí mohutné a staré stromy. Jejich rozložité koruny tvoří nad širokou ulicí úplný tunel
Zašli jsme také do Lake District Museum, malého muzea spojeného s informačním centrem, kde jsou k vidění dobové fotky města z dob zlaté horečky, nejrůznější nástroje zlatokopů i běžné věci tehdejších obyvatel. Ještěchvíli jsme se vydali do ulic, nakoukli i do těch postranních, ale pak začalo drobně pršet. Asi je na čase rozloučit se s Arrowtown a popojet zase dál. Máme namířeno do Wanaky.
Další informace
Myslel jsem, že Arrowtown bude v duchu amerických zlatokopeckých měst, něco jako Bodie. Tady to žije dodnes, ale i tak mi přišlo toto místo docela hezké, na krátkou prohlídku jako dělané. Zvlášť když jedeme kolem.
- Oficiální stránky města www.arrowtown.com
- Odkaz na stránky kempu je www.arrowtownholidaypark.co.nz
Foto k článku