bike-trek.cz

Bodie - opravdové zlatokopecké městečko

  15. září 1998
Úvod / Články / Cestování / Bodie - opravdové zlatokopecké městečko

Nevím, jestli má William Andrew Philip Bodie své příjmení po svém předkovi, který kdysi žil v Bodie. Každopádně byly doby, že by se tu ani Bodie nenudil a jeho parťák  Raymond Doyle by se mu tady určitě hodil. Bodie vzniklo jako jedno z mnoha měst během zlaté horečky a kolem roku 1879 mělo 10 tisíc obyvatel a velmi špatnou pověst. Ale na začátku 20. století se v Bodie zastavil čas. Po vytěžení zlata bylo nemožné tu žít,  město se nahází poměrně vysoko v horách, v okolí nezbylo dřevo k topení a tak lidé město opustili. Mnozí z nich zde zanechali vše nepotřebné a jejich domy i věci si můžete v tomto "městě duchů" prohlédnout.

V Bishopu jsme nakoupili jídlo pro několika dení pobyt v divočině a vyrazili na severo-západ. Po krátké zastávce u Mono Lake míříme dále na sever k dnešnímu hlavnímu cíli - Bodie.

Opuštěné zlatokopecké městečko Bodie leží v horách, asi 15 km vzdušnou čarou na sever od Mono Lake na hranici Kalifornie a Nevady. Od silnice k němu vedla pouze prašná cesta, která odbočovala z hlavní silnice. To ještě umocňovalo atmosféru návratu do minulých dob. Byla prostě stejně mizerná jako vedla k písečným dunám v Death Valley. U vstupu jsme zaplatili poplatek a dostali jsme kromě vstupenky i malou brožurku s popisem města, jeho historie a několika příběhy ze života obyvatel Bodie.

Bodie
Hotel Wheaton & Hollis

Wild Wild West - takové bývalo Bodie

Město se nachází v pohoří Sierra Nevada v nadmořské výšce 2500 metrů. Bylo založeno během vypuknutí zlaté horečky v horách Sierra Nevada a své jméno má po Waterman S. Body, známém také jako William S. Bodey, který tu v roce 1859 našel zlato. V roce 1879 zde žilo již 10 000 obyvatel a stalo se městem neřesti, kam se stahovali pistolníci a desperátové, a kde "za dveřmi vládlo to nejhorší klima". Zabíjení se zde odehrávalo s monotónní pravidelností a někdy téměř každý den. Okrádání, přepadení na ulici a přestřelky patřily ke koloritu města stejně jako zdejších 65 barů nabízejících mnoho příležitostí k odreagování se po celodení namáhavé práci v dolech. Ve městě byly dvě banky, čtyři dobrovolné hasičské sbory, "ulička lásky", Čínská čtvrť s několika sty Číňanů a opiovými doupěty a samozřejmě hřbitov.  Špatní lidé, stejně jako špatná whiskey a neúprosné klima byly zkázou tohoto města. Dnes jsou ale jeho ulice úplně tiché.

Bodie
Kostel metodistické církve stojící na rohu ulic Green a Fuller

V dobách největšího rozvoje se zde měsíčně vytěžilo zlato za 400 000 dolarů, za celou éru se výnos odhaduje na 100 miliónů dolarů.

Na počátku devadesátých let devatenáctého století zažilo Bodie krátké oživení, které se projevilo hlavně modernizací těžby a následného oživení města. V roce 1890 objevený způsob těžby z již dřívě vytěžené horniny a méně bohatých nalezišť pomocí kyanidu sliboval nové získání zlata a stříbra. V roce 1893 postavila společnost Standard Company na řece Green Creek, asi 20 km nad Bridgeportem, vodní elektrárnu o výkonu 97 kW, která vyráběla střídavou elekřinu o napětí 6,6 kV pro drtící zařízení v dolech. Dílo je považováno za první dálkový přenos elektrické energie v tomto kraji.

V roce 1910 žilo ve městě 698 lidí, především rodin, které se rozhodly zůstat v Bodie namísto odchodu do více prosperujících míst.

Město duchů

V roce 1914 byl zisk z dolů velmi nízký, pouhých 6 821 dolarů. James S. Cain skupoval vše od městských domů po doly a jejich vybavení a znovu otevřel důl, kde zaměstnal bývalé horníky. Už o rok později se mu podařilo zvýšit zisk nad 100 000 dolarů. Přesto již bylo pozdě odvrátit úpadek města. V roce 1917 byla opuštěna místní železnice. Poslední důl byl uzavřen v roce 1942.

Ve čtyřicátých letech bylo město ničeno vandaly. Rodina Cain, která vlastnila pozemky rozprostírající se pod městem, najala dozorce, jejichž úkolem měla být ochrana a péče o městské budovy.

V současnosti je Bodie autentickým městem duchů divokého západu. Město bylo v roce 1961 vyhlášeno národní historickou památkou a o rok později státním historickým parkem. Zůstalo zde zachováno 170 domů. Bodie bylo jmenováno oficiálním Kalifornským státním městem duchů z éry zlaté horečky.

Do dneška se zachovala pouze malá část města. Jeho návštěvníci se mohou projít po opuštěných ulicích, které se kdysi hemžily lidmi. Interiéry domů zůstaly tak, jak je jejich obyvatelé při odchodu zanechali, s kompletním vybavením. Bodie je přístupné po celý rok, ale dlouhá cesta vedoucí do města je obvykle během zimy kvůli velkému množství sněhu neprůjezdná a uzavřená. Vždyť se město nachází v nadmořské výšce 2500 metrů. Většina návštěvníků sem proto přichází během letních měsíců.

Bodie očima dnešního návštěvníka

Procházíme se po prašných ulicích lemovaných opuštěnými dřevěnými domy, o kterých jsem četl v dobrodružných knížkách nebo je viděl ve westernech. S rozvojem automobilů mělo Bodie i svoji benzinovou pumpu. Ta tu stojí dodnes. Najdete zde dva podivně vyhlížející stojany se skleněnými nádobami v horní části, takže vypadají spíše jako nějaké zahradní lampy. Kromě oprýskané žluté cedule s nápisem SHELL s několika dírami od kulek tu najdete také malý poklad. Nejedná se o zlato, ale o veterán nákladního auta Dodge Graham z roku 1927.

Bodie - Dodge Graham

Bylo to zajímavé vidět ještě velmi dobře zachovalé dřevěné stavby, do některých se dalo vejít, a uvnitř zanechané vše, jako by to bylo právě před chvílí, co je jejich obyvatelé opustili. Na stolech je připravené nádobí (k obědu?), židle je mírně odsunutá, nad kamny se suší utěrka a všechno pokrývá silná vrstva jemného prachu. Jdeme kolem velmi zachovalého kostela metodistické církve, obchodu, školy, hotelu, rozbitých a polámaných koňských povozů, dřevěných loukoťových  kol,  historické čerpací stanice a baru. S trochou fantazie vidíte uvnitř popíjet hlučné špinavé zlatokopy i nažehlené boháče. Jenže tu po nich zbyly jen dopité sklenice, několik žetonů na stole a láhev pohozená na podlaze. Místní obchod je plný zboží, krabic a plechovek, ale bez zákazníků a bez úslužného prodavače.

Nad městečkem se pod holým svahem kopce rozprostírá opuštěný a uzavřený areál zlatých dolů s mnoha různými budovami, dopravníky a dalšími zařízeními a technikou. Tam je ale vstup pro velké riziko úrazu nebo pádu do staré štoly zakázán.

Bodie - interiér opuštěného domu
Interiér jednoho z opuštěných domů

S odstupem času si uvědomuji, že jsem se tak moc kochal títmo místem, které doslova dýchalo nedávnou historií, jenž nás v dětství fascinovala ze stránek dobrodružných knih, až jsem zapomněl pořídit pořádné fotky. Asi se sem budu muset ještě jednou vrátit :-) Pokud to tedy bude možné, protože se objevily zprávy o úplném uzavření tohoto místa.

Bodie
Pohled do jedné z ulic Bodie

Loučíme se s velmi silným závanem minulosti, která není až tak dávná, minulosti, která nás vzrušovala v dobrodružných knihách a filmech, a míříme k nedalekému národnímu parku Yosemite.

Další informace a zdroje:

  • Oficiální stránky Bodie www.bodie.com nebo stránky State Historic Park, kde najdete veškeré základní informace pro návštěvníky, něco o Bodie, několik fotografií a otvírací dobu.

Bodie - opravdové zlatokopecké městečko

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Bajková Zvičina - čas 0:07

Zdarec. Docela jsem se při čtení pobavil, některá popisovaná místa znám! A když je tma, já

Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

Pivnická rokle příjemně překvapila i nás! Fakt hezké místo.

Hrad Pecka a mlýn Borovnice

Ale jo, jen bylo moc toho asfaltu. Tak 29. března 2024 znovu.

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park Stubaiské Alpy Karwendel Dolomity