To, že jsem opět v San Francisku mi začalo naplno docházet asi až druhý den po příjezdu, kdy jsme se za krásného a slunečného dne procházeli po podlél pobřeží a když jsem v dálce uviděl známou siluetu Golden Gate Bridge. Jsem v San Francisku podruhé, vím, co mě zde čeká a považuji se za ostříleného návštěvníka. Ale za těch deset let se přeci jen některé věci změnily. Ne moc, ale změnily.
Návštěva města po 10 letech
Hlavní změnou je směnný kurs. V roce 1998 jsme za 1 USD vysolili kolem 35 Kč, dnes je to "pouhých" 16 Kč! Takže přespání v motelu a večeře v restauraci pro nás už není science-fiction, ale realita. Přesto po příjezdu do San Francisca vedu kluky na Oakland, kde by mělo být ubytování v motelu cenově mnohem výhodnější než za mostem v samotném San Franciscu. Vracíme se až v noci, unavení z třídenního pobytu v Yosemitském národním parku. Mám s sebou katalog motelů (myslím, že je to MOTEL 8) a v Oaklandu hledáme jeden z nich.
Podle mapky v katalogu se nehledá zrovna dobře a danou ulici nemůžeme trefit. A tak zastavujeme u jedné benzinky, abychom se optali na cestu. Už při pohledu ven je jasné, že tu moc bezpečno nebude. Kolem benzinky se poflakují černí mladíci a z otevřených dvířek jejich aut duní hlasitý (asi) hip-hop.
Náhle míjíme nějaký motel a protože už jsme fakt unaveni hledáním a dlouhou jízdou, rozhodujeme se tam zajet. Parkujeme ve dvoře a jdeme do malinké ušmudlané recepce se přihlásit. Za tlustým popraskaným a poslepovaným plastovým sklem s provrtanými dírami pro verbální komunikaci na nás mžourají malá podlitá očka ze žlutohnědého obličeje hubeného Inda. Vypadal nemocně. A komunikace s ním značně vázla. Jako by nás vůbec nevnímal. Jen kroutil hlavou a pro nás hodně těžko srozumitelnou angličtinou mumlal, že nás neubytuje. Prostě nás odmítnul bez rozumného vysvětlení.
Odjeli jsme tedy a řekli si, že to prostě zkusíme přímo v San Franciscu. Když přejíždíme Bay Bridge, říkáme si, jestli nám tím nezachránil přinejmenším zdraví. Přejíždíme do San Francisca a ubytování nacházíme docela rychle a bez problémů v motelu Super 8. Ani cena není nijak vysoká, i když se musíme spokojit s přistýlkou na skládacím lehátku. Tedy já. Ale jsme tu jen na dvě noci.
Something for your camera
Radek se nakonec rozhodl správně pro koupi nové digitální zrcadlovky Canon právě v USA. Ceny jsou tu ve srovnání s Evropou o dost nižší. Po krátkém průzkumu asi tří obchodů se vracíme do jednoho z nich. Radek si plní sen ve formě aparátu a já pořizuji nový systémový blesk. Pak už se pyšně procházíme po ulicích San Francisca s foťáky na krku. Jenže kdykoli jdeme kolem nějaké audio-video prodejny, venku stojící prodavači nás hned zastavuji se slovy: "I've got something for your camera, sir!" Mají tím na mysli různé předražené a pochybné příslušenství, hlavně ve formě nejrůznějších filtrů nebo předsádek.
Během těch necelých dvou dnů si prohlížíme stejná místa jako při první návštěvě, jen mi to snad přijde, že více v pohodě. I kluci se chtěli smočit v Pacifiku a tak míříme na Baker Beach. Cestou podjíždíme nájezd na Golden Gate Bridge a po Lincoln Blvd. a Bowley Road přijíždíme na konec Gibson Road, kde je malé parkoviště, jen pár metrů od pláže. Venku je krásné teplo a písek pláže tak pálí do nohou, že na něm nevydržíme na boso stát! Ale voda je ledová. Na koupání to není, tak si alespoň smáčíme rozpálená chodidla. Míříme ke Golden Gate Bridge, na který je odsud krásný výhled. Z pláže vystupujeme po schodech tvořených dřevěnými kuláči položených na zemi a spojených ocelovým lanem, které nás vyvádějí na pěšinu nad útesy, klikatící se jakýmsi parkem s vyhlídkami na moře až ke Golden Gate Bridge. Tam jsme strávili hodně času v návštěvním centru a v blízkém stánku s občerstvením :-)
Na závěr
Co dodat na závěr? Není co. Jesli budu mít příležitost jet do San Francisca ještě jednou, pojedu!
Další informace:
San Francisco po 10 letech
Články ze stejné lokality
- San Francisco - město, kde chce každý bydlet v rubrice Cestování (1998)
Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0 | přidat komentář