Pojali jsme to jen jako krátký výlet a hlavně zpestření cesty z Krkonoš domů. O tom, že v Jestřebkách stojí nová rozhledna (no kde vlastně dnes nestojí nová rozhledna, že?), jsem se dozvěděl od Vládi, místního bajkera. Velkou výhodou této rozhledny je fakt, že je volně přístupná, takže si můžete vychutnat výhled v době, kterou sami preferujete - ať je to ve dne nebo v noci, v každém ročním období.

Rok 2014 je zatím rekordní, co se týče počtu nově otevřených rozhleden v ČR. Jednou z nich je i Slavětínská rozhledna. Podle názvu jsem původně myslel, že ji mám hledat poblíž Nového Města nad Metují, ale tato stavba stojí v Jestřebích horách v nejvyšším bodě Markoušovického hřebene. Trochu mě překvapuje, že prošla stavba nové rozhledny a ne oprava té na Žaltmanu, který je odsud vzdálený necelé 4 km a je o 32 metrů vyšší. Na Žalmanu už roky stojí stará kovová vyhlídková věž. Tam jsem byl naposledy v roce 2006, takže vůbec nevím, jak to tam dnes s rozhlednou vypadá.

Co jsme hlavně řešili byla trasa, kudy půjdeme k rozhledně. Jak jsem se již zmínil, chtěli jsme se tu zastavit jen na krátký výlet při návratu z Krkonoš. Prakticky se nabízejí čtyři možnosti, kde zvolit výchozí místo:

1. Petříkovice jsme zavrhli, protože bychom dlouho šli fádním lesem.
2. Slavětín, který je pro nás teď daleko a za hřebenem.
   
3. Markoušovice. To je asi nejsnažší a nejkratší cesta, ale pro nás by to byla velká a zbytečná zajížďka autem.
4. Lhota. Tu jsme nakonec zvolili.

Odkaz na mapu: https://mapy.cz/s/37xIj

Když projíždíme Lhotou, koukám, že bude asi známější jako jedno z možných východisek na Trutnov Trails. Vesnici projíždíme po úzké asfaltce nahoru a parkujeme až na samém konci osady Bezděkov. Tady za závorou začíná stoupat betonová cesta kopírující parní potrubí z nedaleké elektrárny.

Jdeme sice lesem, ale díky těm trubám i povrchu samotné cesty to tu moc hezky nepůsobí. Na ošklivé cestě si vzpomínámm, že mě tudy vlastně jednou Vláďa už protáhnul. To bylo tehdy když jsme zajeli až na Žaltman. A když po chvíli přicházíme ke křížení se zelenou turistickou značkou, vzpomínáme si s Martinou oba dva na ještě jednu, větší a vydařenou bajkovou akci před dávnými 11 lety (odkazy na obě jsou pod článkem). A my si mysleli, že jsme v tomto koutu dnes úplně poprvé.

Když přicházíme k zelené značce, zatáčíme vpravo na ní. Beton jsme už opustili, teď prudce stoupáme po lesní cestě vysypané makadanem. Cesta se po chvíli u altánku ohýbá vlevo k jiho-východu a v lese se nám ukazuje jeden z bunkrů předválečného pevnění.

Zbývá posledních pár metrů a vynořujeme se z lesa. Na otevřeném prostranství vidíme, že cesta opravdu protíná táhlý hřeben a ve výseku lesa se nám otvírají výhledy k jihu a jiho-západu. Vlevo od cesty se tyčí dřevěná stavba rozhledny. Je tu dost živo, turisté i cyklisti. Dokonce musíme chvilku počkat, než se uvolní schodiště, po kterém právě schází větší skupina lidí.

Točité schody nás vyšroubovaly vysoko nad koruny stromů a shodujeme se na tom, že výhled je odsud opravdu krásný. Navíc tomu přispívá i to počasí a čistý vzduch. Vidíme opravdu dost zřetelně a okolní kopce i Krkonoše se zdají být tak blízko. Dokonce i Ruprechtický špičák nebo polská Waligóra se nám připadají blízko a přitom je to odsud více než 20 km. Na východě poznáváme nezaměnitelnou siluetu naší oblíbené Velké Hejšoviny a na jihu se třpytí proužek hladiny vodní nádrže Rozkoš u České Skalice. Kousek pod sebou máme i Trutnov.

Fotky

Zpět se vracíme po zelené značce až k parnímu potrubí. Ještě se jdeme podívat naproti do lesa na Pěchotní srub na Pahorku. Od křížení zelené značky s cestou se vracíme kousek zpět k okraji lesa a pak jdeme dál lesní cestou vlevo od té betonové, po které jsme sem přišli. Určitě to bude hezčí než jít zase podél trubek.

A opravdu, moc hezká lesní cesta. Je tu značena i jedna z tras Trutnov Trails - Bunkr Trail. Cesta klesá hustým lesem a proti nám stoupá e-cyklista. Cesta se otočila o 180° a vyvedla nás na prosluněnou louku. Chvíli tu usedáme a uživáme si ten parádní teplý den. Podle původní předpovědi mělo dnes spíš pršet, ale to už asi nikoho nepřekvapí. K autu už nám zbyl jen poslední kousek lesní cesty.