Broumovky - taková malá procházka

Po včerejším krásném výletu do Bludných skal a na Hejšovinu usoudil Mirek, že Vlaďka nedala dostatečně najevo zda se jí výlet líbil a tak dneska podnikneme opravdu malé a nenáročné seznámení s Broumovskými stěnami, aby viděla, že je tady opravdu hezky. :o) Po příjezdu na parkoviště ve Slavném a pohledu na hodinky je více než jasné, že místo obědu na Hvězdě si tam dáme večeři.

Vyrážíme ve složení Mirek, Martina, Vlaďka, Dominika a já. K rozcestí nás dovede žlutá značka, kterou tam změníme na zelenou. Bohužel, asfalt pod nohama nám zůstane i nadále. Asi po dvou kilometrech přecházíme konečně na lesní cestu. Zatím se nám jde hezky a dobře se bavíme. První trošku větší kameny se nám pod nohy dostávají až od dalšího rozcestí. Tam totiž začneme stoupat po prudší cestě a ještě před tím změníme barvu značky na žlutou. Ta nás dovede na Korunu, kde je vyhlídka na Božanov a dál do Polska. Tu na chvíli obsadíme.

Pohodička na vyhlídce na Koruně.

Zpátky se vracíme stejnou cestou, ale odskočíme si na další vyhlídku. Tentokrát nám ukáže Broumov a okolí. Vracíme se na značenou cestu a budeme žlutou následovat až na Kamennou bránu. Ani nevím jak k tomu došlo, ale jdeme s Dominikou nějak moc vpředu, protože Mirka s holkami za námi nevidíme ani neslyšíme. Chvílemi si říkám, jestli vůbec jdeme dobře, protože jsem dlouho nezahlédl značku a cesta, či spíše pěšinka nás vede někam dolů, přímo do hustého lesního porostu. Naštěstí mačetu nepotřebujeme a za chvíli narazíme na rozcestí, které nám ukazuje, že ke  Kamenné bráně zbývá pár set metrů. Jsme tam.

Sedíme a stojíme na velikém balvanu, další balvan máme nad hlavou, věříme, že tam ještě chvíli vydrží a jinak si vychutnáváme překrásný výhled do kraje na Broumov a Javoří hory. Vracíme se na rozcestí a pokračujeme vpravo, stále po žluté. Sejdeme pár schodů vytesaných do skály a zastavujeme se na lesní cestě. Kola s sebou nemáme a tak si kousek technicky náročného sjezdu, zvaného též Vodní zámky, sejdeme pěšky. Nevím, asi bych to stejně nesjel. Dávám pozor na nenápadnou odbočku značky vlevo, abychom nedopadli jako minule, kdy jsme ji přešli a museli se kus vracet.

Za chvilku procházíme nad několika balvany naskládaných různě přes sebe, že pod nimi jistě budou různě velké prostory. Bohužel nemám čelovku a tak se průzkum nekoná. :o) Mirek na  nás už čeká pod vzdušným vedením vysokého napětí, nebo velmi vysokého napětí? To je jedno, prostě pod dráty elektrického vedení. Nějakou dobu tady pobudeme, vymyslíme spoustu nesmyslů a pak pokračujeme lesem po zvlněné pěšině, až do Zaječí rokle.

Z rokle nás vyvede naše dnešní průvodkyně – žlutá značka. Před námi je docela prudká cesta vzhůru a půl kilometru k rozcestí nad Slavným. Po příchodu na parkoviště máme dnes v nohách asi dvanáct kilometrů hezkou přírodou a už se těšíme na výbornou večeři na Hvězdě, kam už naštěstí nemusíme jít pěšky.