Do Jestřebích hor spadaným listím

V sobotu 21. 11. 2020 se vydáváme na pěší výlet do Jestřebích hor přes jejich nejvyšší bod – Žaltman (dle dostupných informací byl dříve nazýván Hexenstein – Kámen čarodějnic).

Z hradeckého nádraží vyjíždíme vlakem do Malých Svatoňovic – Míra, Michal a já. V Jaroměři se ještě přidává Pavla se svým psem. Cestu vlakem si zpříjemňujeme Mírovým svařáčkem a vínem šípkovým z jeho vlastní výroby. Po příjezdu do Malých Svatoňvoic se z vlakového nádraží vydáváme po červené turistické značce na rozcestí Na horách. Odtud dále po červené (též Cesta Bratří Čapků) až na rozcestí Pod Pasekou. Tady odbočujeme z této Cesty Bratří Čapků, ale také na červenou turistickou značku, po níž dojdeme na Paseku k Jestřebí boudě, která má však z důvodu vládních nařízení až do odvolání zavřeno. Na omrzlé stolečky tedy prostíráme z vlastních zásob – teplé svařené víno a něco k snědku. Po zahřátí pokračujeme po zelené turistické značce až na nejvyšší bod Jestřebích hor - Žaltman (740 m n. m.), na jehož vrchu se tyčí nová rozhledna, která byla otevřena v letošním roce. Celou cestu nás doprovází mlha a tak tomu je i na tomto vrchu. Po výstupu na rozhlednu, která je dnes pěkně omrzlá, se nám otevírají panoramata. No panormata, bohužel ta dnešní jsou také v mlze. Na rozhledně nás zaujalo upozornění, že se na ni nesmí, resp. asi na jeji vrcholovou plošinu, za bouřky. Ale toto upozornění je až u vrcholové plošiny.

Odtud pokračujeme k přístřešku Bílý kůl, kde máme v plánu opečení buřtů. Již z dálky je vidět kouř, který stoupá z přístřešku. Nemusíme tedy oheň rozdělávat, stačí jen přiložit a sehnat klacíky na opékání. Buřtíky přicházejí k chuti. Ohřát a něco si opéci přichází další turisté, a tak začínáme pomalu balit. Dále pokračujeme přes rozcestí U Šrejberky k Božímu hrobu, který je dnes otevřen a je součástí tzv. Mariánského sadu v Malých Svatoňovicích, ve kterém se dále nacházejí kapličky a kříže. Ještě se jdeme podívat k Dědičné štole Kateřině, která nese toto jméno po náchodské kněžně Kateřině Zaháňské. Jelikož máme ještě čas k odjezdu vlaku zastavujeme se v Kavárně Dášeňka, která je otevřena, a tak si tu na závěr našeho dnenšího výletu objednáváme svařáček.

I když to zpočátku vypadalo, že jsme v těchto místech sami, od Jestřebí boudy jsme již potkávali turisty, které k procházce do těchto míst také neodradilo mlhavé počasí. A i když nás celý den provázelo mlhavé počasí své kouzlo tu příroda měla. Příroda, která byla omrzlá a vytvářela tak krásné obrazce.