Publikováno 2007
19
Recenze Rockmachine Catastrophe 2007
Upgrade nebo koupě nového? To bylo mé počáteční dilema, na čem budu jezdit v sezóně 007 a dál. Landslide loni prošel generálkou a až na vidli bych na něm nic neměnil. Hlavním a rozhodujícím impulsem byla Martina. Když jsem viděl, jak jí to ježdění jde, bylo mi jasné, že low-end model Kelly's jí stačit nebude. Landslide by byl pro ní skokem do skutečného bikingu přinášejícího radost. A já si mohl udělat radost novým strojem.
Hejšovina a Bludné skály pod sněhem
Neustále se točíme vlevo a vpravo a zase vlevo, tu sehnout, tady se v podřepu prosoukat, jinde je zase nutné se opřít a projít v náklonu. Asi by tu bylo skutečné bludiště nebýt dřevěné lávky, která nás bezpečně provedla z jednoho konce na druhý. Dnes ani v létě tu není zbytečná; drží se tu totiž dost vody. Přestože tu nejsou ty výhledy, je neustále se na co dívat. A také co fotit.
IV. noční výstup na Sněžku
To už se ale naše zraky upoutaly k východu, kde na 7:25 předpovězený východ Slunce, navzdory oblačnosti, už rozehrává své dočasné ale dokonalé barevné divadlo. Navíc dynamické díky letícím mrakům, které se dole v údolích převalují v bílých kupách a ze kterých vítr zvedá cáry mlhy a honí je přes červenou oblohu.
Okolo Černé hory
Parádní výšvih s obrovským štěstím na počasí. Biking v Krkonoších bylo to, co mi ještě letos chybělo. Díky vlhku a později i krátkému polednímu dešti byl terén zajímavější. Prostě bikerská podzimní lahůdka, někde docela dost technicky náročná, když jsme se snažili najít nejlepší stopu přes změť velkých a mokrých kamenů a kořenů. Teď už jsem s neodvratným příchodem konce vrcholné bikové sezóny smířen.
bike - circus Hinterglemm (mtb Rakousko)
Pro naši první zkušenost s bajkováním v opravdových Alpách jsme se nakonec rozhodli pro Hinterglemm. Zprvu jsme byli zaskočeni těmi kopci, ale bylo to tam super!
Velký výlet na Maly Staw
Po předloňském veleúspěšném výletu na Hejšovinu a do Bludných skal opět něco ze zajímavostí u našich severních sousedů. Maly Staw je významným ledovcovým jezerem ležícím na polské straně Krkonoš. Na jeho břehu byla zbudována turistická chata Samotnia, kterou místní řadí mezi nejkrásnější v Polsku.
Povedené Jestřebí hory
Pobyt v lese končí prudkým singlem. Cítím, že dnes je podklad více mokrý a kluzký. Kolo pode mnou tancuje vlevo a vpravo jako kdyby mělo závrať. Smykem jsem dojel k již čekající skupince, která se ještě živě o něčem bavila. Až tady jsem postřehnul Martinův špinavý dres s trhlinami, nohy i ruce od červeného bláta. V nejprudší části sjezdu, kde se muselo hodně za sedlo, spadl.
Nepřívětivé Totes Gebirge
Jsme ve výšce 2.100 m n.m., stojíme uprostřed pusté zasněžené krajiny, bičuje nás silný vítr. A to jsme ještě nevystoupili na závěrečný otevřený hřeben vedoucí k vrcholu, který je navíc zahalen hustou oblačností. Po krátké poradě a zhodnocení počasí se rozhodujeme pro sestup. Zkusíme to zítra znovu.
Zvičina z Trutnova
Tak tohle bylo opravdu narychlo. Ve čtvrtek Mirek poslal e-mail, že se v sobotu jedeme na Zvičinu. Do Hradce se mi opravdu jet nechce a tak mě napadlo, že bych se k nim mohl přidat třeba e Vřešťově a dál bychom pokračovali už společně. Na zpáteční cestě se někde odpojím a pojedu domů. To je můj plán, ale uvidím. Třeba mě napadne jiná trasa. A napadla, naštěstí.
