bike-trek.cz

Výlet se vydařil nad očekávání

  17. dubna 2021
Úvod / Články / Výlety a turistika / Výlet se vydařil nad očekávání

Nejdřív jsem si říkal, že to bude jen takový úplně obyčejný výlet do stokrát prochozených Broumovských stěn, že nebude o čem psát, že nebudu brát ani foťák, protože na ta známá místa bude pro případnou fotku na Instagram stačit jen mobil. I předpoveď počasí vypadala špatně a byli jsme připraveni, že to celé půjdeme v drobném dešti nebo sněžení ukryti po kapucemi. Nechali jsme proto rodiny doma a vyrazili jen v pánské sestavě, tedy až na Vláďu, který změnil periodu týdenních nákupů a zbytek dne prolenošil doma v teple. Jenže ani nám zima nebyla.

Ráno prší, ale radar ukazuje, že na Broumovsku je to v pohodě. Po velkých peripetiích s dopravou a opravdu dlouhých objížďkách jsme se nakonec dostali na parkoviště na Slavném jen se čtvrt hodinovým zpožděním. Dlouho se nerozmýšlíme a vyrážíme na odsouhlasenou trasu. Kromě plánu na samotnou trasu je tu ještě přání zastavit se na chatě Hvězda u případného výdejního okénka a na úplný závěr u Adlerů pro výtečné zákusky.

Vycházíme mlhavým ránem po červené směrem ke Slavenským hřibům. Už když jsme sem přijížděli, bylo vidět, že stromy jsou zasněžené. A tady v lese je vše opravdu bílé, odsud ještě zima neodešla. Předpověď byla špatná, ale skutečnost je úplně jiná - vůbec nefouká, neprší, vše je pod bílou pokrývkou a pocitově je velmi příjemně, žádná zima. No prostě paráda! To že není viditelnost ani výhledy nám nevadí.

Broumovské stěny

Je to hrůza, ale když se mě Jirka ptá, jestli se jdeme podívat na Slavenské hřiby, odpovídám, že to už známe a jdeme dál. Vynecháváme i další odbočku žluté k vyhlídce Ovčín. Snad ani nejde o to, že by nebylo nic vidět, ale dnes jsme se prostě jen chtěli po dlouhé uzávěře potkat, projít se mezi skalami a pokecat. A taky se podívat na pár úseků, kudy jsme už léta nešli.

Broumovské stěny

Červená značka hřebenovky tak doprovází naše kroky i dál. Po dlážděné cestě, kde sníh vykresluje jednotlivé kameny, křížíme horní část Hájkovy rokle a stoupáme. Zastavili jsme se až u turistického přístřešku na čaj a svačinu. Je tu naprostý klid a ticho. Jen občasný zpěv ptáků prozrazuje, že toto bude asi poslední záchvěv zimy před definitivním příchodem jara. Zima není ani nám, přestože tu jen tak postáváme. Nechápeme, jak si mohl Vláďa nechat ujít tak parádní výlet a navíc bez omluvenky.

Krásná hřebenová stezka se klikatí dál mezi stromy a kameny, stoupá a zase klesá. I tady je ale víc než polovina stromů suchých. Když procházíme nad místem, kde se tvoří ledopád, nakukuje Jirka zvědavě dolů, jestli tam náhodou není i dnes. Protože bylo před týdnem už opravdu velké teplo, nepočítím s tím, že by tam něco zbylo. Jenže Jirka volá, že tam je. Tak se jdu podívat a tam takovýhle malý zbytek... Tak kvůli tomuhle jsi mě sem táhnul!?

Broumovské stěny - ledopád

Míjíme dominantní Pánovu věž a klesáme do rokle Kotel. Cesta se tu stáčí o 180 stupňů a občas ji kříží vyvrácený strom. Některé polomy nevapadají moc bezpečně a raději se tu nezdržujeme. Z lesní cesty odbočujeme zase na pěšinu a přichází jeden z nejmalebnějších úseků kolem vysokých a hladkých skalních stěn. Kolikrát jsme tohle místo už vyfotili a kolikrát to ještě uděláme nevím.

Broumovské stěny

I když je mlha, na Supí hnízdo se podívat jdeme. Nevím proč, ale to jsme snad nikdy nevynechali. Pohled na pocukrované skály a stromy nás uspokojil. Když se mlha trochu protrhla, je vidět, že v broumovské kotlině žádný sníh není. Stačí pár výškových metrů a jsme v úplně jiném světě.

Broumovské stěny - Supí hnízdo

Proplétáme se (známým) bludištěm skal nad Kovářovou roklí. Znovu se potvrzuje, že Broumovské stěny mají kouzlo za každého počasí. Pravda, lijavec by asi nebyl příjemný, ale mlha, mráz nebo sníh jim snad sluší víc než horký letní den. Asi s tímto faktem bude souhlasit i (skalní útvar) Bumbrlíček, který má za takových dní jako dnes určitě více klidu.

Bumbrlíček

Je tu ještě jedna odbočka, kterou jsme teda nevynechali - zašli jsme do Skalního divadla. Dnes hrají zimní nastudování Pohledu do Kovářovy rokle. Jak se tam tak dívám říkám Jirkovi: "Na Hvězdě si dám kyselo, cítím ho až tady." Zasmáli jsme se tomu, i když jsme oba doufali, že alespoň výdejní okénko s klobásou by mohlo být otevřené. Ale vzhledem k tomu, že jsme zatím potkali asi jen 4 lidi, i o tom pochybujeme.

Skalní divadlo

Od Skalního divadla je to k chatě Hvězda opravdu už jen pár minut. Les je v závěru pěšiny před kaplí vymýcen a tak se naskýtá nezvyklý pohled na kapli i na chatu. Z bufetu se kouří, ale vzhledem k tomu, odkud vidíme ten kouř vycházet to spíš vypadá, že tam hoří. No uvidíme. A uviděli jsme, když jsme přišli na dohled vchodu do chaty - do bufetu nemusíme.

Chata Hvězda

Dnes se neohřejeme u krbu, ani se nepodíváme z terasy (i když by to byl jen pohled do mlhy), ale to bylo radosti, když jsme zjistili, že nejenom že je otevřené (alespoň) okénko, ale já si můžu dát to kyselo a Jirka bramborák. Obojí jsme zapili nealko Primátorem a byli jsme naprosto spokojeni. Možná to spíš chtělo v dnešním počasí něco teplého k pití, ale to pivko přišlo k chuti.

Na závěr jsme popovídali s panem Novákem a z návštěvní knihy, kterou nám ukázal, se dozvěděli, jak se to kyselo vaří. Byli jsme rádi, že bylo otevřeno a že jsme si mohli něco dát. Pokud jsme kdykoli zavítali do této části Broumovek, nikdy nechyběl oběd na Hvězdě. Ale teď je na čase zase pokračovat.

Kovářova rokle

Dlouho jsme nešli úsek od Hvězdy do Kovářovy rokle, který je značený zelenou značkou. Tak jsme se už při plánování rozhodli, že si ho připomeneme. Prošli jsme mladým lesem a zašli mezi skály. Postupně klesáme dolů po zasněžených a později umrzlých schodech. "Bez toho zábradlí by to snad ani nešlo!", říká Jirka, zatímco se spouští posledním úsekem, kde mu trochu podjely nohy. "Ale šlo", odpovídám, "jen by to bylo trochu hóóóóršííííííí..." - a už sedím na zadku. Tady už zábradlí nebylo.

To už jsme dole v Kovářově rokli, procházíme známou jeskyní, kterou zase fotíme. V závěru Kovářovky probíhá dost intenzivní těžba dřeva. Brzy tu snad nebude ani strom, což si vůbec neumím představit. Vyhýbáme se hlubokým rozbahněným kolejím od lesní techniky a přicházíme dolů na Pánovu cestu.

Broumovské stěny

Další úsek, který jsem opravdu hodně dolouho nešel, je Linhartova stezka značená modrou turistickou. Prohlížíme si jeden z trampských srubů, díváme se dolů do na Pánovu cestu a postupně se stáčíme k jihu podél okraje lesa lemujícího Hájkovu rokli. Ta je známá vodopádem Suchodolská Niagára, ale jak se s Jirkou shodujeme, toto pojmenování v sobě nese opravdu hodně nadsázky, což shodou okolností oba dva můžeme dost dobře posoudit. A je tu další téma k hovoru a zavzpomínání. (Dano, Petře, jestli tohle čtete, tak jsme vzpomněli nejenom na vás, ale i na zbytek osazenstva našeho auta.)

A je tu závěrečný úsek našeho opravdu nenáročného výletu, kdy cesta je cíl. Zbývá projít Hruškovu rokli, taky dost poznamenanou polomy a erozí. Dříve se to tu dalo při troše šikovnosti sjet na bajku, ale dnes to tu vypadá tak, že bych se o to ani nepokoušel. Smutný pohled na tuto zahrádku Broumovských stěn.

Nově vysazeným Třem krásným smrkům zbývá ještě hodně let než budou vypadat jako ty původní. Poslední krátké soupání a jsme na louce. Poslední vyčůrání před odjezdem a po pár metrech jsme na parkovišti. Naprosto spokojeni s tím, jak nám to dnes vyšlo s počasím i s jídlem na Hvězdě. Už to sem nepatří, ale vyšlo nám to i s kávou a zákusky v Café Adler v Polici nad Metují. Takže dnes za 1 s *!

Výlet se vydařil nad očekávání

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Sejřava a Klikawa

Máte pravdu. Díky za upozornění. Je mi potěšením, že jste článek pročetl přesně.

Stredné Piecky v zimě, Slovenský ráj

Slovenský ráj máme rádi a už jsme tam byli 2x. Ale je to něco úplně

Za posledním sněhem do Krkonoš

Takže, Vláďo, příště přibalit ještě opalovací krém! ;-)

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park

Krátké zprávy

Ruprechtický špičák

Šli jsme na výlet na Ruprechtický špičák, ale nejdřív jsme šli na jiný kopec, ze kterého jsme se pak na Ruprechťák dívali. Obešli jsme velké údolí a došli k prudkému kopci. Museli jsme jít přes

Krušné Krušné hory

Už dlouho jsme nezavítali do míst s tolika kontrasty, jako jsme viděli v Krušných horách. Příroda krásná, lesy zelené, hezké turistické cíle, ale také zchátralé domy a chaty v dezolátním stavu, mizerné stravovací