Roklina v Broumovkách

Vždy tu předkládáme články s tipy na výlet, kterými se můžete nechat inspirovat. Tentokrát jsme ale zavítali do krásných Broumovských stěn na místo, které nám bylo ukázáno Jirkou, ale které chceme zachovat jen pro zasvěcené. Článek sem dávám proto, abych ukázal, že Broumovky jsou opravdu krásné.

Za 60 Kaček na den parkujeme na Slavném, odkud nás Jirka vede směrem k roklině, kterou objevil. Začátek cesty je nám s Vláďou dobře znám, šli jsme tudy mnohokrát a několikrát si zdejší terén užili i na bajku.

Neznámá roklina

Pak ale ze známé cesty odbočujeme a dostáváme se do neznámého terénu. Chceme si udělat první fotku. Jirka se nám během té krátké chvíle ztrácí v labyrintu skal. Museli jsme na sebe zavolat, než jsme se konečně našli. Když jsem pak viděl kam zalézáme, bylo mi jasné, že bez něj bychom další cestu nenašli.

Podlézáme obrovský balvan a ocitáme se v jiném světě. Vláďa za vstup zaplatil vlastní krví, když se odřel o kámen, tak jsem rád, že jsem zvolil druhou cestu - vrchem. Stojíme u malého, ale pěkného vodopádku. Právě skončilo deštivé období, takže vody je v něm dostatek. Vodopád je obklopen ze všech stran pískovcovými skalami, které tu nechávají malý prostor, asi 1,5 × 3 metry. Další cestu nahoru roklinou nám usnadňuje dřevěný žebřík opřený vedle vodopádu.

Vystoupali jsme asi o 3 až 4 metry výš na malou plošinu opět obklopenou skalními stěnami a přeťatou malým čůrkem vody, která pak odsud pak padá do vodopádku. V prohlubni plošiny se drží - vhledem ke skalám bych řekl jezírko, ale jde spíš jen o kaluž. Přímo v ní stojí další žebřík, protože voda sem stéká asi po třímetrové stěně.

Stoupáme roklinou výš. Tady je už kromě skal také měkké podloží zadržující vodu jako houba. Přechod usnadňuje široká lávka z kuláčů. Voda sem přitéká klikatým přítokem kopírujícím skály, které mu daly zlatavou barvu. "Moc hezké místo!", chválíme Jirku. Díky, že jsi nám tohle místo ukázal.

Ta malebnější a členitější část rokle končí. Byl to jen krátký úsek - trochu připomínající rokliny Slovenského ráje - ale přesto moc pěkný. Skalní stěny se více rozestoupily a mezi nimi vznikl prostor ukrytý před návštěvníky. Je tu dřevěné posezení s ohništěm, kolem kterého pokračujeme stále výš. Před námi se objevuje už jenom krátký žebřík usnadňující výstup na oblý balvan levé stěny rokle. Pak už stoupáme po pěšině na okrajové skály.

Tady jsme se občerstvili a kochali roklinou

Nahoře se nám naskýtá výhled do celé horní části rokliny. Je sice hodně zarostlá náletovými dřevinami, ale místo i výhled jsou hezké. K pohodlnému kochání se je tu připravena i dřevěná lavička. Na protější skále nad roklinou vidíme podobnou lavičku. Hezké místo pro svačinu a občerstvení, které hned putuje z batohů ven. Ještě chvíli se tu kocháme, než jsme došli na nedalekou turistickou trasu.

Vyhlídka Ovčín

Když už jsme v části Broumovek blízko Slavného, rozhodli jsme se ještě zajít na Ovčín, kam moc často nechodíme. A asi nejen my, protože tu potkáváme jen další dva lidi. Přitom je dnes tak krásný den na turistiku. Žádné vedro, polojasno, jen se trochu honí mraky.

Pohled z Ovčína na Broumov

Když docházíme na samotný ovčín a díváme se na sever na Broumov a celou kotlinu, vidíme nad Javořími horami tmavé mraky s cáry deště. V oblasti Ruprechtic a Janoviček už prší a déšť se už dotýká i Broumova. Vítr ale vane západní, takže by se nám to mohlo vyhnout.

Kamenné (Slavětínské) hřiby

Jdeme se proto ještě v klidu podívat na Kamenné hřiby, kde máme sto chutí jedné urousané a obtloustlé turistce urazit cigaretu od huby. Kdyby bylo tak sucho jako ještě před pár dny, určitě bychom to udělali.

Kamenné hřiby

Hřiby jsou nám známé, tak jsme se ještě zaběhli podívat na vyhlídku na Čertovu tchýni a pak nás Jirka zavedl na ještě jednu skálu, kterou nedávno objevil. Výstup na ní usnadňuje žebřík a shora je krásně vidět téměř celé severní panorama Broumovek a Broumovskou kotlinu tu máte přímo pod nohama

Pohled dolů na Martínkovice

Jenže to už se nám začíná hřmít nad hlavou. Když se vracíme, spadlo na nás pár kapek a už jsem se chystal vyndat bundu. Jirka je v klidu, že prý z toho nic nebude. Na okraji lesa už prší a když jsme na rozcestí Nad Slavným, tak už slušně leje a fouká. K autu je to už jen kousek a nechceme tam dojít úplně promočení a tak náš dnešní výlet završujeme malým sprintem.

A něco sladkého na závěr

Vlastně ne, završili jsme ho vynikajícím zákuskem (a v mém případě ne malým) a kávou ve skvělé kavárně v Polici, kterou nám Jirka ukázal. Jirko, kam ty na ty parádní tipy zdejší lokality chodíš?