Prameny Lužnice

Lužnice (německy Lainsitz nebo Luschnitz) je řeka na jihu České republiky s horním tokem v Rakousku (Dolní Rakousy). Je to pravobřežní přítok Vltavy. Je dlouhá 208 km. Relativně zachované přírodní koryto horního toku má četné meandry. Lužnice také reguluje množství vody mnoha rybníků ve svém povodí (například Rožmberku již od dob Jakuba Krčína z Jelčan nebo napájecím kanálem Zlatá stoka).

Asi 3 km za Majdalenou se koryto Lužnice dělí (nedaleko Novořecké bašty) vlevo na Starou a vpravo na Novou řeku. Stará řeka je původní-hlavní tok Lužnice, meandrující, dnes převážně zarostlé a těžko průjezdné, leč velmi romantické řečiště Lužnice, které napájí největší rybník v Česku Rožmberk a z něj pokračuje k Veselí nad Lužnicí. Nová řeka je naopak umělý 13,5 km dlouhý kanál-tok s přímými úseky (zbudovaný v 16. století Jakubem Krčínem z Jelčan), který slouží zejména k odvádění povodňové vody mimo Rožmberský rybník do řeky Nežárky a ke zmenšení nebezpečí případného protržení jeho hráze. Před Veselím se do Lužnice z levé strany vrací voda Zlaté stoky a ve městě (405 m n. m.) se pravobřežně vlévá Nežárka vracející i vody Nové řeky. Pod Bechyní se řeka Lužnice vlévá do vzduté vodní hladiny řeky Vltavy (vodní nádrže Kořensko).

K pramenu Lužnice jsem se vydala v r.2013 vycházkou ze zaniklé vesnice Pohoří na Šumavě, kde doporučuji si prohlédnout zajímavě opravenou východní část kostela P.Marie Dobré rady. Je u něho také dostatečné místo pro zaparkování.

Po zelené turistické značce jsem je vypravila ke státní hranici s Rakouskem. Těsně před hranicí na levé straně je turisticky značený český (falešný) pramen Lužnice.

Za dnes už symbolickým hraničním přechodem směr Stadlberg je vpravo od cesty kaplička Bucherser Gedenkkapelle.

Od kapličky jsem pokračovala po asfaltové silničce s červenou a modrou turistickou značkou asi 1km a dál ještě asi 500m po nezpevněné cestě na křižovatku lesních cest, kde je třeba odbočit vlevo. Místní značení k pramenu Lužnice je slušné. Pramen je krásně upraven.

Vracela jsem se po stejné cestě, protože před návštěvou pramenů už jsem měla za sebou prohlídku jiných zajímavých míst v Novohradských horách, Horní Stropnice, Dobré Vody a Hojné Vody s výšlapem na Kraví horu (953 m n.m.).

Na soutok Vltavy a Lužnice jsem se vypravila až o 5 let později při pobytu v Bechyni. Z Bechyně jsem šla po červené turistické značce přes Červený Mlýn a Rosín směr Koloděje nad Lužnicí. Cesta byla velmi příjemná, podél vody kvetly divizny, kyprej vrbice a tužebník jilmový, poletovala kolem nich spousta motýlů. Zajímavý byl úsek po visuté lávce, nad vodní hladinou. V Kolodějích jsem absolvovala prohlídku zámku a na nádvoří se občerstvila místním Oborským pivem a rozpečeným uzeným sýrem. V Kolodějích jsem přešla na levý břeh Lužnice a pokračovala po červené. Z rozcestí Nad překvapením jsem pokračovala dál po žluté až k vlastnímu soutoku Lužnice s Vltavou, kde stojí boží muka sv.Jana Nepomuckého.

Vrátila jsem se k rozcestí U Masáka, pokračovala východně k rozhledně Semenec a do Týna nad Vltavou. Měla jsem štěstí, i po absolvovaných 20 km pěší chůze jsem ještě stihla prohlídku podzemí pod náměstím. Do Bechyně jsem se vrátila autobusem.