Radbuza, Úhlava, Úhlavka, Chodská Úhlava

Český Les je krajina s úžasně dochovanou přírodou. Sice na člověka občas dolehne tíseň plynoucí z důsledků dopadu železné opony na toto území, přijde Vám teskno, když se dočtete, že na mnoha místech byly fungující vesnice, jejichž zbytky v porostu dnes těžko hledáme, ale pro duševní relax v zeleni je tato oblast ideální.

Ubytovala jsem se v Pivoni, v penzionu Pivoňka. Majitelé jsou příjemní scestovalí, velmi inteligentní lidé. Jediné okno v malém pokojíčku jsem měla obrácené přímo do lesa, a to jsem potřebovala. I v noci dýchat vůni lesa…

Pramen Radbuzy

K pramenu Radbuzy jsem vyšlápla pěšky přímo z penzionu po žluté přes Lysou horu (870 m n.m.). Od rozcestí Liščí domky jde cesta kousek po červené, a dál mírně doprava po turisticky neznačené (ale dřevěné šipky s označením pramene tam občas jsou) k turisticky označenému prameni s vedlejším přístřeškem. Vrátila jsem se k Ličším domkům a po červené pokračovala přes bývalé Herštejnské chalupy směs Starý Herštejn.

Pramen Pivoňky

Asi 900 m od rozcestníku býv. Herštejnské chalupy je třeba odbočit lesní cestičkou doleva, asi 200 m odtud pramení Pivoňka. Přes zříceninu Starý Herštejn (foto 5) jsem pokračovala na Vranovské sedlo a odtud dál již po zelené přes Vranov do Pivoně. Celý okruh měl asi 15 km.

Druhý den byl mým hlavním cílem pramen Úhlavky. Auto jsem zaparkovala ve Velkých Dvorcích u Přimdy a pěšky pokračovala po místní cestě směr Flusárna, kde jsem se podle GPS a také elektrického vedení vydala napříč pastvinou a lesem západním směrem. Cesta byla dobrodružná jak díky obyvatelúm ohrady (šlo o býky), tak díky povrchu (jednou jsem zapadla do bahna až nad kotníky).

Pramen Úhlavky

Pramen jsem našla, navíc u něho byla drobná foliová obálka, že ho našli 2 muži 30.7.2016. Žádný kontakt tam však uveden nebyl, nebo už byl nečitelný. Škoda, ráda bych nadšence pro stejnou věc poznala. Uznala jsem, že bude lepší od pramene pokračovat dále do kopce k silnici. Po ní jsem se vrátila k autu ve Velkých Dvorcích.

Tentýž den jsem se autem přemístila na Železnou Huť a odtud podnikla okružní výšlap po červené přes Frančinu Huť s hezky upravenou studánkou na Pleš, kde bylo velmi příjemné si v místním hostinci dát něco k snědku.

Vracela jsem se po červené. Asi 600m od rozcestí Pleš-náměstí přírody, v místě, kde se cesta stáčí doleva, jsem pokračovala rovně do lesa k pramenu Výřího potoka, kde jsem se zapsala do pramenné knihy. (foto 9) Sešla jsem lesem na zelenou turistickou značku, po které jsem došla k zřícenině zámku Walddorf. Z ní mi bylo hodně smutno.

Zřícenina zámku Walddorf

Třetí den jsem absolvovala nejdelší přejezd autem směr Železná Ruda a vyjela jsem autem na parkoviště u Hofmanek. Na recepci hotelu jsem si domluvila parkování (běžně tu mohou parkovat jen hoteloví hosté) a vyrazila po modré Pod Pancíř, pak kousek po červené doleva a dál doprava po cyklotrase 2100 k pramenu Úhlavy, který leží v nadmořské výšce 1110 m n.m.

Pramen Úhlavy

Kousek dál jsem se vydala do kopce na Pancíř (1214 m n.m.) s rozhlednou a možností občerstvení. Marně jsem hledala na mapě značenou pěšinu vedoucí prudce z kopce k zelené turistické značce, a protože mě nedokázali nasměrovat ani místní, sešla jsem po modré k Hofmankám a odtud po zelené doleva k pramenu Řezné. Odbočka je označena.

Pramen Řezné

Po návratu k autu mě čekal přejezd na Svatou Kateřinu (pozor - tu spadající pod Chudenín u Nýrska!). Zaparkovala jsem bez problémů přímo v centru u turistického rozcestníku. Vydala jsem se po červené turistické značce, která se napojila na cyklotrasu 2055 až téměř k Zadním chalupám. Asi 400 m před turistickým rozcestníkem U Zadních Chalup podtéká cestu Chodská Úhlava. Následovala trasa terénem, proti proudu, až na konec. Místo vzniku Chodské Úhlavy bylo dosaženo.

Pramen Chodské Úhlavy

Stejnou trasou jsem se vracela zpátky. Musím napsat, že tato trasa byla vcelku turisticky nudná, dlouhá, přímá, bez pozoruhodností, jak bývalé vojenské cesty pohraničím bývají, určitě vhodnější pro kolo než pěší chůzi.