bike-trek.cz

Ehnbachklamm a Schlossbachklamm

  5. července 2022
Úvod / Články / Výlety a turistika / Ehnbachklamm a Schlossbachklamm

V našem plánu se už před cestou do Rakouska objevila jiná roklina, ale k té bychom museli jet poměrně daleko. A protože ještě není celá rodina zdravotně v kondici, rozhodli jsme se pro náhradní plán a podívat se do blízké Ehnbachklamm, kterou jsme navíc předevčírem objevili při výhledu z Rangger Kopfl. Navíc má dnes pršet.

Večer jsem ještě studoval mapu, abych našel vhodné místo k zaparkování. To jsem našel na okraji městečka Zirl, přímo mezi oběma roklinami a navíc v těsné blízkosti podchodu pod hlavní silnicí.

Na parkovišti jsme úplně sami. Trochu mě překvapila dodatková cedule, že je zde v pracovní dny omezena doba parkování na maximálně 3 hodiny. Spoléhám na to, že to v dnešní deštivý den nebude nikoho trápit, že tu necháme auto stát déle.

Ehnbachklamm a Schlossbachklamm

Roklina Ehnbachklamm

Z parkoviště se podchodem dostáváme na druhou stranu silnice B177 a na konci chodníku to otáčíme o 180° vpravo na lesní cestu. Kolem dětského lesního hřiště a několika kaplí přicházíme na velké prostranství posazené na skalním výběžku s velkou kaplí a mohylou, obehnané kamennou zdí. Pod námi se rozkládá celý Zirl, ale kopce nad ním jsou již zahaleny v mracích. Také tu začíná kapat, takže si oblékáme bundy.

Držíme se vpravo na pěšině a po chvíli přícházíme k ústí rokliny. Hned na začátku jdeme po pěšině zbudované ve skalní stěně a z jedné strany chráněné jednoduchým lankovým zábradlím. Výhled dolů na vodu je hodně omezen stromy. Pak se ale roklina výrazně zužuje na nějakých 5 až 10 metrů a tady už jdeme v blízkém kontaktu s říčkou Ehnbach. Pokud znáte Jánošíkove diery, tak tady je to trochu připomíná.

Pěšina je místy vytesané ve skále, některé úseky jsou vybetonované (což není moc hezké), jinde zase jdeme jen po hrubě otesané skále, kde je nataženo fixní lano na držení se. Stoupáme a tok překonáváme po dvou starých kovových lávkách s pomačkaným zábradlím - nejprve na jednu stranu a pak se zase vracíme na stejný břeh. Tady se už stěny rokliny rozestoupily do větší vzdálenosti a když se ohlédneme, můžeme spatřit nad námi na skále stavbu kaple. Tu jsme viděli i dalekohledem z Rangger Kopfl.

Horší je, že déšt přidává. Naštěstí jsme přišli do místa, kde je nad pěšinou malý převis. Právě včas, protože začíná pořádně lejt. Usedáme tu na dlouhých 40 minut, než déšť přešel a už jen lehce kapalo.

Přehrada

Mezi posledními kapkami stoupáme po poměrně příkrém úseku pěšiny pokryté hrubým štěrkem a opravdu nahrubo vytesané ve skalní stěně, která nám po pravé ruce padá dolů. Tady už je zajišŤovací lano nutné. Před námi se objevila vysoká kamenná stěna s otvory a přepadem. Po trámech tvořící schody jsem došli pod kovové schodiště, které nás přivedlo na korunu kamenné hráze. Voda v ní není, jen rozhlehlé štěrkové dno, po kterém se kroutí říčka, než se dotkne hráze a malým proudem padá na druhé straně dolů.

Místo, kde přecházíme hráz je jen asi 60 centimetrů široké, po obou stranách lemované zábradlím. Díváme se dolů na padající vodu i na druhou stranu na prázdnou přehradu. Na druhé straně jsme ještě nastoupali do břehu, kousek popošli a zase sestoupili na dno přehrady. Cesta tudy opravdu pokračuje dál. Na břehu stojí nějaká infocedule a také se tady napojujeme na turistickou značenou cestu.

Přehrada

Chvíli jdeme lesem podél řeky, kterou nakonec přecházíme po dřevěném mostku a stoupáme do stráně. Krátká zastávka na sušenku a čokoládu, protože už máme hlad. Pěšina nás přivedla k rozcestníku na lesní cestu Flieser Waldweg a po ní se už budeme vracet dolů k parkovišti.

Cesta se klikatí nad hlubokým údolím Ehnbach a zajímavé je, že se tímto horským terénem a příkrými skalami dere také železnice. Tu tady několikrát křižujeme, jednou vysoko nad ní a pohledem do tunelů, jindy zase jede vlak nad našima hlavama. Lesní cesta vyustíla na Hochziller Straße, kde vidíme malý plácek na zaparkování asi 5 aut. Tak třeba by se dalo jít i odsud.

Zkratkou scházíme mimo silnici, protože je tu poměrně provoz. Až později jsem zjistil, že silnice vede k nemocnici. Jenže pěšina ve zkratce byla hodně rozbitá, že jsme pak už pokračovali jen po silnici. Alespoň jsme toho využili pro prohlídku rokliny od kapličky, kterou jsme zdola viděli. Ale přes stromy toho moc k vidění nebylo. Pak už se vracíme stejnou cestou k parkovišti.

Roklina Schlossbachklamm

Na začátek tu musím napsat, že tuto roklinu jsme celou neprošli. Od parkoviště se jde úplně stejně do podchodu po silnicí a pak vlevo a stále rovně na úzkou stoupající asfaltovou cestu. Tu jsme opustili v pravotočivé zatáčce a po pěšině došli ke krytému dřevěnému mostu přes říčku Schlossbach, která přímo pod mostem padala přes velký stupěň.

Krytý most

Jdeme dál po cestě značené směrem k troskám hradu Fragenstein po úbočí skalní stěny tyčící se nad silnicí. Turistickou značku opouštíme v jedné zatáčce, kde pokračujeme jakoby zpět na východ. Po pár metrech nás čeká uvítání v podobě krátkého tunelu pro pěší vytesaného ve skále. Chvíli jdeme lesem a pak vstupujeme do výrazně delšího tunelu. Čelovky jsme nepřibalili a tak se chystám nouzově použít alespoň zabudované světlo v mobilu, ale po pár krocích se v tunýlku rozsvítilo. Na koncích jsou čidla, která osvětlení ovládají.

Tunel

Hned za tunelem přecházíme roklinu po kovové lávce na levý břeh. Z lávky máme hezký výhled dolů do rokliny i na hranatou věž starého hradu, který teď zůstal na druhém břehu. Štěrková cesta nás vede k nějakém zvláštnímu domku a my procházíme průchodem v něm na druhou stranu a pokračujeme podél řeky. Od domku jsou natažena lanka asi do vzdálenosti 50 metrů na kovovou konstrukci. Tipuji to na střelnici, což se nám po chvíli potvrzuje.

Když jsme se ohlédli od místa, kde jsou terče, zjistili jsme, že ke staré věži přibyla ještě jedna, která má ale i střechu. Ovšem při pohledu před sebe nás čeká nemilé překvapení v podobě tmavých mraků, které se viditelně blíží naším směrem. Je jasné, že celou roklinu neprojdeme.

Roklina se tu rozestupuje, ale je to tu takové divné - lze to popsat jako kdyby tu probíhala nějaká stavba nebo ta cesta vedla do lomu. Ještě chvíli jdeme dál, ale vůbec se nám to tu nelíbí. Pohledem do mapy jsem zjistil, že železniční viadukt, který je takovou dominantou výletů do této rokliny, je ještě hodně daleko.

Vodopád

Zvedá se vítr a my se rozhodujeme pro návrat. Jsme rozpačití hlavně z toho, jak to tu vypadá. Čekali jsme hezkou přírodní scenérii, ale jsou tu hodně viditelné stopy těžké techniky. Možná je to dál lepší, ale naše rozhodnutí urychlil také blížící se déšť. A tak to otáčíme a po stejnou cestou se vracíme k autu.

Ehnbachklamm a Schlossbachklamm

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Články ze stejné lokality

Kalendář akcí

Poslední komentáře

Upravený okruh Plassen Runde (Dachstein)

Moc hezké!

Velká Sova na biku. Konečně!

Chtěli jsme se na Velkou Sovu vydat minulý týden, ale podle informací dostupných na internetu byla

bike - circus Hinterglemm (mtb Rakousko)

My jsme do Hinterglemmu vyrazili na doporučení kámoše už začátkem června. Sice jen na 4 dny

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park Stubaiské Alpy Karwendel

Krátké zprávy

20 let na internetu

19. července 2002 byl zaznamenán první přístup na stránky, které se postupně vyvíjely, rozšiřovaly, vylepšovaly, až zakotvily na současné podobě a obsahu na doméně bike-trek.cz. Už koncem devadesátých let jsme v rámci pořádání velikonočních

Na chatu Hvězda

Za krásného podzimního dne jsme se prošli po klasické trase: Hlavňov - Kovářova rokle - chata Hvězda (oběd) - Supí hnízdo - Pánova věž - Pánův kříž - Hlavňov. Kolem