bike-trek.cz

Suľovské skály na odpoledne

  11. srpna 2015
Úvod / Články / Výlety a turistika / Suľovské skály na odpoledne

Suľovské skály jsou pro pozorné oko nepřehlédnutelné už při příjezdu do Bytče od Makova. Jejich název mi samozřejmě není cizí, ale doposud sem má noha nevkročila, i když je to tak blízko od hranic. Aby nebyl název článku matoucí, tak jen pro vysvětlení nejde o tip, jak je projít za odpoledne, ale o to, že já jsem měl čas pouze odpoledne a vybral jsem si tak jen základní okruh v tomto skalním městě, který mi nakonec trval 4 hodiny.

Parkuji v Sulově na malé návsi u zrekonstruované kamenné zdi. S odchodem od auta měním nad mapou plán. Nepůjdu po žluté hned z obce, ale půjdu po neznačené polní cestě, která ji kopíruje směrem na sever. Po zkušenosti z Vršatského bradlá, kde jsem šel sice po značce, ale jen lesem a nic jsem ze skal neviděl, proto raději volím tuto variantu. Sice na mě pálí slunce, ale mám výhledy na Sulovské skály, které bych jinak z lesní pěšiny neviděl. Doufal jsem, že když budu v cizině a ve vyšších nadmořských výškách, že takový hic, jaký zažíváme poslední týdny u nás doma, tady nebude. Ale leje ze mě už po pár set ujitých metrech.

Sulovské skály

Na konci ulice mě navádí šipka k nějaké kolibě, kterou v dálce vidím na louce pod skalami. Právě tam někam potřebuji jít. Procházím rovný úsek a vlevo se mi postupně ukazují zalesněné kopce s vyčnívajícími bílými zuby skal. Kousek za kolibou se stáčím vpravo a přicházím k řadě stromů rostoucích podél potočního koryta. Pokračuji stále rovně, až vstupuji do lesa, kde se po chvíli napojuji na žlutou značku. Po pár dalších metrech se zastavuji u turistického rozcestníku s vyznačenou odbočkou k jeskyni Šarkania diera.

Nejdřív jsem nad tím chtěl mávnout rukou, jsem teď nabažený jeskyní z nedávné návštěvy Moravského krasu, ale pak jsem si řekl, že kdo ví kdy se sem vrátím a odbočil jsem k jeskyni. Jdu po vyšlapané pěšině stoupající dubovým lesem, v závěru poměrně slušně stoupá a před samotnou jeskyní se objevují ve skále kramle a nakonec žebřík. Obojí dost užitečné, protože to tu díky drolícím se skalám na malé kamínky a prach příšerně podjíždí. Na fotce chybí měřítko, a tak není zřejmá velikost vstupního otvoru a i klenba jeskyně je opravdu poměrně vysoko. Sice s sebou mám i čelovku, ale tady není potřeba žádné umělé světlo. I tady uvnitř je povrch plný drobných kamínků a při neopatrném našlápnutí to podjíždí. Cestou ven mě to při jednom nepozorném kroku skoro posadilo na zadek.

Šarkania diera

Vracím se k rozcestníku a v příjemném stínu korun stromů pokračuji po žluté. Značka mě přivádí k malému schodu, kde nastupuji do úzké roklinky úplně vyschlého potoka. V některých místech jsou i žebříky a tak rychle nabírám výšku. Škoda, že tu není žádná voda, bylo by to tu živější. Po výstupu z rokliny se přede mnou otvírá širší údolí dubového lesa s několika spadlými suchými kmeny, obehnaného vápencovými stěnami a věžemi, střežícími jeho ticho. Po prudkém svahu stoupám nahoru k velké skalní bráně beze jména, a ani nezakreslené v mapě, a opět to na drti podjíždí.

Už mám hlad, a tak se ta zastavuji na svačinu. Šustění listí ve větru se mění za jiný zvuk, připomínající déšť. Ale ten jsem už týdny nezažil a jeho zvuk úplně zapomněl. Navíc se mi nechce věřit, že zrovna dnes odpoledne, když jsem si naplánoval tuto procházku, by mělo pršet. Prší velmi drobně a mám co dělat, abych na sobě padající kapky vůbec cítil.

Neznámá brána v Sulovských skalách

Na rozcestí Pod Roháčom měním turistické značení za červené, vracející se po hřebenu do Súľova. Vpravo se zvedá svah k vrcholu Brada, nejvyššímu bodu Súľovských skal s nadmořskou výškou 816 metrů. A konečně přicházejí nějaké pořádné výhledy. Zatím jsem viděl jen několik skal v pozadí stromů. Jedna vyhlídka je dokonce vybavena zábradlím, ale celý výhled je zastíněn stromem, který asi bude mladší než to zábradlí. Nevím to určitě, ale asi půjde o vyhlídku Opásaná.

Od západu slyším hřmění, ale je zatím daleko, tak nikam nespěchám. Červená se vlní v krásné lesní pěšině, místy s vybíhajícími vyšlapanými cestičkami za výhledy. Vlevo se objevuje nenápadná vyšlápnutá pěšina k okrajovým skalkám. Jdu se tam podívat a jsem uchvácen. Při příchodu to vypadalo na průhled mezi malými skalkami, ale právě mezi nimi jsem prošel až na malé plato, jako kdyby vyčnívající do z okolní skalní stěny vysoko nad údolím. To je úpně dech beroucí výhled! Jde o Štefánikovu vyhlídku z výrazného vrcholu pásu Sulovských skal. Rozhodně není určena pro lidi trpící závratěmi. Když totiž dojdete až k okraji, jste vysoko nad krajinou s otevřeným prostorem do tří stran.

Štefánikova vyhlídka v Sulovských skalách

Vracím se na červenou, ze které mě opět odvádí vyšlapaná pěšina, ale tentokrát na opačný - severozápadní - okraj hřebene. Po úzkém skalním mostku propojujícího hlavní hřeben s výběžkem vyčnívajícím do krajiny se dostávám na okraj, ale vidím pouze temné kopce pod deštivou tmavou oblohou.  V dálce vidím také dva výrazné kopce, které byly vidět i ze Štefánikovy vyhlídky. Patrně půjde o Veľký a Malý Manín.

Užitečné informace

  • Pokud se někdy vydáte na tento okruh, doporučuji jít i ve stejném směru jako jsem šel já, protože náročnější úseky se lezly nahoru, což je lepší.
  • Použil jsem mobilní aplikaci turistických map od Mapy.cz a tištěnou mapu z cykloserver.cz (přesněji vyobrazuje terén).
  • Celý okruh mi trval 4 hodiny a dá se v pohodě zvládnout za letního odpoledne.

Úsek od sedla pod Bradou je již poměrně fádní, i když vede po hezké pěšině lesem. Terén už klesá a tak mi to rychle ubíhá. Na Sulovský hrad jsem už nešel, protože čas pokročil a díky zatažené obloze se hodně sešeřilo. Na okraji Súľova to beru před kostelem, jehož věž vidím, vlevo na pěšinu ve vysoké trávě. Měl bych si tak zkrátit klesání o jednu serpentinu, což se podařilo a už vystupuji mezi domy.

Suľovské skály na odpoledne

Foto k článku

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Kalendář akcí

    Stále něco vymýšlíme, ale v nejbližší době nemáme naplánované žádné akce.

Poslední komentáře

Pivnická rokle s Borůvkou na dortu

Pivnická rokle příjemně překvapila i nás! Fakt hezké místo.

Hrad Pecka a mlýn Borovnice

Ale jo, jen bylo moc toho asfaltu. Tak 29. března 2024 znovu.

První zimní výstup na Sněžku

Hezký příběh a pěkné fotky, nemůžu si ale odpustit udivení nad autorovo odvahou nechat svého kamaráda

Oblíbené lokality

Broumovsko Český ráj Hohe Tauern Dachstein Góry Stolowe Rýchory Orlické hory Vysoké Tatry Náchodsko Teplicko-Adršpašské skály České Švýcarsko Yosemite National Park Krkonoše Slovenský ráj Zillertal Kokořínsko Malá Fatra Podkrkonoší Jestřebí hory Toulovcovy maštale Fiordland National Park Stubaiské Alpy Karwendel Dolomity

Krátké zprávy

Edmundova soutěska uzavřena

Hřensko na turistickou sezonu neotevře známou Edmundovu soutěsku. Po rozsáhlém lesním požáru totiž zůstává rokle nebezpečná. (zdroj ČT24)

Uzavírka silnice na Šerlich

Pokud se chystáte na nějaký výlet do Orlických hor a chcete jet autem na Šerlich, počítejte s uzavírkou silnice z Deštného na Šerlich a s dlouhou objížďkou.

Italské Dolomity

...se letos opravdu vydařily! Teď jen probrat tu hromadu fotek a dát sem nějaké tipy na pěkné výlety a treky v těchto krásných horách.

Toulovcovy Maštale na bajku

Po mnoha letech jsme se vrátili s bajky do Toulovcových Maštalí a okolí. Úplně jsem zapomněl, že zdejší značené trasy jsou opravdu pro horská kola. Vyšel nám úplně nádherný den na krásné