Pramen Smržovského potoka

Celý svět řeší koronavirus. V práci byl tento týden pěkný šrumec, nařízení se měnila ze dne na den. Nemohla jsem zůstat v sobotu doma. Musela jsem do přírody zrelaxovat. To je ještě dovoleno. Našla jsem si cíl, kde nikoho nepotkám. Pramen Smržovského potoka. A roušku jsem samozřejmě měla na nose.

Autem jsem dojela do Nového Plesu, kde jsem zaparkovala na okraji lesní cesty. Po ní jsem se vydala východním směrem kolem rybníčku k osadě Čápovka. Kolem se pásli krásní koně. Pokračovala jsem podél lesa jižně a pak opět východně po polní cestě. Když jsem narazila na Smržovský potok, pokračovala jsem proti jeho proudu až v prameni. (foto 1) Koryto je tu zregulované, napříč je několik pevných mostů, umožňujících přejezd těžké zemědělské techniky. Žádná romantika, ale také žádní lidé a čerstvý vzduch.

foto 1 | Pramen Smržovského potoka

Několika kroky jsem se dostala na polní cestu vedoucí z Jasenné, kterou jsem se začala vracet k silnici, po níž jsem došla do Lejšovky. V této oblasti bylo hodně rozkvetlých jaterníků podléšek. V Lejšovce jsem zahnula vpravo na cyklostezku 4166, která mě dovedla ke Smržovu. V těchto místech vede několik lesních steziček doprava ke křížové cestě, kapličce a studánce. Romantické místo. (foto 3) Druhý cíl výletu byl dosažen.

foto 3

Vracela jsem se lesními cestami Rasošským a Pleským lesem do Nového Plesu. Celý okruh měl 13,5km. Smržovský potok se vlévá do Labe ve Smiřicích. I tento soutok budu muset někdy navštívit.