Sudety jsem si užil jako pravej hobbík a cykloturista. Když už mne předjížděla pátá holka a chlapíci v teplákových soupravách, tak jsem se styděl přijet do cíle s číslem 28.
Když jsem slyšela výkřiky a povzbuzování, bylo mi jasné, že máme půlku za sebou a blížíme se brodu. Prý je dost hluboký, tak jsem zvědavá, jestli to pod drobnohledem diváků zvládnu.
Taky jezdíte mtb maratony spíše jen pro radost a tu atmosféru jako my? Pak asi vůbec netušíte, jaké to je dojet v první desítce. Zkuste se začíst do krátkého reportu z Ratibořického maratonu.
Připadá mi, že Vláďu žene vztek, což mě pobavilo, ale úsměv na tváři jsem kvůli tomu neměl. Jednak musím dýchat víc než kdy jindy a pak to bláto. Jedeme opravdu jako o závod!
Nohy mi trochu prokluzují, protože se snažím našlapovat tak, abych si úplně nezalepil kufry. Ale marně, jak se potvrzuje nahoře, kdy se při jejich čištění alespoň krátce vydýchám.
K něčemu se musím přiznat: byl jsem na Top of Salzburg. Atrakce s vyhlídkami v oblasti Kaprunu, kam se navonění turisté vozí navazujícimi lanovkami. Je to nejhnusnější místo, které jsem kdy v Rakousku a …více
Vylechnul jsem si pořad Jak to vidí s dokumentaristou Honzou Svatošem na téma, cestování a jak se změnilo cestování za poslední roky a úplně se s jeho názorem ztotožňuji. I my si letos zažili …více
Tak jsem se donutil, přivstal si a vydal se do Krkonoš. V Peci parkuji brzy ráno na téměř prázdém parkovišti a za šera stoupám na Růžohorky a pak už za sluníčka na Sněžku. Nahoře …více