nacházíte se: úvodní strana > výlety > Výlety do roku 2001

2001

Výlety do roku 2001

podzim 2001

Broumovské stěny

Po krátkém telefonátu - protože Dana nerada e-mailuje - se domlouváme na víkendu u Petra a Dany na jejich chatě. Petra nakonec nemohla, a tak jedu já s Katkou a Jirka sám.

Vyhlídka na Božanovském Špičáku a typická Petrova póza

I když výlet nebyl hlavní náplní této návštěvy, přeci jen se na něj v neděli našlo dost času. Katka je tu s námi poprvé, a tak jsem Petra poprosil, aby vybral ty nejzajímavější místa.

 nahoru

5. června 1999

Třetí noční výstup na Sněžku

Tak se nám s Jirkou ještě jednou podařilo přesvědčit několik lidí k účasti na této akci. Z Hradce Králové vyrážíme již informováni o předpovídaném času východu slunce za jasné noci dvěma auty. V Trutnově ještě nabíráme Vláďu s Olgou. Po obvyklém fotu na parkovišti, které bylo konečně vyfoceno "profesionální" technikou Canon, se vydáváme vzhůru.

Tito šťastlivci východ slunce viděli!

Pro změnu jdeme Obřím dolem na Polskou boudu, kde nás již východ zastihnul. Někteří přesto ještě vyběhli až na Sněžku.

 nahoru

6. června 1998

Druhý noční výstup na Sněžku

Nápad s nočním výstupem na Sněžku se ujal. Druhé akce se účastní rekordních 23 lidí! Ani je všechny neznám. Lucie, která pracuje v TV Galaxie, málem způsobila, že se s námi vydal i jejich reportážní štáb. Věhlas tohoto výletu dokonce dosáhl až za oceán a náš tým se stal mezinárodním - díky Emily, která přijela z USA do Čech učit angličtinu. Musím však podotknout, že Emily je typická Američanka, a žádná Hollywoodská hvězda. Přesto jsme ji všichni obdivovali, že fucking Snjéžka nakonec zdolala.

A tak se klikatými podkrkonošskými silničkami vlní ve tmě a tichu kolona pěti aut. V Mladých Bukách si v poslední chvíli všímám policejního vozu a rychlým pohledem na tachometr zjišťuji, že by toto malé překročení povolené rychlosti mohli tolerovat. Policisté nás nechali projet. Asi byli po hodinách klidu zaskočeni "velkou hustotou provozu".

Na parkovišti povinné fotografování a vpřed! Vlastně vzhůru! Protože jsme tu dva, kteří tuto trasu již šli, jde Jirka vpředu a já úplně vzadu. Je mi jasné, že kdo doleze na Růžovku, dojde i na Sněžku. A opravdu, pro méně zdatné je výstup na Růžovou horu opravdovou prověrkou. A tak se přede mě postupně propadají ty nejslabší články týmu. Některé jen funí, občas někdo řekne: "Bacha, tady to klouže!", nebo: "Voda!" Je nám však jasné, komu patří slova: "Fuck!" a "Fucking Snjéžka!" :-))

Když už jsme skoro pod přestupní stanicí lanovky, vidíme zdola blikající baterku. Že by se někdo rozhodl nás následovat? Zatím pokračujeme na Sněžku a cestou nás tento opozdilec dohání. Na vrchol jsme došli všichni! Odměnou nám opět není východ slunce, ale opozdilcova příhoda. Snad se jmenoval Honza.

Honza totiž za námi spěchal. Někde se zdržel, a tak nerespektoval dopravní předpisy a svoji starou dodávku hnal do krkonoškých kopců. Ani policejní hlídka jeho rychlost netolerovala a jala se konat svoji povinnost:

 nahoru

21. února 1998

Zemská Brána

Způsob letošního února zdál se být poněkud divný. Je prostě nezvyklé teplo. Jedeme proto na výlet. V Žamberku vystupujeme z vlaku a pokračujeme pěšky podél Orlice až k Zemské bráně. Bárt se opravdu dobře vybavil: čutoru má sice ještě prázdnou, ale při zastávce v lese si ji doplňuje krabicovým džusem a Napoleonem - obojí si nesl v originálních obalech v batohu! Jen kdyby ho ty Kanady tak netlačily...

Sladký odpočinek a trávení buřtů

I když byl ráno mrazík, přes poledne je takové teplo, že si v klidu můžeme ulehnout na mez. Aby taky ne, když jsme právě dojedli opečené buřty. Prostě výlet jak má být! Renata si vyzkoušela základní zákon optiky: Když je nevidím já, nemohou ani oni vidět mě! a v klidu čůrala schovaná za stromem. Ale oči neměla na té části těla, kterou chtěla schovat... :-))

 nahoru

22. listopadu 1997

První noční výstup na Sněžku

Už ani nevím, jak nás to napadlo. Pracujeme s Jirkou a Kamilem v jedné firmě a při jedné debatě to vzešlo. Domlouváme den a čas. Kamil vezme auto.

Je pátek, velmi pozdní noc, ale já nespím. Sbaleno už mám, najedl jsem se a celou dobu se snažím s napjatým sluchem zaslechnout přijížďející auto. Uvědomil jsem si, že jsme si nedomluvili žádný signál, a nerad bych, aby kluci použili zvonku. Najednou slyším lehké zaklapnutí dvířek a tiché zapískání. Vycházím ven a vidím Kamila zachumlaného do péřovky a s legrační čepičkou na hlavě. Zasměju se a vycházím s ním k autu.

Na parkovišti pod lanovkou na Růžovou horu a Sněžku zastavujeme něco po druhé hodině ráno. Všude klid, tma a něco málo sněhu. Batohy s občerstvením a firemní "vlajkou" na záda a vyrážíme. Rozhodli jsme se pro výstup po pěšině, která vede přímo pod sloupy lanovky na Růžovku. Díky té troše sněhu nemusíme používat baterky, ale i tak dost často stoupáme na místa, kde se to sakra klouže. Já s Jirkou máme pohory, ale Kamil vyrazil v Adidaskách!

Na vrcholu se záštitou sponzora

Na vrchol Sněžky přicházíme něco po půl šesté ráno a začíná nám být jasné, co jsme špatně naplánovali. Vůbec nás nenapadlo se podívat do novin, v kolik hodin vlastně slunce v tomto období vychází! A tak se uchylujeme do kostelíka, kde je přeci jen, díky závětří, tepleji. Naštěstí je tak maximálně -5 ° C. Když už není taková tma, vycházíme před kostel a fotíme se. Díky mlze a blesku s malým dosahem se fotka moc nepovedla. A navíc ani to Slunce nevyšlo!

KOMENTOVAT TISK E-MAIL RSS

Komentáře
K článku je vloženo komentářů: 0

Vložení nového komentáře
Jméno *
E-mail
	zveřejnit e-mail
Web
Komentář * (max. 500 znaků)
Prosím, opiš kód *
*) povinný údaj

 

Články
& akce