Pěšina podél Zdobnicerubrika: | vloženo: 8.6.2018 | autor: Mirek
Celý název by mohl být Odpolední švih z Rychnova, ale tento okruh se dá stejně dobře jet z jakéhokoli průjezdního místa (např. Kostelec nad Orlicí, Doudleby nebo Vamberk). Kromě lesních úseků mě provedl hezkými singly podél části Zdobnice a Divoké Orlice, ale bohužel se nevyhne ani asfaltu.
Začínám za Rychnovem u koupaliště. Kraťoučký úsek červené mě přivádí na velmi příjemnou zelenou značku s přírodním povrchem. Díky za to, že někde mají ještě rozum a nelijí do lesa asfalt! Zpočátku mírně, v závěru více stoupá k hotelu Studánka. Hotel podjíždím spodem a napojuji se na lesní cestu, která asi po kilometru ústí na silnici.
To jsem prakticky v v osadě Čihadlo, kde za druhou zatáčkou hlídám odbočku žluté vpravo. Polní cesta odsud stoupá kolem posledních domů, přejíždí silnici č. 319 a hned na druhé straně směřuje šikmo vlevo do lesa. Tím chvíli stoupám, než se vynořím na louce, odkud mám bouřkovou oblačností omezený rozhled na východ. Venku je jak ve skleníku, teploměr klesá k 18 °C a ke mně doléhá vzdálené hřmění. Doufám, že mě to někde nestihne. Uvažuji i o návratu k hotelu Studánka do bezpečí.
Následující úsek je ale velmi rychlý a při krátké poradě s aplikací Meteoradar je mi jasné, že mě hromy a hlavně blesky nezastihnou. Držím si stále přímý směr, takže jsem opustil žlutou značku a napojil se na červenou. Ta dříve vedla více centerm tohoto lesa, teď ji přeznačili téměř po obvodu, kde vede vyasfaltovaá lesní cesta! Nuda. Lepší je jet stále přímo do západní části Slatiny nad Zdobnicí. I pro pěší turisty to musí být naprosto nezáživné jít po delší cestě a ještě tomu po asfaltu. Už jsem se jednou na KČT dotazoval, podle čeho rozhodují o tom, kudy značka povede, ale odpovědi jsem se nedočkal.
Špatnému počasí jsem opravdu ujel. A ani jsem se nemusel moc snažit, protože sem namířeno nemá, tady pálí slunce. Projíždím Slatinu dolů, napojuji se na modrou značku, ta mě vede pod železniční most, a dál po polní cestě podél řeky a železniční trati. Konečně je tu řeka a já v těsném kontaktu s ní! Úsek podél Zdobnice je podle mého názoru jeden z nejkrásnějších v této lokalitě. Míjím letní tábor a cesta mě vede dál do lesa a stále kopíruje řeku. V závěru mírně stoupá a od řeky se vzdaluje, což mi signalizuje, že se blížím do Pekelce.
Stále bedlivě sleduji modrou značku a v nenápadném koutu za starým výrobním podnikem mířím do porostu, kam značka pokračuje. Kdybych to tu neznal, ani by mě nenapadlo, že se tam dá jet nebo i jít.
Pěšina podél Zdobnice
Přichází krásný a hravý singl se tu skoro nechává omývat vodou z řeky, jak těsně podél řeky vede. Nedávám tady tradičně jeden přejezd jakéhosi kamenného schodu, ale jinak jsem se s celým úsekem popral ke své radosti a radosti z jízdy. Jen mě překvapil nově padlý útlý stromek nízko nad cestou, pod který jsem se při jízdě nevešel. Ale jinak paráda.
Pěšina se rozšířila na lesní cestu, se kterou se téměř dotknu železničního mostu přes Zdobnici a mírně stoupám do osady Libštejn. Tady přijde asfaltový úsek. Odbočuji vpravo na silnici a sjíždím dolů do Pekla.
Za železničním přejezdem to točím vlevo, ještě chvíli po asfaltu a konečně je tu zase přírodní povrch v podobě polní cesty. U silnice odbočuji vlevo, zase přes přejezd a kousek za ním vpravo opět na polní cestu mířící pod dlouhým viaduktem do Vamberka. Město projíždím stále v přímém směru po ulicích Kouty - Krajkařská (zde v zatáčce rovně po pěšině podél řeky) - Smetanovo nábřeží. To jsem u starého mostu a také na modré turistické značce.
Po modré ještě kousek po silnici, pak na odbočku vlevo až na konec cesty a pak dál po polní pěšině, která kopíruje železnici. Takže není kam zabloudit. Před Doudlebami se trať i pěšina stáčejí vpravo a tady se ztrácí vizuální kontakt s kolejemi. Pěšina vede mezi stromy a pak prudce zatáčí vlevo pod velmi nízký mostek pod tratí. Bradu nad řidítka a jede se dál.
Podjezd po železniční tratí u Doudleb
V Doudlebách mi modrá slouží až ke křižovatce Švermovy a Fügnerovy ulice. Odsud dál nemá smysl sledovat značku, ale lepší je pokračovat rovně Fügnerovou ulicí. Její asfalt totiž brzy končí a dál můžu svištět po polňačce a navíc podél řeky - teď už Orlice. Neznačená polní cesta se brzy napojuje na žlutou značku. Vyprahlou a rozpálenou loukou dojíždím k chovným rybníkům a do vytouženého stínu stromů. Navíc se můžu osvěžit u Seykorovy studánky.
Tady přemýšlím, kud dál. Už dlouho jsem nejel po červené značce nad Kostelcem, kde je moc pěkný a hravý singlík. Ale dnes se mi nechce šlapat k němu nahoru. Místo toho jsem si zkusil novou pěšinu. Jedu dál po žluté, přejíždím silnici a pokračuji lesem dál rovně po žluté. Kousek před soutokem náhonu a řeky, kde vždy jezdím rovně po žluté značce k jezu nebo brodu v Kostelci, jsem se impulzivně rozhodl a stáčím to mírně vlevo po pěšině stejného povrchu. Ta je dál trochu více zarostlá, ale v pohodě průjezdná. Zleva se k ní lepí drolící se opukový svah, takže musím koukat do starého listí na pěšině, abych nenabral nějaký větší kámen. Vopuka dokáže bejt vostrá! ;-)
Tušil jsem, že pro mě nová pěšina míří někam k Penzionu u Kapličky v Kostelci nad Orlicí. To by se mi hodilo, dám si tam oběd. Ale nedal. V článku Přes Vrbici na Potštejn doporučujeme tento penzion, ale jak jsem až dnes zjistil, už nějakou dobu nefunguje a je z toho ubytovna. No nic, mám v zásobě jinou restauraci.
Silnici U Kapličky pokračuji rovně k severu, přes lávku a hned za ní vlevo na pěšinu. Po ní až nakonec co to jde, kde je za pravotočivou zatáčkou mostek. Jsem v Purkyňově ulici, před železničním přejezdem odbočuji vlevo do ulice Za drahou. Po příjezdu k hlavní silnici odbočuji vpravo, přes železniční přejezd a za ním vlevo na cestu kolem vlakové zastávky. Ta pokračuje parkem a stoupá k Novému zámku. Tady jsem se najedl v Toniově zámecké kavárně.
Návratový úsek z Kostelce by mohl rozkýchat alergiky na asfalt, ale zatím jsem nic lepšího nevymyslel. Budu rád za případné náměty, kudy terénem z Kostelce do Rychnova.
Já jedu přes město k výpadovce na sever na Kosteleckoku Lhotku, kam míří také cyklotrasa č. 4313. S tou se kamarádím až do Synkova, kde ji opouštím vpravo na úzkou stoupající asfaltku mířící mezi ovocnými sady do osady Jedlina. Zprava se ke mě připojila modrá značka směřující do Rychnova. Tam pojedeme společně.
Tentokrát jsem vůbec nefotil, takže přiložené obrázky jsou ilustrační, pořízené během dřívějších vyjížděk.
2002 - 2024 © bike-trek.cz - na kole a pěšky. Tisk pouze k osobnímu užití.
www.bike-trek.cz
Výše uvedený článek vyjadřuje pouze osobní názor či zážitek autora a nemůže sloužit jako návod nebo průvodce. bike-trek.cz neručí za škody způsobené jeho následováním.
Datum a čas tisku: 20.4.2024 11:01:18