rubrika: | vloženo: 23.1.2012 | autor: Jiří
První závod letošní sezony je tu. Přijíždím již v půl desáté na Biřičku a jdu na registraci, po cestě potkávám už pár borců. Podle jejich dresů tuším, že bude velice silná konkurence.
Počasí vypadá zatím docela pěkně, je menší vrstva přimrzlého sněhu a zdá se, že závod bude rychlý a bez bláta. Lehce po desáté se jedu projet směr brod, okouknu ho a projedu a pak se podívám do lesa, jak vypadá závodní trasa. Vše se jeví opravdu skvěle. Jedu se zařadit na start a poslouchám pokyny startéra, který potvrzuje moji domněnku, že trasa je zmrzlá , a že to letos nebude žádná koupel v blátě. Start je tu…
Prolítáváme brodem vstříc vytyčené trase. Začátek probíhá po trase Hradeckého poháru, po několika kilometrech se trasa začíná lehce měnit. Podklad je měkčí a občas trocha bláta. Bohužel se situace nelepší, a když se otočíme kolem vyhlídky nad Vysokou, tak to jsou opravdu bahenní lázně. Přes celou cestu bylo bláto místy i 20 cm hluboké, louže i několik metrů dlouhé. Kolo začíná zlehka protestovat, přehazovačky a řetěz se nabaluje blátem, občas musím probrzdit i kotoučovky, aby se očistily. Co naplat, musíme se s tím nějak poprat. Ale zatím to docela jede…
Věším ze za jednoho borce a jedu chvíli na háku. Po pár minutách mne už jeho tempo nevyhovuje, tak šlápnu do pedálu a předjíždím i pár dalších. Libuju si, jak mi kolo zatím jede, a i já mám dost sil. Na jedné rovince zahlédnu dokonce vepředu partu asi 10 závodníků z předních pozic.
Nevím co se stalo. Jestli to bylo tím, že jsem se za celý týden nezastavil, nebo jestli mráz a bláto udělaly své… Jako když lusknu prstem, najednou mi to přestalo šlapat. Podřazuju na lehčí a lehčí převody a za chvíli se táhnu max 10km/h a tachometr mi ukazuje 16 km. Bojuju s tím, ale nejde to. Chvějou se mi ruce a prostě to nejede. Předjíždí mne jeden biker za druhým, a tím je dnešní parádně rozjetý závod pryč. Jak potupné, táhnu se i na rovinkách, hypnotizuju tachák, aby tam už bylo 20 km. Mezitím si mne dává dalších pár bikerů. 20 Km pryč a cíl stále nikde, mám chuť to vzdát, ale zabejčím se a chvíli se mi dokonce podaří vyset na háhu za jedním závodníkem. Když mne předjel otec se synem, tak mé sebevědomí padlo na bod mrazu. Ta potupa… Cítím, že se blíží Biřička a snažím se je uvyset.
Nakonec je na posledních 200 metrech předjedu. Projíždím cílovou rovinku, a ani nevnímám umístění. Předávám kolo Pétě a v křečích poklekám. Shltávám nabídnutou tatranku a piju tři čaje. Pak teprve jsem schopen provozu. Beru kolo od Péti a ani nečekám na výsledky. Jen kouknu na tachák a vidím skoro 24 km místo 20ti. Umýt kolo, převléknout se a pryč.
Doma jsem se podíval na výsledky a poslední jsem naštěstí nedojel 
a čas prvních borců nazančuje obtížnost trasy. Můj čas je bohužel 1:23 a umístění na 40 místě. Snad to byla jen dočasná krize a na příštím závodě budu už opět ve své formě.
2002 - 2024 © bike-trek.cz - na kole a pěšky. Tisk pouze k osobnímu užití.
www.bike-trek.cz
Výše uvedený článek vyjadřuje pouze osobní názor či zážitek autora a nemůže sloužit jako návod nebo průvodce. bike-trek.cz neručí za škody způsobené jeho následováním.
Datum a čas tisku: 17.4.2024 00:17:20