Dali jsme si půldenní výlet na malebnou stolovou horu Ostaš, kde jsme prošli všechna její turisticky vyznačená lákadla - Sluj Českých bratří, Kočičí hrad a skály a Horní Labyrint s Bludištěm.
Národní park Grand Teton nepatří zrovna mezi ty hodně známé, ale přitom nabízí překrásné majestátní hory jejichž panorama mi osobně trochu připomíná Vysoké Tatry.
Když jsem slyšela výkřiky a povzbuzování, bylo mi jasné, že máme půlku za sebou a blížíme se brodu. Prý je dost hluboký, tak jsem zvědavá, jestli to pod drobnohledem diváků zvládnu.
Trošku jsme museli Vláďu popostrčit, než sedl na bajk a jel vybrat a prozkoumat nějakou trasu, ve které bychom si my - zlenivělí a kopcům nezvyklí Hradečáci - mohli okusit letošní první stoupání.
Taky jezdíte mtb maratony spíše jen pro radost a tu atmosféru jako my? Pak asi vůbec netušíte, jaké to je dojet v první desítce. Zkuste se začíst do krátkého reportu z Ratibořického maratonu.
Letošní výlet se nesl v duchu velmi pomalého tempa, dostatku pití, nezvykle horkého počasí a slunce, zábavy, poměrně velké účasti, spousty nových tváří a tlačenice ve vlacích.
Bodie patří mezi nejznámější tzv. města duchů. Po vytěžení zlata z něj zmizel život a z původního města zbylo jen 5 % původních budov, které si zde můžete prohlédnout.
Podle našich původních plánů a předpovědi zjištěné z internetu několik dní dopředu, měl být výšlap na Králický Sněžník polojasný, s trochou sněhu a krásnými výhledy. Nic z toho se nekonalo.
Je to hrozné, ale už 3 měsíce jsme neseděli na kolách, která zatím prošla tolik potřebným servisem. Letos v Hradci už podruhé napadla slušná nadílka sněhu, který si dnes plánujeme užít.