Tak tohle bylo opravdu narychlo. Ve čtvrtek Mirek poslal e-mail, že se v sobotu jedeme na Zvičinu. Do Hradce se mi opravdu jet nechce a tak mě napadlo, že bych se k nim mohl přidat cestou.
Na zápraží stojí dvě ženy, z nichž jedna má od řetězu, který napíná štěkající černý pes rozzuřený z našeho příjezdu, rozdrásané ruce do krve. Stařenka volá, že musíme statek objet.
O minulých Velikonocích nám klaplo naprosto parádní počasí, ve kterém jsme se v rekordním počtu v historii výletů vydali do Českého ráje na Kost. Letos padla po Kosti volba na další odpadek.
S Pepou se za ranního rozbřesku vydáváme na naplánovanou trasu na Zvičinu, Betlém a zpět. Podle mapy jsem trasu spočítal cca na 80 km. Nakonec tachometry ukazovaly 108 km!