bike-trek.cz

Yellowstone National Park

  30. srpna až 2. září 1998
Úvod / Články / Národní parky USA / Yellowstone National Park

Yellowstonský národní park je prvním parkem v USA a byl založen už v roce 1872. Jeho převážná část leží ve Wyomingu, ale zasahuje i do sousedící Montany a Idaha; vždyť se rozprostírá na území 8 980 km². Stal se domovem divokých zvířat včetně medvědů grizly, vlků, bizonů nebo losů. Naprosto vyjímečný je i charakter zdejší přírody s Grand Canyon of the Yellowstone a mnoha horkými prameny a gejzíry, přičemž nejznámější a největší je Old Faithful.


Yellowstone po požáru v roce 1988

Obecná fakta o parku
Osobní zážitky z návštěvy

Historie

První lidé – lovci – se v oblasti Yellowstone objevili už před 11.000 lety, jak dokazují nalezené zbytky hrotů jejich zbraní. Další kamenné artefakty a zbytky tábořišť objevené přímo v parku a okolních údolích a horách ukazují, že zde lidé žili i déle než 8.500 let od doby ledové. Až do roku 500 se tu střídaly různé malé kočovné kmeny.

Prvním známým kmenem, který si zvolil Yellowstone za svůj domov byli Šošóni, tedy přesněji jejich malá část, kteří se nazývali Sheepeaters. Stále žili kočovným způsobem a preferovali pohyb pouze po vlastních nohou, a to i v době, kdy se na západ dostal v 18-tém století kůň. Živili se hlavně lovem tlustorohých ovcí a rybařením v Yellowstonských řekách. Sheepeaters v oblasti parku žili v menších táborech až do roku 1871, kdy následovali svůj kmen do Šošónské rezervace Wind River.

Postupně přinášeli zvěsti o krásách a tajemstvích Yellowstone zabloudilí cestovatelé, kteří je vyprávěli po salónech. Vždy když hovořili o tom, že si zde můžete chytnout v ledové vodě rybu a uvařit ji v blízkém termálním pramenu, a to vše, aniž byste ji sundali z háčku, sklidili pouze posměch. Mezi tyto vypravěče patřil i známý Jim Bridger. Po občanské válce se pozornost lidí opět obrátila k západní hranici, protože zde byla objevena ložiska zlata. Ale nikdo nevěřil ani zlatokopcům, kteří se odsud vrátili a vyprávěli o Yellowstone. Byli nazývání lháři nebo opilci. Někteří z nich proto své zážitky ze zdejší přírody a gejzírů vyprávěli pouze blízkým přátelům.

Až Haydenova expedice s 34 muži a 7 vozy v roce 1871 přinesla obrat. Hayden se moudře rozhodl a vzal s sebou malíře Thomase Morana a fotografa Williama Henry Jacksona, kteří navždy zachytili krásy a divy zdejší přírody. Díky tomu všichni uvěřili dřívějším příběhům a zjistili, že je třeba tuto krásnou přírodu chránit. A tak se 1. března 1872 stal Yellowstone prvním národním parkem v USA.

Kam se podívat

Mammoth Hot Springs, Old Faithful Geyser, Minerva Terrace, Norris and Firehole River Geyser Basins, Grand Prismatic Spring, Morning Glory Pool, Yellowstone Lake, West Thumb Geyser Basin, Grand Canyon of Yellowstone, Hayden Valley, Tower Fall, Petrifield Forrest.


30. srpen, neděle

Bizoni a medvědi


Bizon na "dostřel" teleobjektivu

Po vjezdu do Yellowstonu jsme si nejprve prohlédli jezero Yellowstone Lake, vřídla horkého bahna Mud Vulcano a sirné prameny Sulphur Caldron. Tady se nám konečně ukázal první bizon na „dostřel“ teleobjektivu. Klidně se pásl u vody a úplně ignoroval lidi, kteří ho hromadně fotili od cesty. Ani nám nevadilo, že byl pohublý a opelichaný. Při vstupu do národního parku jsme dostali noviny a mapku. V novinách se píše o nebezpečí hrozící ze strany medvědů a také nás varují před přibližováním se k bizonům. Vše je doplněno akčními obrázky, co by nás mohlo potkat, a radami, co v případě takového setkání dělat. Náš kemp je přímo v lese a my se poprvé setkáváme s prevencí proti příchodu medvědů: nesmíme mýt venku nádobí, nechávat ve stanu žádné jídlo a hygienické potřeby, vše musí být v autě. Na odpadky jsou tu speciální kontejnery, které jsou průběžně odváženy.

Usínám se zvláštním pocitem, ve kterém se mísí obavy, zvědavost a silná touha vidět medvěda v divoké přírodě, v kempu kam by toto mohutné a silné zvíře mohlo zavítat, ale prý tu nikdy s žádným problémy neměli. O tom nás ujistil i poblíž tábořící Američan, který je tu i s manželkou už potřetí. A nepamatuje, že by nějaký medvěd přišel až do kempu. Ale my měli problémy s nějakou sojkou, nebo co to bylo za ptáka, který nás bedlivě sledoval z blízkého stromu u jídla. Jakmile jsme se jen kousek vzdálili od stolu, nebo se jen otočili, hned slétla dolů a pustila se do chleba a dokonce bez ostychu zobala Petrovu rýži přímo z ešusu.




31. srpen, pondělí

Túra na Mount Washburn

K ránu tu byla celkem zima, ale nás zahřívá očekávání naší první túry. Sbalili jsme věci a auty vyjeli na výchozí bod Dunreven Pass, odkud budeme stoupat pěšky do výšky 3.122 m n. m. na vrchol Mt. Washburn vzdálený asi 5 kilometrů po celkem pohodlné cestě. Opravdu to trochu připomínalo výstup na Sněžku - jen s tím, že to bylo ve vyšší nadmořské výšce. Zatím je to můj nevyšší bod, na kterém jsem stanul. Nahoře jsme se v zasklené vyhlídkové terase občerstvili a když přišel i Jarda, tak si se všemi nováčky této výšky připil ze své placatice. Byl jsem překvapen, že ji s sebou vláčí, ale později jsem zjistil, že ji nosí všude.


Tento nevýrazný kopec uprostřed je Mt. Washburn, 3.122 m n.m.

Na zpáteční cestu jsme se rozdělili. My jsme pokračovali prudkým a těžkým sestupem směrem k Grand Canyon of Yellowstone. Sešli jsme se na rozcestí, odkud se po svačině všichni vydali zpět do kempu. Já, Jirka a Petr jsme šli až dolů do kaňonu k vodě. V jednom místě se šlo po otevřeném terénu bez stromů, který tvořil pouze usazený vápník z horkých pramenů. Tím se nesnesitelné vedro ještě zhoršovalo. Teplota vzduchu byla asi 38°C. Dolů to byl prudký krpál, kterým jsme překonali převýšení 300 metrů.

Po občerstvení u řeky nás čekalo stoupání zpět k místu, kde jsme se oddělili od ostatních. Petr šel ještě prozkoumat pěšinu, která odbočovala z naší trasy. Během tohoto stoupání jsem si díky příšernému vedru sáhl na dno svých sil, ale asi jsem se tím aklimatizoval, protože mi později už to teplo nevadilo. Ke všemu jsem musel šetřit vodou, která mi hrozně ubývala. Asi po hodině jsme vylezli nahoru a já dopil její zbytek. Teď už to bude pohoda. To už nás došel i Petr. Ještě jsme nešli nejkratší cestou do kempu, ale podél kaňonu a každou chvíli se dívali dolů na scenérii tvarů a barev, které vytvářel díky zabarvení různými minerály a sirnatými vodami. Do kempu jsem dorazil úplně vyčerpán. Taky Dana na nás netrpělivě čekala, když viděla, že se ostatní už vrátili.

Při zapisování těchto dnešních „horkých“ zážitků jsem zaslechl, jak někdo na Jirku promluvil a on udiveně odpověděl otázkou: „Vy mluvíte česky!?“ Byl to Američan, jehož babička pocházela z Čech, takže znal pár českých slov. Upoutal ho nápis na zadním skle našeho auta, který jsme tam včera s Jirkou napsali na zaprášené zadní sklo (CZECH REPUBLIC) a namalovali vlajku. Všimli jsme si, že tady visí americká vlajka skoro všude. Ale jediné co uměl říct bylo: „Ahoj, jak se máš. Dobře. A ty?“ Kdykoliv jsme ho později potkali, zavolal na nás: „Ahoj, jak se máš?“ A naší povinností bylo pěkně česky odpovědět: „Dobře, a ty?“ Ukázal, že oukej a byl spokojený. Chvíli jsme si s ním povídali a pak Jirka zavolal, že jsou fazole už hotové. Fuj.



1. září, úterý

Mammoth Hot Springs, Old Faithful a Minerva Terrace

Dnes nás naštěstí čeká odpočinková autoturistika. Vyrazili jsme z Canyonu, místa kde leží kemp, na Tower Fall. Pěkný vodopád. Stojíte zde přímo na hraně skály, odkud se velké množství vody s hučením řítí dolů do hloubky asi 100 m a příroda tu ukazuje svoji sílu. Odtud jsme jeli přes Mammoth Hot Springs až do Gardineru, který je na severním vstupu do parku.


Kráčíme po opravdu horké půdě

Zde se do ledové řeky vlévá horký pramen, což přitahuje několik turistů nevšedním zážitkem koupání se ve vodě teplé tak, jak si sami vzdáleností od soutoku určíte. Když jsme se dostatečně nabažili koupání v mixu horké a studené vody, odjeli jsme zpět do Mammoth Hot Springs na prohlídku minerálních kaskád Minerva Terrace.

Po jejich prohlídce jsme se vydali na sprint od gejzíru ke gejzíru až k Old Faithful. Je to nejznámější a největší gejzír v celém parku, a také každých 79 minut stříká nejvýš ze všech ostatních v parku. Proto je kolem něj soustředěno turistické centrum. Tam jsem zjistil, kdy má být další erupce a asi deset minut před udaným časem se šel připravit s foťákem. To už se na terasu, která ve velkém kruhu o poloměru snad 40 metrů obíhala gejzír, začali scházet lidé a sedat si na lavičky.

Pak to nastalo. Ozvalo se bublání a drobně začala vystřikovat voda. Přitom vždy celý dav vzdychnul, jako by někomu fandil a jemu se zatím nedařilo. A když začal gejzír stříkat naplno, byli všichni úplně nadšeni a radostně se na to dívali, fotili a natáčeli na video. Opravdu tam vznikla zvláštní atmosféra. A když vše skončilo, zatleskali a pomalu se rozcházeli, přičemž si zaujatě sdělovali své zážitky z podívané.


Old Faithful během erupce

Poblíž gejzíru mě zaujala veliká dřevěné stavba. Byl to hotel Old Faithful Inn. Ukázka toho, jak lidé dříve uměli využít přírodní materiál. Celý hotel je ze dřeva a to má pět poschodí a uprostřed obrovskou halu, ve které jsou terasy jednotlivých poschodí. Také tam bylo výborné občerstvení s přijatelnými cenami, a tak jsem zde konečně zahnal hlad.


Minerva Terrace

Nekrásnější z gejzírů prý měl být Madison, a tak jsme se k němu ještě večer vrátili a doufali, že zastihneme erupci. Ale ani po více než hodině čekání jsme se nedočkali. Nakonec jsme to vzdali. K autu jsem šel poslední, když jsem zaslechl z dálky směrem od Madisonu zvuk stříkající vody.


2. září, středa

Jen pro fyzicky zdatné!

Už to působí opravdu divně, ale zase jsme ráno první připraveni k odjezdu a k dalšímu poznávání krás USA. Před námi je opět autoturistika. Dá se to nazvat také americká turistika. Naprostá většina Američanů totiž provádí právě tento druh turistiky. Budeme cestovat podél Grand Canyonu of Yellowstone, od vyhlídky k vyhlídce a dívat se na různé vodopády z několika úhlů. Podívaná, která stála za to. Ale i při cestování autem jsme nachodili spoustu mil pěšky. Přijeli jsme na vyhlídku, zaparkovali a šli po pěšině k vodopádu. Tyto pěšiny byly někdy dost dlouhé a s velkým převýšením.

V jednom místě bylo tak velké a prudké převýšení, že rangers umístili na jejím začátku varovnou cedulku, co cedulku – obrovskou ceduli pro americké turisty s mizernou fyzičkou, která je varovala, aby dál nepokračovali v cestě, pokud nejsou úplně zdraví, mají problémy s dechem nebo dokonce se srdcem. Při jejich tloušťkách se ani není čemu divit. My, češi, jsme se u toho strach nahánějícího nápisu jen pousmáli a seběhli kovové schodiště do hloubky asi 200 metrů na plošinu, ze které se naskýtal pěkný pohled na vodopád lemovaný duhou.

Cestou dolů jsem teprve začal přemýšlet nad významem té varující cedule, protože jsem potkal několik po dechu lapajících lidí, kteří se pomalu škrábali nahoru do schodů. Ale na vlastní kůži jsem si zkusil, že to nebylo tak hrozné. Jen jsem se hrozně lekl, když už jsem byl skoro nahoře. Uslyšel jsem totiž divné funění a začal se rozhlížet odkud na mě ten medvěd skočí. Ale když jsem zjistil směr, odkud funění přicházelo, uviděl jsem tam odvážnou a rady neuposlechnuvší americkou turistku, které evidentně nestačil obsah kyslíku v Yellowstonském vzduchu.




Tak jsme celé dopoledne jezdili od vyhlídky k vyhlídce a kolem jedné hodiny opustili nejznámější národní park USA, který byl našim lékem za utrpení v New Yorku a Chicagu. Ale největší bonbónek si tento park nechal na úplný závěr. Už si to pěkně svištíme pryč a najednou stojící kolona aut. A kolem se pletou bizoni. Jsou všude, na silnici, podél ní i na loukách a vzdálených pastvinách. Tomu prostě neodolal žádný návštěvník, a tak jsme i my zastavili, vytáhli foťáky a začali fotit. Krásné rozloučení s parkem.

Yellowstone National Park

Komentáře

K článku je vloženo komentářů: 0 |  přidat komentář

Kalendář akcí

Naši bajkeři

Milovník brodů a přírodních singlů

Biker z Krkonoš

Jerry

Poslední komentáře

Přechod Beskyd

Hezké povídání a výborné osobní vzpomínky pana ROH v komentářích. Sranda... :-) Člověk si připomněl

Edmundova soutěska trochu jinak

Díky a jsme rádi, že náš tip inspiroval a pomohl!

Návrat na singly půvabného Podorlicka

Cast trasy jsme projeli o vikendu v ramci dovci s koly. Parada. Peklo je fakt uzasny

Krátké zprávy

Poděl se o SVŮJ zážitek

Server bike-trek.cz je o bajkování, horách, výletech a cestování a pokud máš taky svůj zážitek spojený s některou z těchto aktivit, tak sem s ním! Máš tip na výlet nebo pojedeš nějaký mtb závod? Rádi

Promočený Ostaš

Tak jsme zase po nějaké době zavítali na skok na náš oblíbený Ostaš. Jeli jsme doslova okolo, tak jsme ani nemohli jinak. Po minulé, podobně krátké návštěvě jsme si dnes šli pro

Rallye Sudety

Tak už zítra to vypukne! Kolo i nohy jsou namazané a ráno se uvidíme na startu! Nezaručuju že se uvidíme i v cíli ;-)

Rallye Sudety odjeté

Vcera odjete Sudety. 12 startu, 10x jsem videl cil dlouhych Sudet! Po 12 letech vcera poprve sjeta Hvezda o zavode. Krasnej pocit. Asi ten nejlepsi....