Krajem Tiché Orlice

Nenáročný, 40 km dlouhý okruh pro horská kola vás provede lesy kolem Borohrádku a březích Tiché Orlice. Jeho začátek je situován k hospodě U Krbů v Albrechticích nad Orlicí, kde je možné nechat auto, ale lze vyrazit i z jiného místa po trase, tj. z Holic, Horního Jelení nebo Borohrádku.

Snahou při sestavování a následné optimalizaci trasy bylo co nejméně úseků po silnicích nebo asfaltových cestách. Tím vznikl problém, že nelze některé úseky přesně popsat, takže je dobré podívat se na mapu nebo si stáhnout GPS souřadnice ze serveru Cykloserver, kde je tato trasa také umístěna.

Socha sv. Huberta

Od hospody U Krbů vyrazíte po červené turistické značce po silnici do kopce směr Vysoké Chvojno a hned na konci vesnice odbočíte do lesa. Červené se nedržíme dlouho, ale opouštíme ji vlevo u malého rybníka. Mírně stoupající kamenitá cesta nás postupně přivede na turistické rozcestí Lesní Křižovatka. Je tu socha sv. Huberta. Pokračujeme rovně po pohodlné lesní cestě, tentokrát značené žlutou značkou.

Asi po dvou kilometrech vychází žlutá z lesa a objevuje se lesní křižovatka se třemi směry. Žlutá tu pokračuje mírně vlevo. My se však dáme úplně vpravo a po krátkém úseku lesní cesty se dostaneme na modrou turistickou značku. Zde zatočíme vlevo na pěšinu vedoucí podél plotu lesní školky. Pěšina nejprve mírně klesá a pak naopak stoupá v moc hezkém úseku až k rozcestí Homole.

Hezké pasáže po rychlém lesním singletracku

Od Homole už se zase držíme žluté značky. Ta přináší hezké pasáže po rychlém lesním singletracku. Aby se nemuselo jet po silnici u Vysokého Chvojna, je potřeba ze žluté před silnicí odbočit vlevo na jinou lesní cestu a asi po 200 metrech vpravo přes mělký příkop najet na lesní stezku. Ta se postupně rozšíří do lesní cesty. Po ní se dostaneme k silnici, kterou jenom přejedeme, protože žlutá značka pokračuje rovně po další lesní cestě. Přejedeme rozcestí se zelenou značkou a pokračujeme směrem na Holice.

Nestabilní mostek

Ke žluté značce se na chvíli připojí zelená. Pak míří žlutá vlevo na lesní pěšinu a přichází trochu zajímavější terén - zvláště po dešti. V jednom místě tu cesta projíždí úplnou bažinu. Někdo hodný se snažil vlevo vedle cesty postavit mostek z klacků, ale na přejezd na kole je dost nestabilní. Cesta vyjíždí na louku a přehoupne se směrem k Holicím. V Holicích změníme žlutou značku za modrou. Propleteme se mezi domy než definitivně opustíme město odbočením vlevo mezi ploty a ven na polní cestu. Ta nás přivádí k silnici Staré Holice - Ostřetín. Nedá se nic dělat, taky chvíli po asfaltu musíme.

Přichází odbočka vlevo a modrá značka opět míří do terénu a do lesa. Držíme se stále značky a začínáme stoupat k vrchu Na Hradcích, asi nejvyššímu bodu celého okruhu. Modrá se následně klikatí pěknou lesní cestou, místy pěšinou (zde se ale značení v mapě a skutečně zaměřená trasa pomocí GPS dost liší). Po několika kilometrech nás cesta přivádí na louky. Po chvíli se objevuje vysílač a rozcestník s odbočkou na vyhlídku Vinice vzdálenou jen 150 metrů.

Pohled z vyhlídky Vinice

Od vyhlídky se stále držíme značky, ale když přichází prudká pravá a skoro dohlédneme na silnici, pokračujeme rovně po lesní cestě. Ta se sice po chvíli ztrácí, mění se v pěšinu a i ta má na mále. Ale nedejte se odradit, odměnou vám bude malá technická lahůdka a po chvíli se vynoříte na velké lesní křižovatce lesních cest. Jsme u obrovského letního tábora Radost. Máme také radost, že jsme zase na značené cestě, tentokrát zeleně.

Nejsme na zelené dlouho. Míjíme turistickou ceduli s nápisem Na Spálenisku, ale ještě asi 100 metrů pokračujeme, než se vpravo objeví odbočující lesní cesta. Po dalších 200 metrech přijíždíme na lesní křižovatku a dáváme se vlevo. Cesta se postupně stáčí vpravo a pak už stačí držet přímý směr. Přichází klesání, přejezd mostku přes Velinský potok a zase mírný výjezd. Přejíždíme silnici č. 305 a vjíždíme rovně do lesa. U odbočky k hájovně U Borku zatáčíme vlevo a stále se držíme lesní cesty. Ta se po 200 metrech točí vpravo a podél lesa nás přivádí na polní cestu značenou žlutě. Té se těď budeme nějaký čas držet.

Jez na Tiché Orlici u Borohrádku

Po žluté jedeme na sever směrem na Šachov. Je to dlouhý rovný úsek lesní cesty. Končí výjezdem z lesa a přejezdem železnice. Žlutá nás vede dál rovně za silnicí Borohrádek - Čermná nad Orlicí do porostu a na louky podél Tiché Orlice. Po lávkách přecházíme jez a následný kanál a zase šlapeme. Teď po úzké pěšince na samém okraji pole. Před malým lesem nepřehlédněte odbočku žluté vlevo, kde se kolem hájovny a dál po cestě podél lesa dostáváme na silnici Borohrádek - Velká Čermná. Na ní vlevo a po pár metrech vpravo na polní cestu mizící v křovinách. Mírně stoupá do Šachova, kde vyjedeme poblíž kostela.

Teď musíme vlevo, chvíli po silnici. Za vesnicí přichází asi po 200 metrech zatáčka vlevo, ze které rovně odbočuje polní cesta mířící k ohradám a dál do lesa. Držíme se jí a přijíždíme k hájovně. Tady se zdá, že cesta končí, ale stačí se držet podél sloupů s elektrickým vedením. Je tam moc pěkná pěšina. V budoucnu se tu má budovat cyklostezka, tak doufám, že bude s přírodním povrchem. Pěšina nás provede sjezdem zbytkem lesa, než se vynoříme nad hladinou velkého písníku u Borohrádku. Horní pěšinou ve svahu a později jen trávou míříme k hranici louky a lesa přímo před námi. Tady přecházíme silnici (není tu moc velký rozhled) a na druhé straně se napojujeme na červenou turistickou značku.

Červená nejprve krátce stoupá a pak se stáčí vlevo na vrstevnici. Později spíše klesá a přijíždí na okraj lesa, kde míjíme dvě chaty. Teď si hlídejte levou stranu. Asi 0,5 km za chatami se zde objeví trochu nenápadná odbočka vlevo na nenápadnou polní cestu, občas lemovanou stromy. Po chvíli se stáčí vpravo a přivede nás na asfaltovou cestu. Na ní se dáme vlevo přes most, za mostem v levotočivé zatáčce odbočíme vpravo na polní stu mířící do pastvin. Za ohradníkem ještě pokračuje mírně znatelná polňačka, která se po chvíli ztrácí. Ale je tu pěšina, která vás povede stále přímo a postupně se bude blížit k toku Tiché Orlice (pozor na případné další lelektrocké ohradníky, jejich dráte nejsou moc vidět).

Pěšina je stále zřetelnější a klikatí se vysokým porostem po břehu řeky. Přes kovovou lávku přejedeme jedno slepé rameno, podjedeme železniční most a podél řeky pokračujeme k vodní elektrárně v Albrechticích. Za ní se držíme pěšiny po protizáplavovém valu, jenž nás přivádí na šotolinovou silnici podél řady domů. Pak vlevo na asfalt a po pár metrech jsme v cíli našeho okruhu.

Dojezd podél Orlice do Albrechtic nad Orlicí